Nevídaná situace – více než týden byla u nás silová elektřina přes den zadarmo

Letos více než kdy jindy promlouvá produkce z obnovitelných zdrojů (OZE) do spotových cen elektřiny. Řada zemí hlásí další nárůsty instalovaných výrobních kapacit na nové rekordní úrovně. Svět v posledních letech svým gigantickým rozvojem – a to hned v několika oblastech – nejvíce udivuje Čína. Zde ke konci dubna dosáhl celkový objem instalovaných OZE již 2 TW, přesněji 2 017 GW. Meziročně se jedná o nárůst o 58 %! Většinu této kapacity (1 530 GW) tvořily fotovoltaiky a větrníky, které vůbec poprvé v historii v „Říši středu“ překonaly instalované výrobní kapacity elektřiny z fosilních paliv. Pro srovnání: u nás se instalovaná kapacita OZE v dubnu vyšplhala zhruba na 5 GW.

V našem regionu v poslední dekádě v rozvoji OZE dominuje zejména Německo, kde na přelomu roku instalovaná kapacita pouze fotovoltaik překročila hranici 100 GW. Pokud se ke slunečnému počasí přidá i vítr – zejména o víkendu – dochází v Evropě na denním trhu přes den stále častěji k nadbytku elektřiny, což vytváří tlak na cenu. Cenovým extrémem byl například víkend 10.–11. května. U nás se tehdy za odběr elektřiny v jednu chvíli dokonce platilo přes 224 EUR/MWh – tedy 5,60 Kč za každou kWh silové elektřiny. 

Pro zajímavost níže možno v grafu shlédnout, jak v sousedním Německu v květnu výrobně dominovaly OZE. Zejména „vítr a slunce“. Dosavadní data za červen poměrně logicky naznačují, že tento měsíc tomu bude ještě významněji.

^{Zdroj: energy-charts.info}

Každopádně nepřetržitě od pátku 6. června až do neděle 15. června u nás na denním trhu klesaly ceny elektřiny během dne soustavně alespoň k nule. V řadě hodin se za odběr silové elektřiny opět dokonce platilo. Nejvíce to bylo uplynulou sobotu, kdy cena klesla až na -37 EUR/MWh (viz. graf níže), tedy přibližně -0,90 Kč/kWh.

^{Zdroj: OTE}

Záporné ceny se však nově objevují i ve všedních dnech – například ve čtvrtek, kdy se za odběr elektřiny platilo po dobu čtyř hodin, z toho jednu hodinu dokonce přes 15 EUR/MWh.

Spotřebitel využívající spotové ceny denního trhu tak může po započtení především distribučních poplatků spotřebovávat elektřinu za velmi atraktivní ceny – ovšem zejména přes den, když se cenové nůžky oproti ranním a večerním špičkám dále rozevírají. Řadě fosilních výrobních zdrojů se vyplatí elektřinu vyrábět jen za předem sjednané vyšší ceny, zejména v rámci dlouhodobých kontraktů. Uhelné elektrárny, které se hůře regulují, proto v létě omezují výrobu. V nočních hodinách pak jejich výkon často chybí – a ceny elektřiny opět šplhají vzhůru. Ceny nad 150 EUR/MWh nejsou výjimkou. Jak je patrné z grafu níže, ve čtvrtek večer dosáhla vyobchodovaná cena až 217 EUR/MWh, zatímco přes den byla po několik hodin prakticky nulová.

^{Zdroj: OTE}

Změna počasí rekordní šňůru silové elektřiny "zdarma" ukončila. Pro pondělí 16. června se totiž již vyobchodovaná cena na denním trhu zdaleka "nule" nepřiblížila. Nejlevnější pro 11. hodinu totiž stála hned 62 EUR/MWh.

Z letošního vývoje v Evropě je zřejmé, že rostoucí výroba z OZE předbíhá tržní schopnost její akumulace. Výstavba OZE tedy stále výrazně převyšuje budování například bateriových úložišť. U nás navíc výstavba OZE po dlouhá léta prakticky stagnovala. Teprve v posledních letech, po cenových extrémech elektřiny spojených s válkou na Ukrajině, přišla nová vlna zájmu – zejména ze strany domácností. Vzhledem k nižší výši dotací však zájem retailu ochladl a rozmach postupně přebírají firmy. Ty v souvislosti s rostoucí výrobou z OZE stále častěji vnímají příležitost profitovat na akumulaci či poskytování tzv. služeb výkonové rovnováhy pro ČEPS.

Zejména bateriová úložiště by tak měla v nejbližších letech zažít výrazný růst. Stát v této oblasti letos vypsal vůbec první dotační výzvu na jejich výstavbu. Změnit situaci by také měly nově schválené legislativní úpravy, které by České republice měly pomoci přestat zaostávat v rozvoji OZE i v oblasti akumulace. Otázkou pro některé investory však může zůstávat otázka stability prostředí – zejména kvůli řadě nestandardních zásahů, se kterými se musejí potýkat majitelé dříve vybudovaných obnovitelných zdrojů.