Energetická bezpečnost a ochrana verejných financí - výroční zpráv BIS za rok 2024

 V oblasti ochrany významných ekonomických zájmů spočívalo hlavní riziko ve schopnosti některých soukromých společností prosazovat své partikulární zájmy ve vztahu ke státu, státem ovládaným subjektům a institucím. Tento jev byl prostoupen napříč mnoha sektory ekonomiky a jeho spojujícími prvky byl klientelismus a úzké vazby mezi zástupci státu a soukromým sektorem, které v mnoha případech představovaly zjevný střet zájmů.

Energetika

Tak jako v předchozích letech byl i v roce 2024 jedním z hlavních cílů soukromých společností energetický sektor, a to z několika důvodů. Za prvé v energetice probíhají nebo se připravují významné projekty, a to nejen z hlediska objemu financí. Za druhé se jedná o silně regulovanou oblast, kdy na nastavení některých parametrů závisí míra zisku klíčových aktérů. V neposlední řadě se v tomto odvětví přerozdělují značné prostředky z dotací či podpor.

Energetické společnosti se proto v některých případech snažily na základě utajené vzájemné koordinace svých postupů prosadit své zájmy. Představitelé energetických společností využívali také nadstandardní kontakty a vazby na zástupce státu, skrze které získávali i interní informace z prostředí státních organizací, a v některých případech skrytě využívali i zástupce zájmových sdružení či jiných – zdánlivě nezávislých – osob.

Zdravotnictví

Další oblastí, ve které BIS zaznamenala případy klientelismu či ovlivňování rozhodování představitelů státem ovládaných subjektů, bylo zdravotnictví. Oproti energetice se jednalo o případy s řádově nižším potenciálním dopadem na veřejné finance, avšak četnost jejich výskytů byla naopak vyšší. K netransparentnímu jednání dlouhodobě dochází u různých zainteresovaných subjektů v sektoru zdravotnictví (zdravotní pojišťovny, farmaceutické společnosti, distributoři léčiv, poskytovatelé zdravotních služeb, vrcholní představitelé nemocnic, lékaři v nemocnicích, odborné společnosti apod.).

V sektoru zdravotnictví se projevila úskalí monokratického řízení jednotlivých institucí či pracovišť, která BIS zaznamenala již v minulých letech. V situaci, kdy jsou v řídících pozicích silné osobnosti, dochází v některých případech ke kumulaci vlivu těchto osob a jeho zneužívání pro vlastní prospěch nebo zvýhodnění jiného soukromého subjektu s úzkou vazbou na tyto osoby.

Příkladem takového jednání je zasahování do stanovisek jednotlivých útvarů dané instituce, zrychlené vyřizování požadavků preferovaných subjektů, vycházení vstříc farmaceutickým společnostem apod. To vytváří prostor pro neefektivní nakládání s veřejnými prostředky či přímo korupci. Motivem jednání zástupců státních institucí však nemusí být nutně finanční profit, ale může se jednat i o udržování a kultivování oboustranně výhodných kontaktů a vazeb.

ICT zakázky

Dlouhodobým problémem některých státních subjektů je nevyhovující stav IT infrastruktury, včetně některých strategicky významných informačních systémů či projektů. Příčinou tohoto stavu byla např. několikaletá nečinnost vedení konkrétní instituce, kdy docházelo k oddalování přijetí klíčového rozhodnutí o budoucí podobě informačního systému a výběru způsobu realizace.

V některých případech zpoždění při realizaci potřebné IT infrastruktury ohrožovalo získání předpokládané dotace či vyvolávalo časový tlak, který zvyšoval riziko volby nevhodného postupu. V jiném případě neschopnost připravit včas zakázku vedla i k situaci, kdy zástupce státního subjektu požadoval po potenciálních dodavatelích skrytou participaci na zpracování zadávací dokumentace, což však takovému subjektu mimo jiné poskytlo konkurenční výhodu.

Zmíněné jevy jsou často provázeny nedostatečným či zavádějícím informováním odpovědných zástupců státu, kteří pak nemohou plně vykonávat svou kontrolní funkci