Vodíková konference H2 HEATING – Vodík na cestě k budovám: skeptický stát a odhodlaná odborná sféra

Dne 5. června 2025 se v Praze uskutečnil již třetí ročník odborné vodíkové konference H2 HEATING, která se letos zaměřila na praktické využití vodíku v energetice budov, technické řešení výroby a skladování v místě spotřeby vodíku, a především na realizaci pilotních projektů jako klíčového prvku budoucí transformace energetiky.

1. blok – Realita a strategie
Konferenci otevřelo vystoupení ředitele APOKS Waltera Sodomky ml, který hovořil o důvodech proč vodík v energetice budov uvažovat a jakým způsobem jej využít. Další řečník Jan Sochor z České vodíkové platformy HYTEP hovořil především o špatně nastaveném legislativním rámci, který neumožňuje vodíku vhodnou implementaci do současných energetických systémů, a to především z toho důvodu že jsme omezeni jen na využití vodíku vyrobeného z obnovitelných zdrojů energie, který je drahý a znemožňuje tedy start reálných vodíkových projektů. Zástupci státní správy Jan Žitka z MPO i Miloslav Keltner z MŽP ve svých vstupech vyjádřili spíše rezervovaný pohled státu na možnost masivního využití vodíku v oblasti energetiky budov. Zdůraznili, že prioritou zůstává využití vodíku především v průmyslu a dopravě, kde je využití fosilních paliv obtížněji nahraditelné elektřinou. Toto je však v současné době oblast, ve které žádné úspěšné projekty bohužel realizovány nejsou. Trochu optimističtější byl Jan Chabr z Magistrátu hl. m. Prahy, který zmínil konkrétní přípravy na využití vodíku například v městských službách.

Důležitý impuls zazněl od Josefa Kotrby, generálního ředitele Českého plynárenského svazu i Iva Jirovského z vedení společnosti GasNet – oba řečníci zdůraznili, že přechod na vodík musí respektovat realitu české plynárenské infrastruktury, která dnes zajišťuje vytápění více než 1,5 milionu domácností, a není reálné se těchto kapacit zříct bez přípravy alternativ – ať už prostřednictvím biometanu, směsi vodíku a zemního plynu nebo čistého vodíku. Byly prezentovány výsledky studií, podle kterých může být až 20 % objemu zemního plynu v síti postupně nahrazeno vodíkem, bez nutnosti výměny domácích spotřebičů, úpravy rozvodů plynu či plynárenské sítě. To významně doplňuje technickou proveditelnost. Na tuto notu navázal Radovan Illith (SPP-Distribúcia), který prezentoval konkrétní distribuční a technologické příklady připravovaných vodíkových pilotních projektů na Slovensku, včetně přechodových směsí a hybridního zásobování.

Závěr bloku shrnul klíčové poselství: vodík může mít místo i v budovách, ale bez podpory pilotních projektů a přechodových řešení není možné nové technologie zavádět. Je potřeba budovat na stabilním základu současné plynárenské sítě a umožnit implementaci vodíkových technologií za podpory zemního plynu a „šedého“ vodíku.

2. blok – Technologická praxe a systémové řešení
Druhý blok se soustředil na praktické zkušenosti s návrhem a realizací vodíkových systémů v budovách. Přednášky ukázaly celistvý přístup od výroby přes skladování po koncové využití. V prezentaci APOKS byl představen modelový návrh vodíkového hospodářství rodinného domu s kombinací FVE–elektrolyzér–zásobník–kotel. Zástupce společnosti Dräger navázal přednáškou o technologiích detekce a zabezpečení vodíku v budovách, která podpořila hlavní myšlenku bloku: bezpečnost a spolehlivost musí být integrální součástí návrhu již od počátku. Prezentace společnosti ENOVATION se dále věnovala možnostem financování pilotních projektů a podmínkám podpory. Z přednášky APOKS Veroniky Bukové o bezpečnosti vodíkových technologií v budovách vyplynulo, že technologie jsou připravené, ale aby bylo možné začít využívat vodík i v domácnostech, je potřeba zajistit, aby pro finálního uživatele tento přechod nepředstavoval nestandardní zátěž. V tomto ohledu je klíčová role pilotních projektů a osvěty. Valtr Sodomka (APOKS) ve své přednášce o ekonomice vodíkového systému v budově ukázal, že i přes vyšší vstupní investice může vodíkové řešení dlouhodobě konkurovat tradičním technologiím, zejména díky provozním úsporám a předpokládanému poklesu cen technologií. Prezentoval konkrétní modelové výpočty návratnosti investic a upozornil na potenciální problematická místa.

Závěr bloku jasně ukázal: realizace pilotních projektů je nezbytná nejen pro ověření technické proveditelnosti, ale i pro získání důvěry veřejnosti a institucí.

3. blok – Hranice jako modelový příklad
Třetí blok přinesl detailní pohled na komplexní projekt využití vodíku a možnost dekarbonizace ve vytápění v projektu společnosti GasNet ve městě Hranice v Karlovarském kraji. Zástupci GasNet a APOKS prezentovali výsledky projektu, emisního měření, návrh vodíkové infrastruktury i výsledky sociologického průzkumu mezi obyvateli. Odezva publika na tento blok byla mimořádně pozitivní – právě propojení města, distributorů, techniků a odborníků z praxe je vnímáno jako cesta vpřed. V závěru proběhla živá diskuse o možnostech zavádění obdobných projektů i jinde – zejména za podpory krajských klastrů a vodíkových údolí.

Závěr bloku jasně ukázal: využití vodíku v energetice budov má mimořádný význam i potenciál, a je škoda, že státní orgány tento segment jen omezeně podporují

4. blok – Kraje, výzkum a mezinárodní spolupráce
Poslední tematický blok ukázal, že klíč k úspěchu leží v regionální úrovni. Zástupci klastrů vyjádřili ochotu podporovat pilotní vodíkové projekty a stát se součástí budoucích vodíkových údolí. Závěrečný blok otevřely prezentace zástupců Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje. Všichni potvrdili zájem být součástí tzv. vodíkových údolí a připravují zázemí pro demonstrační a infrastrukturní projekty. Z diskuse vyplynulo, že právě budovy mohou být jedním z realizovatelných segmentů, kde vodík bude použitelný v rámci samostatných nebo komunitních systémů.

Zazněly i otázky: Pokud ne vodík, jak budeme pokrývat špičky a akumulovat přebytky z OZE? Pokud ne vodík, jak zajistíme soběstačnost lokálních komunit v zimních měsících? Jak budeme řešit dekarbonizaci vytápění a jak se vypořádáme s požadavky evropské směrnice EPBD IV? Většina z těchto otázek zůstala nezodpovězena – a právě proto bylo poselstvím konference, „Vodík sice není jediným řešením, ale představuje klíčový pilíř v diverzifikaci energetických systémů budov.“ Zároveň bylo zdůrazněno, že bez jasného rámce financování, podpory výzkumu a vzdělávání nebude možné rozjet skutečně funkční trh.
Závěrečné shrnutí pak nabídlo hlavní teze celé konference:

• Vodík má své místo v budoucí energetice budov, ale pouze jako součást realisticky navrženého systému.
• Plán A (plně zelený RFNBO vodík pro průmysl a dopravu z OZE) je cílový stav, ale Plán B (mix zemního plynu, vodíku a biometanu ze současně dostupných zdrojů pro pilotní projekty) je nutným předpokladem a stavebním kamenem pro dekarbonizaci české energetiky.
• Pilotní projekty jsou klíčové – slouží jako laboratorní základ pro ověření technologie, komunikaci s veřejností i politickou argumentaci.
• APOKS již inicioval řadu pilotních projektů – H2 dům, H2 provozovna, sociálně společenská studie, krajská partnerství.
• Vzdělávání je nutné – chybí školení technici, projektanti, kominíci, plynaři i úředníci schopní tuto technologii plánovat a realizovat.
• Financování z evropských, národních i krajských zdrojů musí být cíleně směrováno do těchto malých, ale systémově významných projektů.
• Podpora politiků a samospráv je rozhodující – bez ní se pilotní projekty nerozjedou, a bez pilotních projektů vodík v budovách ani v jiných oblastech nikdy nevznikne.
Děkujeme všem partnerům, účastníkům a odborníkům, kteří se podíleli na třetím ročníku H2 HEATING. Na viděnou v roce 2026 – tentokrát už s výsledky konkrétních realizací.