Tuzemská spotřeba elektřiny za rok 2024 klesla na hodnotu 67,2 TWh - Roční zpráva o provozu elektrizační soustavy ČR pro rok 2024

ERÚ, 30.6.2025

Celková výroba elektřiny brutto v roce 2024 dosáhla hodnoty 73,9 TWh, což představuje meziroční pokles o 3,1 TWh (-4 %) proti roku 2023. Největší meziroční změnu výroby elektřiny brutto zaznamenaly parní elektrárny, které vyrobily meziročně o 3,2 TWh méně (-9,6 %), zatímco jejich instalovaný výkon zůstal téměř beze změny (-0,3 %). Výroba elektřiny klesla také u přečerpávacích elektráren o 0,1 TWh (-13,4 %), u jaderných o 0,7 TWh (-2,3 %) a u paroplynových elektráren o 53 GWh (-2,5 %). Výroba elektřiny brutto naproti tomu nejvíce vzrostla u fotovoltaických elektráren o 0,7 TWh (+24,1 %). Více vyrobily také vodní elektrárny o 0,3 TWh (+12,6 %), větrné elektrárny (+2,2 %) a plynové a spalovací elektrárny (+1,9 %). Výroba elektřiny brutto z hnědého uhlí klesla o 2,6 TWh (-9,5 %) a výroba z černého uhlí meziročně klesla o 0,6 TWh (‑29,3 %).

Výroba elektřiny brutto z obnovitelných zdrojů vzrostla meziročně o 1,2 TWh (+10,8 %). Klesla výroba elektřiny z bioplynu a skládkového plynu o 36 GWh (-1,4 %). U ostatních obnovitelných zdrojů výroba elektřiny proti roku 2023 vzrostla, největší nárůst zaznamenala u fotovoltaických elektráren o 0,7 TWh (+24,1 %). U velkých vodních elektráren (s instalovaným výkonem nad 10 MW včetně) vzrostla výroba o 258 GWh (+21,8 %) a u malých vodních elektráren o 40 GWh (+3,4 %). Vzrostla také výroba z biomasy (+9,2 %) a z větrných elektráren (+2,2 %).

Tuzemská brutto spotřeba elektřiny za rok 2024 klesla na hodnotu 67,2 TWh (-0,9 %). V jednotlivých kategoriích spotřeby elektřiny došlo s výjimkou velkoodběru z vn, proti roku 2023 k nárůstu, a to hlavně u velkoodběru z vvn o 0,4 TWh (+5,7 %) a u maloodběru obyvatel (+1 %).

Stejně jako v předchozích letech, bylo i v roce 2024 záporné saldo importu a exportu elektřiny, které za celý rok činilo 6,7 TWh. To představuje meziroční pokles o 2,5 TWh (-27,5 %). Export meziročně klesl o 0,6 TWh (-2,8 %), a import meziročně vzrostl o 1,9 TWh (+14 %).

Ročního maxima zatížení v soustavě bylo dosaženo dne 9. ledna 2024 v 10:00 (11 549 MW). Roční minimum zatížení soustavy bylo naměřeno dne 4. srpna 2024 v 5:45 (4 316 MW). Zpráva vyhodnocuje i čtvrthodinové průběhy zatížení a spotřeby včetně struktury zdrojů pokrývajících maximální a minimální zatížení. Dále jsou uvedeny průběhy spotřeb ve dnech maxima a minima v minulých letech.

Roční zpráva dále prezentuje vybrané technické údaje o přenosové soustavě a regionálních distribučních soustavách včetně ukazatelů kvality dodávek. Zpráva obsahuje také tarifní statistiky včetně jejich vývoje za posledních 10 let. Tyto statistiky podávají přehled o počtu odběrných míst a spotřebě elektřiny dle jednotlivých distribučních sazeb a vycházejí z fakturačních údajů. Na závěr je přiložen Sankeyův diagram znázorňující bilanci elektřiny za rok 2024.

ÚVOD

Energetický regulační úřad (ERÚ) zveřejňuje Roční zprávu o provozu elektrizační soustavy ČR za rok 2024 v souladu s § 17 odst. 7 písm. m) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. Údaje obsažené v této zprávě jsou určeny především pro státní orgány či instituce v rámci ČR nebo Evropské unie a odbornou veřejnost.

ERÚ v této zprávě uvádí všechna dostupná provozně technická data, která představují fyzické toky elektřiny. Údaje pro roční zprávu jsou získávány na základě vyhlášky č. 404/2016 Sb., o náležitostech a členění výkazů nezbytných pro zpracování zpráv o provozu soustav v energetických odvětvích, včetně termínů, rozsahu a pravidel pro sestavování výkazů (statistická vyhláška), ve znění pozdějších předpisů, která nabyla účinnost dnem 1. ledna 2017. V rámci svých kompetencí určených § 20a odst. 4 písm. e) energetického zákona, zpracovává operátor trhu své měsíční a roční statistiky o trhu s elektřinou a o trhu s plynem, které doplňují statistiky Energetického regulačního úřadu o obchodní údaje.

Veškerá data vycházejí z podkladů od licencovaných subjektů: výrobců elektřiny, provozovatelů distribučních soustav a přenosové soustavy a operátora trhu.

Roční zpráva o provozu elektrizační soustavy ČR za rok 2024 navazuje na zprávy vydané v předchozích letech a přináší informace o základních ukazatelích elektroenergetiky za rok 2024 včetně jejich vývoje za posledních deset let. Jednotlivé kapitoly obsahují statistická data o bilanci, výrobě a spotřebě elektřiny podle příslušných kategorií včetně výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a kombinované výroby elektřiny a tepla. Zpráva dále obsahuje vyhodnocení instalovaného výkonu ES ČR, přeshraničních toků elektřiny, některá krajská vyhodnocení a tarifní statistiky. Roční zpráva za rok 2024 vychází z dat zprávy za IV. čtvrtletí 2024 a obsahuje některé zpřesněné údaje za roky

2019–2023, a to zejména v souvislosti s aktualizací dat OTE, a.s., či opravami zjištěných chyb.

Na základě podkladů od provozovatelů distribučních soustav jsou ve zprávě zahrnuty i údaje týkající se nelicencovaných výroben, které jsou propojeny s distribuční soustavou, a to za roky 2020 až 2024. Jedná se o instalovaný elektrický výkon a dodávky elektřiny do distribuční soustavy.

Výroba elektřiny je u výše uvedených výroben odhadnuta pouze pro fotovoltaické, větrné a vodní elektrárny jako součin instalovaného výkonu dané výrobny a průměrné hodnoty výroby na jednotku výkonu ve stejném kraji, měsíci a výkonové kategorii vykazujících licencovaných výroben. U větrných elektráren jsou pro nedostatek vstupních údajů pro výpočet výroby použity celorepublikové průměry a výkonové kategorie do 500 kW. Dále u větrných elektráren ještě musí být splněna podmínka dodávek do sítě pro splnění předpokladu, že elektrárna vyrábí, jelikož jde spíše o zdroje, které vyrobenou elektřinu dodávají do sítě, než že by ji spotřebovávaly pouze v místě výroby. Na technologickou vlastní spotřeba u všech takto doplněných výroben není brán zřetel. Rozdíl mezi odhadnutou výrobou a dodávkami do sítě představuje spotřebu v místě výroby, o kterou je doplněna na základě distribučních sazeb spotřeba domácností a malých podniků, případně sektoru ostatní.

V roční zprávě nejsou zahrnuty údaje týkající se výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů s instalovaným výkonem nad 50 kW, které nebyly předány operátorovi trhu ke dni zpracování zprávy. Souhrnný instalovaný výkon těchto výroben k 31. 12. 2024 představoval 316 MW (307 MW FVE, 6 MW VE, 3 MW VTE). Pouze v kapitole 5.6, která shrnuje údaje za fotovoltaické elektrárny, je přidán řádek s údaji za nevykázaná data fotovoltaických elektráren s instalovaným výkonem nad 50 kW, údaje nejsou zahrnuty v celkovém součtu hodnot za FVE.

1 ZKRATKY, POJMY A ZÁKLADNÍ VZTAHY

BRKO biologicky rozložitelná část komunálního odpadu

CAIDI průměrná doba trvání jednoho přerušení distribuce elektřiny u zákazníků v hodnoceném období

ČEPS společnost ČEPS, a.s. - provozovatel přenosové soustavy

ČEZ Distribuce společnost ČEZ Distribuce, a. s. - provozovatel regionální distribuční soustavy

DS EG.D ES ČR FVE JE KVET LDS MOO MOP NN OZE PDS PE PPE PPS PREdistribuce PS PSE PVE RDS SAIDI SAIFI VE VN VO VTE VVN

distribuční soustava společnost EG.D, s.r.o. - provozovatel regionální distribuční soustavy elektrizační soustava České republiky fotovoltaické elektrárny jaderné elektrárny kombinovaná výroba elektřiny a tepla lokální distribuční soustava maloodběr elektřiny obyvatelstvo maloodběr elektřiny podnikatelé nízké napětí do 1 kV (podle ČSN 330010) obnovitelné zdroje energie provozovatel distribuční soustavy parní elektrárny paroplynové elektrárny provozovatel přenosové soustavy společnost PREdistribuce, a.s. - provozovatel regionální distribuční soustavy přenosová soustava plynové a spalovací elektrárny přečerpávací vodní elektrárny regionální distribuční soustava průměrná souhrnná doba trvání přerušení distribuce elektřiny u zákazníků v hodnoceném období průměrný počet přerušení distribuce elektřiny u zákazníků v hodnoceném období vodní elektrárny vysoké napětí od 1 kV do 52 kV (podle ČSN 330010) velkoodběr elektřiny větrné elektrárny velmi vysoké napětí nad 52 kV (podle ČSN 330010)

Bilanční rozdíl =

Výroba elektřiny brutto + přeshraniční saldo - tuzemská brutto spotřeba (TBS).

Celkové ztráty =

Ztráty v sítích provozovatelů jednotlivých distribučních soustav a provozovatele přenosové soustavy.

Instalované výkony =

Odpovídají skutečnému zapojení zdrojů v PS a DS, nejedná se tedy o součet vydaných licencí na příslušnou kategorii výroby elektřiny.

Lokální spotřeba =

Spotřeba výrobců a subjektů přímo napojených na danou výrobnu. Spotřeba výrobců z nelicencovaných výroben zde není zahrnuta a je součástí spotřeby MOO a MOP.

Přeshraniční saldo =

Bilanční suma zahraničních výměn elektrické energie v daném období. Je to rozdíl mezi celkovým dovozem elektřiny a celkovým vývozem elektřiny v daném období. Kladná hodnota představuje převahu dovozu elektřiny nad vývozem a záporná převahu vývozu nad dovozem.

Spotřeba elektřiny v ČR = TNS - TVS_t.

Technologická vlastní spotřeba elektřiny na výrobu elektřiny (TVS_e) =

Označuje spotřebu elektřiny, která je nezbytná pro zajištění procesu výroby elektřiny. Jsou zde zahrnuty veškeré provozy, které jsou pro výrobu elektřiny nepostradatelné, včetně ztrát při výrobě elektřiny. Tato definice vychází z technologické vlastní spotřeby uvedené v § 2 písm. u) zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Technologická vlastní spotřeba elektřiny na výrobu tepla (TVS_t) = Obdoba viz TVS_e.

Tuzemská brutto spotřeba (TBS) =

TNS + spotřeba na přečerpávání PVE + celkové ztráty + TVS_e.

Tuzemská netto spotřeba (TNS) =

VO z vvn + VO z vn + MOO + MOP + spotřeba PPS a PDS + lokální spotřeba + TVS_t.

Výroba elektřiny brutto =

Celková výroba elektřiny na svorkách generátorů (zdrojů).

Výroba elektřiny netto =

Výroba elektřiny brutto – TVS_e.

Zatížení brutto =

Hodinová hodnota elektrického výkonu dodávaného do ES ČR připojenými výrobci elektřiny +/- saldo - čerpání PVE.

Zatížení (bez TVS_e) =