Zákaz starých kotlů platí, ale lidé výměnu odkládají. Léto je přitom ideální čas

Zatímco loni bylo téma výměny starých kotlů všudypřítomné, letos jako by se z veřejného prostoru vytratilo. Přitom zákaz provozu kotlů 1. a 2. emisní třídy dál platí a tisíce domácností topí nelegálně. Někdo možná odkládá výměnu na neurčito, protože pokuty se (zatím) neudělují. Jiní čekají až se ozve zima. Právě léto je ale nejvhodnější doba, kdy výměnu bez stresu a zbytečného čekání vyřešit – montážní firmy mají volné kapacity a dostatek času na realizaci.

Od 1. září 2024 vstoupil v platnost zákaz provozu kotlů 1. a 2. emisní třídy pro vytápění pevným palivem v domácnostech. Termín zákazu byl dopředu avizovaný (od roku 2012), ale velká část veřejnosti začala situaci řešit až v posledním roce před platností zákazu.

Zatímco loni téma výměny starých kotlů značně rezonovalo, letos se situace výrazně změnila. Přitom podle odhadů odborníků desítky tisíc domácností stále topí v nevyhovujících zařízeních. Mnozí lidé výměnu stále odkládají – ať už z finančních důvodů, kvůli nedostatku informací, nebo proto, že spoléhají na minimální vymahatelnost nových pravidel.

„Za loňský rok, kdy vrcholila vlna odstávek starých neekologických kotlů, jsme meziročně zaznamenali téměř dvojnásobně větší počet nových odběratelů čistého propanu. Bezmála 70% podíl představují domácnosti, které nahradily převážně kotel na uhlí moderním kotlem na plyn, v našem případě spalujícím čistý propan,“ říká Jiří Karlík, generální ředitel společnosti Primagas. „Oproti loňskému roku je však letos poptávka nižší navzdory faktu, že v provozu je stále nemálo nyní již zakázaných kotlů. Téma výměny kotlů téměř zmizelo z veřejného prostoru a možná pokuta není zatím velkým strašákem, takže lidé jednoduše řeší jiné věci,“ domnívá se Jiří Karlík.

Faktem je, že cílem v prvním období po platnosti zákazu není rozdávat tresty. Ostatně i sám ministr životního prostředí Petr Hladík deklaroval, že úřady nemají primárně zatížit lidi pokutami, ale hlavně dovést výměnu kotlů do zdárného konce, pokusit se dosáhnout náhrady či ukončení provozu nevyhovujícího zdroje v nejbližším náhradním termínu.

Dalším faktorem je, že zájem řešit vytápění zpravidla během léta opadá. Lidé často odkládají servis nebo modernizaci vytápění až těsně před topnou sezónu. Například podle společnosti Thermona, tradičního českého výrobce tepelné techniky, jsou nejsilnějšími prodejními měsíci dlouhodobě září, říjen a listopad. Až s příchodem chladnějšího počasí si lidé totiž většinou uvědomí, že je nejvyšší čas na výměnu kotle.

Že je jaro a léto slabší co do montáží i servisních prací, potvrzují i topenáři. „Každoročně zaznamenáváme výraznější nárůst telefonátů s prosbou o servis nebo opravu kotle začátkem září. Na montážích je největší tlak na výměnu kotlů těsně před topnou sezonou a během zimy,“ říká Aleš Weinfurter, ze společnosti AW-TZB, která působí v Jihomoravském kraji, a pro představu dodává: „V těchto měsících k nám zavolá denně průměrně 10 až 15 lidí s žádostí o servisní prohlídku, uvedení kotle do provozu po nové instalaci nebo opravu. V období od září do konce roku náš dispečink denně napočítá 70 až 100 hovorů.“

Léto je tak ideální čas na výměnu kotle nejen kvůli počasí – oprava nebo výměna kotle uprostřed mrazů navíc znamená zbytečný stres a v krajním případě i několik dní bez tepla –, ale právě i volnějším kapacitám firem. Topenáři i montážní firmy mají více volných termínů, a tak lze snáze domluvit servis či instalaci nového zdroje vytápění bez dlouhého čekání.

Naopak na začátku topné sezóny se objednávky často hromadí, čekací doby se prodlužují a dostupnost některých technologií může být omezená. Problém může nyní nastat i se stavebním úřadem. „V případě odstávky starého kotle na uhlí lidé velmi často volí plynové vytápění. Je-li třeba budovat novou plynovou přípojku, může se vše zkomplikovat a protáhnout kvůli problematické digitalizaci stavebního řízení. Totéž jsme v letošním roce zaznamenali v případě instalací propanových zásobníků, které si lidé pořizují tam, kde nejsou rozvody zemního plynu, nebo v situaci, že by nová přípojka byla příliš komplikovaná a drahá,“ popisuje Jiří Karlík s tím, že instalace zásobníku na kapalný propan nově vyžaduje povolení tzv. jednoduché stavby.

Výměna kotle přitom není jen otázkou zákonné povinnosti. Jde i o komfort, úsporu paliva a snížení emisí. Zároveň hrozí, že případné kontroly budou v příštích letech přísnější. Pro ty, kteří zatím otáleli, stále existují dotační možnosti. V některých případech modernizaci topné soustavy podpoří i dodavatel. „Novým zákazníkům, kteří přechází na propanové vytápění z tuhých paliv nebo elektřiny poskytujeme ‚dotaci‘ na projektovou dokumentaci i kotel nebo související stavební práce, která v součtu dosahuje až 35 000 Kč. Takto lze počáteční investici snížit o více než 40 %,“ doplňuje Jiří Karlík.