Otázky a odpovědi – ETS2, zpracování monitorovacího plánu a podání Ročního výkazu emisí za rok 2024 

Verze ke dni: 8. 4. 2025

Změny a nové otázky oproti předchozí verzi zvýrazněny žlutě

Komu a v jaký moment vznikne v ETS2 povinnost?

1. Koho se ETS2 týká a v jakém momentě vzniká povinnost?

• Povinnost budou mít osoby, které dodávají paliva. Dodáním pro účely ETS2 se rozumí:

o uvedení kapalných paliv, která jsou předmětem spotřební daně, do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky,

o dodávání plynu, který je předmětem daně z plynu a některých dalších plynů, na daňovém území České republiky konečnému spotřebiteli ve smyslu zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů, nebo

o dodávání pevných paliv, která jsou předmětem daně z pevných paliv, na daňovém území České republiky konečnému spotřebiteli ve smyslu zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů

o vlastní spotřeba paliv právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, která je provozovatelem daňového skladu nebo oprávněným příjemcem podle zákona o spotřebních daních nebo držitelem povolení k nabytí pevných paliv bez daně nebo povolení k nabytí plynu bez daně podle zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů, nejde-li o palivo dodané jiným dodavatelem podle předchozích bodů.

2. Jakých paliv se systém ETS2 týká? 

• ETS2 se vztahuje na:

o kapalná paliva, která jsou předmětem spotřební daně, o pevná paliva, která jsou předmětem daně z pevných paliv o a plynná paliva, která jsou předmětem daně ze zemního plynu a některých dalších plynů.

3. Může mít některý dodavatel výjimku z ETS2?

• Výjimku budou mít, resp. dodavatelem z pohledu ETS2 nebudou osoby, které dodávají výhradně:

o biomasu nebo paliva vyrobená výhradně z biomasy, které splňují kritéria udržitelnosti podle zákona o podporovaných zdrojích energie a zákona o ochraně ovzduší,

o letecké pohonné hmoty benzinového typu uvedené pod kódy nomenklatury 2710 12 31 nebo 2710 12 70 a tryskové palivo uvedené pod kódem nomenklatury 2710 19 21,

o paliva spotřebovaná jiným způsobem než spálením

o paliva spotřebovaná provozovateli zařízení v rámci činnosti uvedené v příloze č. 1 (zákona 383/2012 Sb. - ETS1),

o paliva používaná jako pohonná hmota plaveb po vodách na daňovém území České republiky, včetně plaveb z daňového území České republiky na daňové území jiného členského státu, osvobozená od daně z minerálních olejů podle zákona o spotřebních daních.

• Důvodem je, že tito dodavatelé by vykazovali jen paliva spotřebovaná mimo ETS2, tedy s nulovými emisemi, a zároveň z hlediska kontrolní činnosti je možné takové využití prokázat bez použití metod stanovených v MRR (nařízení o monitorování a vykazování Komise 2016/2088).

• Z toho plyne, že pokud by zde byl dodavatel, který dodává výhradně do zemědělství, lesnictví, armády nebo železnic, bude považován za dodavatele v rámci ETS2 a budou se na něj vztahovat veškeré povinnosti, přesto, že se jedná o sektory z ETS2 vyjmuté, právě z důvodů prokázání tohoto využití podle metod dle MRR.

4. Jaké vznikají v ETS2 povinnosti? 

• Žádost o vydání povolení k dodávání paliv je vzhledem ke zpoždění vyhlášky stanovující oficiální formuláře možné podat do konce dubna 2025.

• Do 30. dubna 2025 budou dodavatelé paliv podávat roční výkaz emisí, ve kterém vykážou tzv. historické emise z paliv dodaných během roku 2024 – nepůjde o roční výkaz emisí, který má být zpracován podle monitorovacího plánu, bude zjednodušený, nebude muset být ověřený ověřovatelem.

5. Do konce roku 2024 ukončím veškeré dodávky paliv, vzniká mi v roce 2025 povinnost vykazovat emise? A jak je to v případě, kdy ukončím dodávky jen některých paliv?

• Pokud do konce roku 2024 ukončíte činnost, při které vzniká povinnost v ETS2 (viz. otázka č. 1), nevzniká Vám žádná povinnost, netýká se Vás tedy předložení monitorovacího plánu, žádost o povolení k dodávání paliv ani vykazování historických emisí za paliva dodaná v roce 2024.

• Pokud ukončíte dodávky určitého paliva, ale stále budete od roku 2025 provozovat některou z činností, kde povinnost vzniká, nemusí v monitorovacím plánu uvádět to palivo, jehož dodávky ukončujete. Monitorovací plán slouží ke zjišťování emisí z paliv, která budete dodávat od 1. ledna 2025. Toto palivo ale vykážete v ročním výkazu historických emisí za rok 2024 do 30. dubna 2025.

Žádost o povolení k dodávání paliv

6. Jaké jsou podmínky žádosti o povolení k dodávání paliv? 

• Žádost o vydání povolení k dodávání paliv vzhledem ke zpoždění vyhlášky stanovující oficiální formuláře je možné podat do konce dubna 2025.

• Vzor žádosti zveřejní MŽP na webu, žádost bude obsahovat:

o specifikaci druhu každého dodávaného paliva a způsobu, kterým je toto palivo dodáváno na daňové území České republiky, o specifikace konečného použití paliva,

o návrh opatření pro monitorování a vykazování emisí v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie (monitorovací plán

vygenerovaný ve formátu PDF z ETS Reporting portálu jako příloha)

o stručné a obecně srozumitelné shrnutí předchozích informací.

• Žádost podávejte prostřednictvím datové schránky Ministerstvu životního prostředí. Identifikátor DS MŽP je: 9gsaax4.

• Kromě formuláře žádosti přiložte také jako přílohu aktuální verzi monitorovacího plánu (PDF), kterou má v EU ETS Reporting Tool.

7. Máme povolení k nabytí pevných paliv bez daně a jsme plátci daně. Rozumím správně, že budeme žádat o další povolení? Kde a jak?

• Pokud dodáváte pevná/plynná paliva konečnému spotřebiteli nebo je sami spotřebováváte tak Vám povinnost v rámci ETS2 vzniká.

• Žádost se bude podávat Ministerstvu životního prostředí po přijetí novely zákona 383/2012 Sb. Předpokládáme od začátku roku 2025.

8. Může subjekt zůstat plátcem DPP a zároveň nebýt plátcem CO2, resp. nemít povolení MŽP k prodeji paliv?

• Důležité je, zda provádí činnost, při které vzniká povinnost v ETS2, tedy „dodání“ paliv – v případě paliv pevných je to dodání konečnému spotřebiteli ve smyslu zákona č. 261/2007 Sb.

• Výjimku by měl pouze dodavatel, který dodává pevná paliva výhradně do zařízení v ETS1 nebo spotřebovaná jiným způsobem než spálením.

9. Proč musíme do žádosti opisovat data, která jsou v MP a jsou součástí povolovacího procesu?

• Jde o požadavek plynoucí ze směrnice 2003/87/ES o emisních obchodování ohledně povinných náležitostí žádosti o povolení k dodávání paliv.

10. U některých paliv se mění od 1.1.2025 kódy nomenklatury v celním sazebníku. Předpokládám, že budeme uvádět KN podle zákona o spotřebních daních nebo zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů.

• Ano, v žádosti uvádějte KN podle zákona o spotřebních daních nebo zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů.

11. U žádosti o povolení k dodávání paliv se přikládá i Monitorovací plán. Co když společnost v roce 2024 nedodávala do žádného odběrného místa plyn a nyní dodává do jednoho - je potřeba tedy monitorovací plán přesto vytvořit nebo je možné v tomto případě Žádost o vydání povolení k dodávání paliv podat bez monitorovacího plánu?

• Monitorovací plán je nedílnou součástí povolení k dodávání paliv, je ho tedy potřeba zpracovat, i pokud činnost neprobíhala. Je to dokument, ve kterém popíšete, jak bude monitorovat své emise a jak si nastavíte interní postupy vyžadované podle nařízení Komise 2018/2066. Tímto dokumentem prokazujete, že splňujete podmínky pro udělení povolení.

Zpracování a předložení monitorovacího plánu

12. Termín 01.11.2024 je závazný? A bude webinář, jak tyto emise vykazovat?

• Termín 1.11.2024 slouží k tomu, abychom včas obdrželi k posouzení veškeré monitorovací plány a mohli je s Vámi konzultovat ještě před přijetím legislativy a oficiálním podáváním žádostí a měli tak dostatek času řešit individuálně případné připomínky.

• Monitorovací plán, který zpracováváte, bude použit až pro monitorování emisí od 1.1.2025. Emise z paliv dodaných během roku 2024 nemusíte vykazovat podle metod v plánu stanovených, výkaz emisí za rok 2024 bude velmi zjednodušený.

• Plánujeme uspořádat další webinář k problematice vykazování a podávání emisních výkazů.

13. Pokud působíme na několika trzích EU, je možné harmonizovat plán monitorování do jednoho souboru za jednotlivé země?

• Plán monitorování musí být v českém jazyce, je součástí povolení k dodávání paliv. Může vycházet z postupů stanovených v jiných MP v jiných zemí EU, vždy ale musí splňovat požadavky stanové v našich podmínkách. Například sektory s výjimkami nebo jejich definice se mohou mezi státy lišit, a tím se může lišit i postup zjišťování a vykazování emisí a jeho popis v monitorovacím plánu.

 

14. Kde najdu emisní faktory pro jednotlivá paliva?

• Emisní faktory se stanovují podle úrovní přesnosti. Nejvyšší úroveň přesnosti musí použít dodavatelé kategorie B (<50 000 tCO2/rok). Nižší úroveň přesnosti mohou použít dodavatelé kategorie A (>50 000 tCO2/rok) a nejnižší úroveň přesnosti mohou použít dodavatelé s emisemi pod 1 000 tCO2/rok.

• Úroveň přesnosti 3: Laboratorní analýzy

• Úroveň přesnosti 2: Emisní faktor specifický pro danou zemi (u nás hodnota z národní inventarizace skleníkových plynů, tabulka s palivy zde: https://www.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/oez/ets/ets_ta_cz.html)

• Úroveň přesnosti 1 (nejméně přesná): standardní hodnoty podle přílohy VI nařízení o monitorování a vykazování emisí Komise 2018/2066 (standardní hodnoty dle IPCC 2006)

15. Jsou hodnoty uvedené v tabulce NIR stejné pro EU ETS1 a EU ETS2?

• Ano, tabulka je a může být případně ještě doplněna o další relevantní paliva pro účely ETS2.

16. Jaké rozlišujeme kategorie dodavatele (regulovaných subjektů) a palivových toků?

• Regulovaný subjekt (dodavatel paliv) může být:

o Regulovaný subjekt kategorie B > 50 000 tCO2 za rok o Regulovaný subjekt kategorie A < 50 000 tCO2 za rok o Regulovaný subjekt s nízkými emisemi < 1 000 tCO2 za rok

• Palivový tok může být:

o Minimální: vybrané palivové toky, které dohromady představují méně než 1000 t CO2 za rok (jednodušší monitoring), dodavatel sám vybere ty toky, které v součtu nepředstavují více než 1000 t CO2 o Významné: všechny ostatní

17. V monitorovacím plánu uvedu veškerá paliva a veškeré množství emisí, tzn. ETS1 zařízení, ETS2 průmysl nebo domácnosti, zemědělci. Do ročního výkazu se budou zadávat jen množství do ETS2 nebo veškerá?

• V monitorovacím plánu uvedete veškerá Vámi dodávaná paliva rozdělená do palivových toků, zahrnete tedy i dodávky do zařízení ETS1, případně jiných vyjmutých sektorů. Odhadované emise pro každý palivový tok jsou stanoveny bez ohledu na relevantní podíl, tedy bez rozlišení sektoru spotřeby, je zde ale možná výjimka, viz odpověď níže.

• V ročním výkazu emisí se rovněž uvedou veškeré palivové toky, stejně jako v monitorovacím plánu. Pokud však půjde o palivový tok např. do zařízení ETS1, uvede se zde relevantní podíl 0 a celkové emise tohoto palivového toku se tak „vynulují“.

• Do monitorovacího plánu nezahrnujete množství propuštěných paliv, která nesplňují definici „dodání“ dle zákona č. 383/2012 Sb. (viz otázka č. 1). Například prodej paliv mezi daňovými sklady, kde nedochází k uvolnění do volného daňového oběhu nebo prodej mezi dvěma držiteli povolení k nabytí plynu (nebo pevných paliv) bez daně, kde nedochází k dodání konečnému spotřebiteli.

 

18. Jak stanovím odhadované emise pro účely zpracování prvního monitorovacího plánu?

• Pro první monitorovací plán, který zpracováváte v tuto chvíli, použijte konzervativní odhad na příštích 5 let, např. na základě historického množství dodaného paliva.

• Popište i výpočet, tedy jaké výpočtové faktory pro tento odhad používáte.

• Např. výpočet: Množství propuštěného paliva*jednotkový konverzní faktor (výhřevnost) * emisní faktor (viz prezentace).

• Pokud se na Vás jako dodavatele kategorie B vztahuje povinnost použít nejvyšší úroveň přesnosti pro stanovení emisního faktoru (laboratorní analýza), můžete pro určení tohoto odhadu použít úroveň přesnosti nižší, tedy použít dostupné národní hodnoty, laboratorní analýzy budete provádět pro skutečný výpočet emisí u paliv dodaných v roce 2025 a vykazovaných v roce 2026.

• Vždy uveďte množství paliv, ze kterých při odhadu emisí vycházíte. Tento údaj bude sloužit pro účel kontroly, že jste emise vypočítali správně.

19. Jsou pro určení kategorie dodavatele nebo kategorie palivového toku relevantní veškeré emise, nebo jen emise z paliv spotřebovaných v ETS2? Existuje nějaká výjimka?

• Kategorizace palivových toků i regulovaných subjektů (dodavatelů paliv) se provádí na základě emisí před uplatněním relevantního podílu (vyjma paliv s nulovým emisním faktorem, např. biopaliva). Uvažují se tedy emise z veškerých paliv bez ohledu na sektor využití.

• Příklad: Dodavatel dodává palivo do zařízení ETS1 a do ostatního průmyslu zahrnutém v ETS2. Množství paliva do zařízení ETS1 odpovídá 45 000 t CO2, množství do ETS2 průmyslu 6 000 t CO2. Jelikož se kategorizace uvažuje před uplatněním relevantního podílu, subjekt spadne do kategorie B (=51 000 t CO2).

• Do roku 2027 je ale možná výjimka: pokud nám prokážete, že v příštích letech bude relevantní podíl směrodatný (=nebude se měnit typ koncových spotřebitelů pro daný palivový tok), povolíme Vám kategorizaci palivového toku nebo zařazení do kategorie A, B nebo dodavatele s nízkými emisemi (>1000 tCO2) až po uplatnění relevantního podílu.

• Typický příklad pro tuto výjimku mohou být paliva využívaná pouze pro jiný účel než spalování. V takovém případě, pokud paliva nebudou sloužit ke spalování ani v příštích letech, bude relevantní podíl tohoto palivového toku vždy 0, tedy s nulovými emisemi. Na takový palivový tok tak bude do roku 2027 pohlíženo jako na minimální a Vy budete moci výpočtové faktory stanovit pomocí konzervativních odhadů místo použití úrovní přesnosti.

20. Budou závazné termíny dodání výkazů ETS1/povolení/ čestných prohlášení součástí zákona/vyhlášky? A bude to tak již pro vykazovaný rok 2025?

• Ano, součástí návrhu právní úpravy k ETS2 jsou i tyto závazné termíny.

• Provozovatel zařízení v ETS1 předá každému svému dodavateli paliva informace o spotřebovaném množství paliva na činnosti v rámci ETS1 každoročně do 15. března. Stejný termín bude platit pro čestná prohlášení.

21. Nejsme vlastníci měřících zařízení, ty jsou ve vlastnictví našich zahraničních dodavatelů. Bude možné v části D-1 MP b) uvést odpověď ano?

• Pokud nejste vlastníci měřidel ale všechny vlastní Váš dodavatel a pokud všechna tato měřidla jsou používána jako měřící přístroje pro účely spotřební daně, tak ano, nemusíte poté část ohledně měřících přístrojů vyplňovat.

22. Můžete ukázat příklad posouzení rizik, který bude vyhovující pro potřeby monitorovacího plánu?

• Příklad je dostupný v metodických pokynech Evropské komise č. 6a „Metodické pokyny k posouzení rizik a kontrolním činnostem dle MRR – příklady“ jejichž překlad byl všem subjektům zaslán.

Rozlišení konečného spotřebitele

23. Co znamená "typ konečného spotřebitele" v kontextu palivového toku?

• Myšlen je tím typ konečného použití podle kódu CRF konečných odvětví, tedy zda konečný spotřebitel spadá např. do silniční dopravy (kategorie 1.A.3.b), vytápění rezidenčních budov (1.A.4.b) apod. a to v úrovni agregace, ve které máte informaci o konečné spotřebě k dispozici.

• Kategorie CRF dle pokynů IPCC 2006 https://www.ipccnggip.iges.or.jp/public/2006gl/.

24. Jakým způsobem vykazovat palivo spotřebované v zařízení ETS1? Bude se roční výkaz pro ETS1 měnit a to v souvislosti s tím, že budou muset být zadáváni dodavatelé paliv? Bude to příloha nebo součást formuláře ročního výkazu pro ETS1?

• Provozovatel ETS1 zařízení bude podávat v rámci svého emisního výkazu i informaci o dodavatelích paliv a množství spotřebovaných na ETS1 a jiné účely.

• Evropská komise pravděpodobně vytvoří novou šablonu ročního výkazu emisí pro ETS1, kde bude tato informace obsažena. Nemáme informace, jak přesně to bude vypadat (jestli to např. bude samostatný list apod.).

• Pokud EK aktualizovanou šablonu neposkytne, bylo by to řešeno přílohou k ročnímu výkazu emisí, vzor této přílohy bychom zveřejnili během příštího roku.

• Pro účely pouze vykazovacího období do roku 2027 bude dostatečné vycházet jen z této informace.

• Od roku 2027, kdy má být zahájeno emisní obchodování, bude potřeba předem stanovit, které množství bude odhadem spotřebováno pro činnost v rámci ETS1 a které pro ostatní účely a to z důvodu cenotvorby. Dodavatel bude muset předem vědět, jaké množství paliva má dodat s cenou emisní povolenkou a jaké množství bez promítnuté ceny povolenky. K tomu by měla sloužit vzájemná dohoda mezi dodavatelem a provozovatelem ETS1 zařízení, ve které se toto množství paliva stanoví. Jako potvrzení, jaké množství paliva bylo pro které účely skutečně použito, bude sloužit informace z emisního výkazu provozovatele ETS1 zařízení v příštím roce.

25. Jakým způsobem vykazovat palivo spotřebované v zemědělství a lesnictví?

• Rozlišovat tento sektor bude pouze dodavatel plynu. Stanovujeme konkrétní metodu, jakou má dodavatel pro prokázání relevantního podílu použít - řetězec sledovatelných smluvních ujednání a faktur („spotřebitelský řetězec“).

• Pro prokázání spotřeby v tomto sektoru dodavatel paliva eviduje čestné prohlášení vydané osobou, která plyn spotřebovala k uvedenému účelu. Náležitosti a vzor čestného prohlášení podle množství odebíraného paliva stanoví ministerstvo vyhláškou.

• Pokud nebude dodavatel mít k dispozici toto čestné prohlášení, vykáže palivo jako spotřebované v ETS2, tj. nemůže uplatnit jinou metodu určení relevantního podílu dle MRR.

26. Jakým způsobem vykazovat palivo spotřebované v lodní a železniční dopravě a

v armádě?

• U těchto typů využití nevyžadujeme konkrétní metodu na určení relevantního podílu, dodavatel si tedy může vybrat dle podmínek MRR.

• U lodní dopravy je možné využít fakt, že je palivo pro tyto účely osvobozené od spotřební daně a barvené.

• U vytápění armády zemním plynem bude možné využít seznam, který poskytne jen svým dodavatelům Armádní servisní.

27. Jakým způsobem vykazovat paliva využitá jiným způsobem než spálením?

• Toto využití dodavatel paliv prokáže na základě prohlášení fyzické nebo právnické osoby, která palivo spotřebovala jiným způsobem než spálením, o množství spotřebovaného paliva

• Toto prohlášení může fyzická nebo právnická osoba vydat pouze v případě, že předloží dodavateli paliva platné o a) povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně, povolení k nabytí plynu osvobozeného od daně nebo povolení k nabytí pevného paliva osvobozeného daně, nebo

o b) osvědčení o využití paliva k procesům, při nichž nedochází k jeho spalování, nebylo-li vydáno povolení podle písmene a).

• Osvědčení vydává ministerstvo na základě žádosti konečného spotřebitele paliva nebo dodavatele paliva.

• Nemá-li dodavatel osvědčení nebo prohlášení k dispozici, vykáže palivo jako spotřebované v ETS2, tj. nemůže uplatnit jinou metodu určení relevantního podílu dle MRR.

Kategorizace paliv

28. Co jsou to standardní komerční paliva? Spadá mé palivo do této kategorie?

• Ta, která jsou mezinárodně normalizovaná a je u nich zajištěno, že se jejich vlastnosti výrazně neliší mezi jednotlivými dávkami a že vykazují minimální rozdíly ve výhřevnosti (viž čl. 3 bod 32) nařízení Komise 2018/2066 MRR).

• Pokud nám dodavatel prokáže, že jím dodávané palivo je standardním komerčním palivem – tedy že je mezinárodně standardizované a splňuje kritéria dle čl. 3 bodu 32) MRR – bude možné použít pro stanovení výpočtových faktorů nižší úroveň přesnosti.

• V opačném případě u ostatních paliv (s výjimkou zemního plynu) dodavatelé kategorie B (<50 000 tCO2) použijí nejvyšší úroveň přesnosti (laboratorní analýza emisního faktoru).

• Mezi standardní komerční paliva patří například: Motorová nafta, benzin, lehký topný olej, petrolej, propan, butan, LPG, letecké benziny a petroleje.

• Zemní plyn je v tuto chvíli ostatním palivem. Pokud vyjednáme povolení od Evropské komise a splníme podmínky dle čl. 75k MRR (doložení výhřevnosti zemního plynu na území ČR za poslední 3 roky s průměrným rozdílem výhřevnosti

do 2 %), budeme ho moci označit za ekvivalentní vůči standardním komerčním palivům.

 

29. Do jaké kategorie paliv patří palivová aditiva (přísady), které se přidávají do nafty nebo benzínu?

• Na aditiva bude nahlíženo jako na standardní komerční paliva. Pro výpočet emisí budou použity stejné výpočtové faktory (výhřevnost, emisní faktor) jako pro paliva, do kterých jsou přimíchávaná.

 

30. LPG jako palivo pro pohon vozidel je vyráběno dle ČSN EN 589 a LPG jako palivo pro topení je vyráběno dle ČSN 656481 - první je tedy považováno za standardní komerční palivo a druhé za palivo odpovídající standardnímu komerčnímu palivu?

• Na základě odborného posouzení, které jsme obdrželi, umožňujeme vykazovat LPG pro dopravu i vytápění jako standardní komerční palivo.

 

31. Zkapalněný zemní plyn (přivezený do čerpací stanice cisternou ze zahraničního terminálu) je také ekvivalentní palivo nebo ostatní palivo?

• Jako ekvivalentní palivo vůči standardním komerčním na národní úrovni budeme považovat zemní plyn v plynném stavu dodávaný v rámci distribučních sítí. Pokud však dodavatel prokáže, že vlastnosti tohoto zkapalněného plynu jsou podobné jako plynu v české síti, bude umožněno jej vykazovat jako palivo ekvivalentní.

32. Hnědé uhlí je uvedeno v tabulce hodnot z národní inventury skleníkových plynů (NIR), platí tedy, že není v kategorii ostatní a je v kategorii národních ekvivalentů?

• Není tomu tak, samotný fakt, že je pro ně stanovena národní hodnota v rámci národní inventury skleníkových plynů neznamená, že má toto palivo stabilní vlastnosti. Parametry se mohou výrazně lišit, výhřevnost zde může kolísat více než u mezinárodně standardizovaných paliv jako je motorová nafta nebo benzín. V tuto chvíli jediné palivo, které splňuje podmínky dle čl. 75k nařízení o monitorování a vykazování (ekvivalentní ke standardním komerčním palivům na národní úrovni) je zemní plyn.

• Uhlí tedy spadá do kategorie ostatní.

Kapalná paliva

33. Může dodavatel benzínu pro zahradní a lesní techniku požádat o výjimku a vyřazení z povinností ETS2?

• Taková výjimka podle návrhu legislativy k ETS2 není možná. Dodavatel uvolňující kapalná paliva výhradně do pro zemědělskou prvovýrobu nebo hospodaření v lese je zároveň dodavatelem z pohledu ETS2, nemá výjimku z plnění povinností. Kapalná paliva v tomto sektoru se budou vždy vykazovat jako dodaná do ETS2 a od roku 2027 se za ně budou vyřazovat emisní povolenky. Cena těchto povolenek, která bude promítnuta spotřebitelům z tohoto sektoru, jim bude kompenzována. Navíc, uvedená zahradní technika nespadá do zemědělské prvovýroby.

34. Jako dodavatel leteckých paliv na letiště-budeme zahrnovat tyto dodávky do palivových toků a pak je přes relevantní podíl 0 vyloučíme nebo se vůbec do ETS2 uvádět nebudou?

• Pokud dodáváte i jiná paliva, tak ano, do monitorovacího plánu uvedete veškerá paliva bez ohledu na sektor jejich využití, tedy před uplatněním relevantního podílu. V ročním výkazu emisí pak zohledníte pomocí relevantního podílu, že jde o palivo spotřebované v letectví a jeho emise „vynulujete“.

• Pokud dodáváte výhradně letecká paliva (dle KN viz. prezentace), nebude na Vás pohlíženo jako na dodavatele v rámci ETS2 a žádné povinnosti plnit nemusíte.

35. Dodáváme palivo (motorovou naftu) do daňového skladu zákazníka-neuvádíme ho do volného daňového oběhu. Je nebo není tento tok součásti ETS2?

• Pokud nedošlo k uvedení do volného daňového oběhu, nevznikla ani povinnost palivo vykazovat v ETS2. Povinnost vznikne tomu, kdo v tomto řetězci palivo do volného daňového oběhu uvede.

36. Jako dodavatel motorové nafty a benzinu na CZ trh nejsme vlastníci měřících zařízení, ty jsou ve vlastnictví našich zahraničních dodavatelů. Bude možné v části D-1 MP otázka b) uvést odpověď ano?

• Pokud nejste vlastníci měřidel ale všechny vlastní Váš dodavatel a pokud všechna tato měřidla jsou používána jako měřící přístroje pro účely spotřební daně, tak ano, nemusíte poté část ohledně měřících přístrojů vyplňovat.

37. Většina kapalných paliv vlastní výroby je zahrnuta pod ETS1. Má se tedy v rámci ETS2 vykazovat celková spotřeba a uplatnit koeficient (0 – 1)? To může mít vliv na nastavení úrovně přesnosti, kdy při zahrnutí všech paliv se nemusí jednat již o minimální palivový tok. S tím souvisí i požadavky na monitoring paliv v ETS2, které nenajdeme v NIR a bude zapotřebí jej sledovat laboratorně.

• Standardním postupem je provést kategorizaci dodavatele na základě emisí před uplatněním relevantního podílu. Do roku 2027 je ale možná výjimka: pokud nám prokážete, že v příštích letech bude relevantní podíl směrodatný (=nebude se měnit typ koncových spotřebitelů pro daný palivový tok, v tomto případě např. dlouhodobé kontrakty, nebo omezené využití vzhledem k vlastnostem paliva jen v ETS1 zařízeních), povolíme Vám kategorizaci palivového toku nebo zařazení do kategorie A, B nebo dodavatele s nízkými emisemi (>1000 tCO2) až po uplatnění relevantního podílu.

38. Naše nekomerční kapalná paliva mohou mít rozdílné složení, tedy i rozdílnou výhřevnost a emisní faktor, tedy vykazují rozdílné emise CO2. Ve výsledku se jedná a bude jednat o několik palivových toků, které v závislosti na místě spalování budou posuzovány a hodnoceny samostatně (v ETS1 či ETS2). Tedy za účelem stanovení koeficientu pro ETS2 je všechny musíme dát pod jediný palivový tok, nebo bude je možné oddělit, právě s ohledem na rozdílné složení paliva?

• Rozdělení na palivové toky může být individuální u každého dodavatele. Pokud by mělo jít o několik palivových toků a pokud jde o paliva s výrazně odlišnými vlastnostmi, může být vhodnější způsob rozdělit je zvlášť na palivové toky podle vlastností paliva. Pokud by však šlo o desítky různých paliv s mírně odlišnými vlastnostmi, je možné je pro větší přehlednost zahrnout do jednoho palivového toku (nebo několika málo podle konečných spotřebitelů nebo prostředků propuštění), vždy ale stanovení výpočtových faktorů musí odpovídat vlastnostem těchto paliv. Při stanovení výhřevnosti nebo emisního faktoru by musely být zohledněny různé vlastnosti těchto paliv např. váženým průměrem, odběry reprezentativních vzorků při analýzách apod.

39. V případě, toků u kterých víme, že je propouštíme do VDO ale však pouze s výjimkou (nespálená paliva DPCD, benzen, C10, C4, Naftalenový koncentrát) musíme stanovovat analytiku pro účely zjištění výhřevnosti a emisního faktoru? U v závorce uvedených produktů víme s jistotou že nebudeme prodávat s jiným využitím než jeho další chemické zpracování.

• U paliv, která se nespalují, nebudeme vyžadovat stanovení výpočtových faktorů (výhřevnost, emisní faktor). Postačí pouze prokázání, že nedošlo ke spálení.

 

40. Paliva musí být vykazována dle jednotlivých KN kódů – tzn. že např. budeme muset rozlišovat u MoNa produkt s FAME a bez FAME a u AuBi produkty dle OČ (91, 95, 100). Prosím o potvrzení nebo vyvrácení, zda bude (ne)akceptováno sloučení vše KN odkazující se např. AuBi, MoNa.

• Rozdělení na palivové toky může být individuální u každého dodavatele. Pokud by mělo jít o několik palivových toků a pokud jde o paliva s výrazně odlišnými vlastnostmi, může být vhodnější způsob rozdělit je zvlášť na palivové toky podle vlastností paliva. Pokud by však šlo o desítky různých paliv s mírně odlišnými vlastnostmi, je možné je pro větší přehlednost zahrnout do jednoho palivového toku (nebo několika málo podle konečných spotřebitelů nebo prostředků propuštění), vždy ale stanovení výpočtových faktorů musí odpovídat vlastnostem těchto paliv. Při stanovení výhřevnosti nebo emisního faktoru by musely být zohledněny různé vlastnosti těchto paliv např. váženým průměrem, odběry reprezentativních vzorků při analýzách apod.

41. JET A (KN 2710 19 21) z podstaty systému ETS 2 bude popsána v MP, dle našeho chápání spadá do výjimek s 0 emisemi. Je tedy potřeba zajišťovat výkazy AER od leteckých společností, když by i tak byly 0.

• Není potřeba, letecká paliva s uvedenými KN kódy (2710 12 31, 2710 12 70 a 2710 19 21) budou automaticky brána jako spotřebovaná mimo ETS2. Použit bude tedy relevantní podíl 0, metoda rozlišení podle chemických vlastností (úroveň přesnosti 3), není potřeba využít metody využití informace z AER.

• Palivové toky leteckých paliv budete moci do roku 2027 kategorizovat jako minimální, tedy emise určit až po uplatnění relevantního podílu, který se zde nemění.

42. Jsme dodavatelem leteckých paliv (letecký benzín a letecký petrolej) v režimu podmíněného osvobození + distributorům (na základě jejich povolení). V rámci monitorovacího plánu je nutné tyto palivové toky (letecké pohonné hmoty) uvádět a potom je přes relevantní podíl vynulovat nebo jsou úplně vyjmuty z monitorovacího plánu a tyto palivové toky se uvádět vůbec nebudou?

• Pokud dodáváte i jiná paliva spadající do ETS2 (se zohledněním možných výjimek pro výhradní dodavatele, viz. otázka 2), tak ano, do monitorovacího plánu uvedete veškerá paliva bez ohledu na sektor jejich využití. V ročním výkazu emisí pak zohledníte pomocí relevantního podílu, že jde o palivo spotřebované v letectví a jeho emise „vynulujete“.

• Emise palivového toku leteckých paliv v monitorovacím plánu můžete do roku 2027 odhadnout již po uplatnění relevantního podílu.

43. Zákazníkům prodáváme produkty podléhající SPD (KN 27102011, 27101943, 27101925, 27101221, 27101225, 27101245), které jsou těmito zákazníky používány na jiné účely než spalovaní (většinou pro použití ve výrobě). Jedná se o prodeje řádově o jednoty tisíců litrů celkem ročně. Bude tento prodej uveden jako palivový tok (toky) v rámci monitorovacího plánu a vynulován přes relevantní podíl nebo jsou tyto prodeje úplně vyjmuty z monitorovacího plánu a v rámci palivových toků se uvádět vůbec nebudou? V případě, že ano, mohou být tyto produkty spojeny do jednoho palivového toku v případě stejného typu odběratele?

• Pokud dodáváte i jiná paliva spadající do ETS2 (se zohledněním možných výjimek pro výhradní dodavatele, viz. otázka 2), tak ano, do monitorovacího plánu uvedete veškerá paliva bez ohledu na sektor jejich využití. V ročním výkazu emisí pak zohledníte pomocí relevantního podílu, že jde o palivo spotřebované v letectví a jeho emise „vynulujete“.

• Emise palivového toku nespalovaných v monitorovacím plánu budete moci odhadnout již po uplatnění relevantního podílu, pokud nám prokážete, že půjde o nespalovaná paliva i v příštích letech.

• Rozdělení na palivové toky může být individuální u každého dodavatele. Pokud by mělo jít o několik palivových toků a pokud jde o paliva s výrazně odlišnými vlastnostmi, může být vhodnější způsob rozdělit je zvlášť na palivové toky podle vlastností paliva. Pokud by však šlo o desítky různých paliv s mírně odlišnými vlastnostmi, je možné je zahrnout do jednoho palivového toku (nebo několika málo podle konečných spotřebitelů nebo prostředků propuštění), vždy ale stanovení výpočtových faktorů musí odpovídat vlastnostem těchto paliv. Při stanovení výhřevnosti nebo emisního faktoru by musely být zohledněny různé vlastnosti těchto paliv např. váženým průměrem, odběry reprezentativních vzorků při analýzách apod.

44. Kde najdeme jednotkové konverzní faktory (z tun na TJ) a předběžný emisní faktor (emise CO2 na TJ) pro automobilový benzín a motorovou naftu? Mimo jiné je potřebujeme pro předběžný odhad emisí jednotlivých palivových toků.

• Národní hodnoty (úroveň přesnosti 2a) jsou uvedeny zde: https://www.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/oez/ets/ets_ta_cz.html, tabulka je již doplněna o benzín i motorovou naftu. Hodnoty podle dat z IPCC 2006 (úroveň přesnosti 1, nejnižší) jsou uvedeny v příloze VI prováděcího nařízení Komise 2018/2066.

• Tabulka bude doplněna i o hustoty kapalných paliv. Do té doby pouze pro účely tohoto odhadu můžete využít i jiné hodnoty hustoty paliv, které máte k dispozici.

45. Jakým způsobem se postavit k přidávaným aditivům do kapalných paliv, pokud k aditivaci dochází v místě výdeje (např. při plnění cisterny). Do benzinu nebo nafty se přidávají zpravidla v množství <1 %. Chovat se k aditivům tedy tak, že jsou jako palivo, do kterého jsou přidávány (tzn. aditivum do benzinu navýší objem benzinu a použije se emisní faktor pro benzin) nebo zda by měli mít vlastní palivový tok (pokud ano, tak každé aditivum zvlášť?).

• Zde opět záleží na dodavateli, prováděcí nařízení Komise MRR dává v tomto možnost si vybrat. Buď rozdělí palivo na více palivových toků, např. samostatně benzin a samostatně aditivum a pro každý tento tok stanoví výpočtové faktory zvlášť. Může také stanovit jeden palivový tok, výpočtové faktory ale stanoví pro benzin a aditivum dohromady podle skutečných vlastností tohoto paliva, např. provedením laboratorní analýzy.

 

46. Dodáváme kapalné palivo mimo ČR, odběratel spotřebovává toto palivo výhradně nespálením a vystavuje k tomu prohlášení. Nedisponuje ovšem povolením českého Celního úřadu k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně. Musíme v tomto případě žádat MŽP o vydání osvědčení?

• Ano, pokud je palivo uvolněno do volného daňového oběhu již na území ČR, musí dodavatel mít k dispozici osvědčení pro svého zákazníka v zahraničí od MŽP. Osvědčení je možné vydat i na žádost dodavatele. Dále bude třeba získat čestné prohlášení od zákazníka v zahraničí, že palivo skutečně spotřeboval na nespalovací účely.

47. Bude-li kapalné palivo (např. motorová nafta) dodáváno ve volném daňovém oběhu mimo ČR k deklarované spotřebě nespálením a MŽP vydá osvědčení, že není toto palivo součástí ETS2 (tudíž, že nemusí být vyřazeno povolenka), jak MŽP zajistí/ověří, že toto palivo bude skutečně na území jiného státu spotřebováno mimo ETS2?

• V tuto chvíli není stanoveno, jakým způsobem budou kontroly v těchto případech probíhat. Nicméně Evropská komise si je vědoma problematiky dovozu a vývozu paliv mezi členskými státy a plánuje postupy sjednotit, aby k tomuto každý stát přistupoval stejným způsobem. Stejný problém mohou řešit i dodavatelé v ostatních státech. Do té doby, než bude spuštěno obchodování s emisními povolenkami, by tak měla proběhnout jednání mezi EK a členskými státy ohledně případné spolupráce a společného postupu.

Plyn

48. Vedle konečných spotřebitelů dodáváme plyn i dalším obchodníkům. Objem těchto dodávek zahrnout do odhadu celkového objemu emisí? Uvést i jako samostatný palivový tok?

• Záleží, zda objem těchto dodávek splňuje definici „dodání“ dle zákona č. 383/2012 Sb. V ETS2 vykazujete jen paliva, která byla dodána podle této definice. V případě plynu tedy pouze množství dodané konečnému spotřebiteli nebo Vámi spotřebované.

• Pokud je obchodník držitelem povolení k nabytí plynu bez daně a vy mu palivo dodáte v tomto režimu bez daně, nejedná se o dodání konečnému spotřebiteli a toto množství paliva do ETS2 vykazování nezahrnujete.

• Pokud je obchodník z pohledu zákona č. 261/2007 Sb., konečným spotřebitelem (není držitelem povolení k nabytí plynu bez daně), jemu dodané množství paliva již vykazujete.

49. Jakým způsobem určit emise, pokud znám množství dodaného zemního plynu v MWh?

• Je potřeba převést toto množství na energii pomocí jednotkového konverzního faktoru. Jakou hodnotu použít je za splnění podmínek dle prováděcího nařízení Komise 2018/2066 (úrovně přesnosti, příloha IIa bod 2.2.2) na dodavateli, musí to však uvést a zdůvodnit v monitorovacím plánu.

• Kromě koeficientu 1MWh = 3,6 GJ je třeba zohlednit také fakt, že emisní faktor zveřejněný v tabulce NIR je vztažen k TJ výhřevnosti, zatímco dodavatelé paliv mají hodnotu MWh spalného tepla. Pro účely odhadu emisí můžete použít poměr NCV/GCV 0,9 (dle IPCC 2006), v tabulce výpočtových faktorů ale bude vždy zveřejňována hodnota podle přesnějšího výpočtu CHMI. V monitorovacím plánu by tedy měla být informace, že použijete poměr výhřevnosti a spalného tepla podle hodnoty, která bude zveřejněna v tabulce na našich stránkách.

50. Máme jako základ pro výpočet přepočítávat Nm3 na TJ podle národní inventury nebo GWh přepočtené na TJ fyzikálně (x3,6) a pak používat nějaký konverzní faktor mezi spalným teplem a výhřevností, který bude teprve zaveden a zveřejněn? Výsledek by měl být teoreticky stejný. Prosím o jasné instrukce, jak máme postupovat.

• V tomto případě záleží, v jakých jednotkách dodavatel množství propuštěného paliva měří pro účely daně ze zemního plynu (viz možnost použití metody pro účely ETD/ED v monitorovacím plánu). Jelikož většina dodavatelů měří a fakturuje zemní plyn v MWh spalného tepla, byl uveden v prezentaci příklad pro tento případ. Může být ale i dodavatel plynu, který má vlastní měřidla (např. zařízení přeprodávající plyn v rámci areálu), který měří v Nm3. V takovém případě by využil jako jednotkový konverzní faktor výhřevnost, která je již v tabulce NIR uvedena v TJ/mill. m3. Výpočet tedy nemusí být stejný úplně pro všechny subjekty.

51. Jaká hodnota poměru NCV/GCV bude pro výpočet emisí využita? Bude to sjednoceno s hodnotou používanou v ETS1?

• Zveřejňovat budeme vždy přesnou hodnotu, dle výpočtu, který je uveden v NIR, nepůjde tedy o hodnotu 0,9 dle IPCC 2006.

• Přesnější hodnota se bude využívat pro sjednocení i v ETS1.

52. Proč je vyžadováno, aby každý dodavatel plynu vyplňoval vlastní výpočtový faktor, když to všichni musí spočítat stejným způsobem? Jako dodavatelé zemního plynu stejně všichni dodáváme v MWh.

• Výpočet se bude lišit u dodavatelů, kteří měří v Nm3 (např. zařízení, která plyn přeprodávají, vlastní měřidla a sami jsou dodavateli z pohledu ETS2) a u dodavatelů, kteří měří v MWh spalného tepla.

• U nás chceme umožnit dodavatelům zemní plyn vykazovat jako palivo ekvivalentní vůči standardním komerčním palivům podle čl. 75 MRR. Díky tomu by opravdu dodavatelé zemního plynu do výpočtu dosazovali v naprosté většině národní hodnoty pro výpočtové faktory. Tento postup však musíme ještě vyjednat s Evropskou komisí na základě dat o výhřevnosti plynu za poslední 3 roky.

• Např. v jiných státech se ale postup může lišit podle původu zemního plynu a hodnoty pro výpočet emisí v jednotlivých regionech mohou být pro dodavatele plynu odlišné.

 

53. Prodej propan Butanu v tlakových láhvích dodávaných na prodejní místa – není v

silách dodavatele zjistit za jakým účelem bylo LPG spotřebováno a zda bylo

spotřebováno v zemědělství, letectví nebo v armádě. Jak k tomuto přistupovat?

• Pokud nelze spotřebu mimo ETS2 prokázat, vykázat jako spotřebované v ETS2, tedy uplatnit relevantní podíl 1. V sektoru zemědělství počítáme s tím, že je možné spolehlivě prokázat pouze spotřebu zemního plynu, ostatní paliva budou vykázaná jako spotřebovaná v ETS2.

 

54. U dodávek LNG na vlastní čerpací stanice, množství dodaného množství bude (dle zákona o dani z plynu) množství, které je prodáno konečnému spotřebiteli? A tedy předmětem daně z plynu?

• Ano, povinnost vzniká u plynu při dodání konečnému spotřebiteli podle zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů, část k dani ze zemního plynu a některých dalších plynů, nebo vlastní spotřebě.

55. Spadáme jako bioplynová stanice, která vyrábí a dodává do sítě biometan/ CNG certifikovaný ISCC dle REDII, tedy do ETS2?

• Pokud dodáváte výhradně tento udržitelný bioplyn, nejste z pohledu ETS2 dodavatelem.

56. Jak je to s bioplynem a plnění kritérií udržitelnosti, pokud je bioplyn spalován v zařízení nad 2MW? A týká se to také bioLPG v silniční dopravě?

• Tato hranice se týká pouze využití bioplynu ve stacionárních zařízeních. Pokud je bioplyn spalován v zařízeních do 2MW, nemusí se prokazovat splnění kritérií udržitelnosti.

• Pro dopravu tato hranice není relevantní, bioLPG zde tedy bude muset vždy splňovat kritéria udržitelnosti dle RED II, aby mohlo být započítáno s nulovým emisním faktorem.

57. Jaký je fosilní podíl pro zemní plyn? Domnívám se, že by to měla být hodnota 1

• Ano, je to tak. V případě, že dodavatel chce uplatnit biosložku v síti zemního plynu na základě záruk původu, vykáže ji jako samostatný palivový tok.

58. Armáda-MŽP v předcházejících jednáních přislíbilo, že zajistí seznam od ministerstva obrany. Je tento seznam už k dispozici?

• Armádní servisní předá svým dodavatelům seznam odběrných míst sloužících k těmto účelům. Tento seznam nebude veřejný.

59. Zemědělci - kdy bude k dispozici v prezentaci zmiňovaná vyhláška?

• Vyhláška bude v připomínkovém řízení během ledna 2025.

60. Pokud dodavatel ZP zná přesná množství ZP, která dodal do jednotlivých sektorůETS1, ETS2-průmysl, ETS2-domácnosti, musí tato množství přepočítávat na relevantní podíly?

• Každý takový sektor může dodavatel rozdělit na zvláštní palivové toky, pro každý využije jinou metodu stanovení relevantního podílu. Ten bude tedy ideálně dosahovat vždy buď hodnoty 0 (palivový tok výhradně mimo ETS2) nebo 1 (palivový tok výhradně do ETS2).

 

61. Jako dodavatel plynu s povolením nabývat plyn nomenklatury 271111 bez daně spadáme do ETS2?

• Ano, do ETS2 spadají veškerá paliva, která jsou předmětem daně ze zemní plynu a některých dalších plynů.

• Jde o plyn uvedený pod kódy nomenklatury 2711 11, 2711 21, 2711 29 a 2705.

 

62. Období 2026/2027 uhlí se dodá ve 2026 s cenou bez emisní povolenky a odběratel jej spálí v 2027. Má mu toto palivo dodavatel dofakturovat?

• V případě odběratele spadající do sektoru ETS2 bude palivo dodané v roce 2026 vykázané jako v tomto roce spotřebované, nebude tedy zatíženo emisní povolenkou, dodavatel paliva tedy za toto množství nebude emisní povolenky vyřazovat. Co se fakturace týče, konečná cena pro zákazníky je čistě záležitostí dodavatele.

Pevná paliva

63. Přesnost stanovení pro subjekty nad 50 kt CO2 platí i pro hnědé uhlí? U hnědého uhlí nelze fyzicky a ekonomicky zajistit měření po expedici od výrobce. Použijeme hodnoty z katalogu výrobce nebo z rozboru pro DPP?

• Hnědé uhlí není standardním komerčním palivem ani palivem splňující ekvivalentní kritéria, proto je pro dodavatele kategorie B (< 50 000 tCO2/rok) nutné použít ke stanovení emisního faktoru laboratorní analýzu – nejvyšší úroveň přesnosti.

• Při požadované úrovni přesnosti 3 je možné využít i laboratorní analýzy, které provádí Váš dodavatel, např. výrobce paliva, viz otázka 63.

• Pokud dodavatel prokáže, že je použití nejvyšší úrovně přesnosti technicky neproveditelné nebo by způsobilo neúměrné náklady, může použít úroveň přesnosti nižší.

64. Využití hodnoty z laboratorního rozboru u pevných paliv by mohlo být podobně jako u daně z pevných paliv. Tedy přebrat hodnoty od producenta – spalné teplo (např. HU). Pokud by si každý odběratel dělal rozbory sám, výsledky za stejné palivo (HU) bude mít rozdílnou výslednou hodnotu CO2. Uvažuje se o tom?

• Pro určení výpočtových faktorů (emisní faktor, výhřevnost) je při požadované úrovni přesnosti 3 možné využít i laboratorní analýzy, které provádí Váš dodavatel, např. výrobce paliva. Je však třeba splnit veškeré požadavky, jako byste analýzy zadávali sami a sami prováděli odběr vzorků. Je tedy potřeba prokázat, že jsou splněny podmínky podle čl. 32–35 nařízení Komise 2018/2066 „MRR“, a to zejména:

o V písemných postupech (část D.3 monitorovacího plánu) dostatečně popsat postupy laboratorních analýz včetně odkazů na příslušné dokumenty

o Přiložit nebo popsat plán odběru vzorků ke schválení. Můžete tedy buď přiložit jako přílohu plán odběru vzorků, v monitorovacím plánu uvést stručný popis a odkaz na tento dokument a nebo postup bez externí přílohy popsat přímo v monitorovacím plánu.

o Analýzy bude provádět akreditovaná laboratoř.

o Četnost analýz bude splňovat minimálně četnost uvedenou v příloze VII nařízení Komise 2018/2066 „MRR“.

• Jestliže se na Vás povinnost analýz vztahuje, můžete je o A) provádět z vlastních vzorků a akreditované laboratoři a předložit vlastní plán odběru vzorků, nebo

o B) využít s úrovní přesnosti 3 údaje od dodavatele, pokud palivo analyzuje způsobem odpovídajícím úrovni přesnosti 3 a poskytne Vám popis postupu a odběru vzorků.

• Pokud tyto potřebné údaje od dodavatele neobdržíte a tedy neprokážete, že je zaveden vhodný plán odběru vzorků a že analýzy provádí akreditovaná laboratoř, pak analytické hodnoty získané od dodavatele nelze považovat za hodnoty splňující úroveň přesnosti 3. Pokud jste subjekt, na který se vztahuje požadovaná úroveň přesnosti 3 (subjekt kategorie B dodávající ostatní paliva, která nejsou standardními komerčními palivy ani palivy ekvivalentními podle čl. 75k MRR), lze standardní hodnoty použít pouze tehdy, pokud provozovatel prokáže, že vlastní analýza by byla spojena s nepřiměřenými náklady nebo není technicky proveditelná.

• Více informací k laboratorním analýzám naleznete v Pokynech k zjišťování a vykazování emisí pro regulované subjekty ETS2 v kapitole 5.2.2.

 

65. Týká se nás ETS2, pokud dodáváme pevná paliva subjektům, kteří uhlí nespalují ale prodávají dále?

• Pokud dodáváte pevná paliva dalším přeprodejcům (uhelné sklady apod.), kteří jsou z pohledu daně z pevných paliv konečným spotřebitelem (tj. nejsou držitelem povolení k nabytí pevných paliv bez daně), povinnost Vám vzniká. Výjimkou by bylo, pokud by toto palivo sloužilo pouze pro nespalovací účely nebo bylo dodáváno tímto přeprodejcem výhradně a spotřebováno pouze v zařízení ETS1.

66. Týká se nás ETS2, pokud vyvážíme pevná paliva do zemí EU?

• Povinnost vzniká při dodání konečnému spotřebiteli na daňovém území České republiky, pokud dojde k dodání až v zahraničí, měl by povinnost plnit subjekt v zahraničí. Záleží na právní úpravě ohledně ETS2 v daném státě.

67. Pokud polský dodavatel pevných paliv doveze uhlí včetně dopravy, tedy na paritě DAP do ČR, bude mít povinnost se zaregistrovat na MŽP?

• Pokud osoba dodává pevná paliva konečnému spotřebiteli na území ČR, tak ano. Je to stejný princip jako v případě daně z pevných paliv:

o „Jestliže právnická nebo podnikající fyzická osoba dodavatel „obchodník - dovozce“ dodá pevná paliva nabytá na území, které není daňovým územím ČR, konečnému spotřebiteli na daňovém území ČR, vznikne této osobě podle ustanovení § 5 odst. 1 písm. a) ZDPP povinnost daň přiznat a zaplatit.“

• Této osobě tak vznikne povinnost i v rámci ETS2, tedy tuto činnost (dodání konečnému spotřebiteli na území ČR) provozovat jen s povolením od MŽP a emise z takto dodaných paliv vykazovat.

 

68. Na jak podrobnou úroveň je potřeba pevná paliva na jednotlivé palivové toky rozdělit? Stačí uvést jen základní dělení, jako hnědé uhlí, koks apod., nebo je třeba rozlišovat vice druhů těchto paliv?

• Rozdělení na palivové toky může být individuální u každého dodavatele. Pokud by mělo jít o několik palivových toků a pokud jde o paliva s výrazně odlišnými vlastnostmi, může být vhodnější způsob rozdělit je zvlášť na palivové toky podle vlastností paliva. Pokud by však šlo o desítky různých paliv s mírně odlišnými vlastnostmi, je možné je zahrnout do jednoho palivového toku (nebo několika málo podle konečných spotřebitelů nebo prostředků propuštění), vždy ale stanovení výpočtových faktorů musí odpovídat vlastnostem těchto paliv. Při stanovení výhřevnosti nebo emisního faktoru by musely být zohledněny různé vlastnosti těchto paliv např. váženým průměrem, odběry reprezentativních vzorků při analýzách apod.

 

69. Spalování uhlí v kotlích: nutíte nás zatížit povolenkami celé množství spáleného paliva přes výhřevnost bez ohledu na nespálený uhlík v popelu. Jinými slovy máme zaplatit za více CO2, než jsme vypustili do ovzduší. Proč?

• Emisní faktor pro účely zjišťování a vykazování emisí v systému EU ETS je dle čl. 2 bodu 13) prováděcího nařízení Komise 2018/2066 definován takto:

o „emisním faktorem“ průměrná míra emisí skleníkového plynu vzhledem k údajům o činnosti zdrojového toku nebo palivového toku za předpokladu úplné oxidace v případě spalování a kompletní konverze u všech ostatních chemických reakcí;

• V systému ETS1 je míra oxidace upravena ve výpočtu emisí tzv. oxidačním faktorem. V systému ETS2 ale do výpočtu emisí oxidační faktor nevstupuje, proto je předpokládaná plná oxidace.

Podání Ročního výkazu emisí za historické emise roku 2024 

70. Podle jakého zákona musíme vykázat minulý rok, když potřebné údaje o prodaném zboží (uhlí) nemáme (kromě tun)?

• Je to povinnost podle § 15a odst. 3 zákona č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů.

• U uhlí Vám stačí znát pouze údaj o množství dodaného uhlí během roku 2024, emise pak vypočítáte pomocí výhřevnosti a emisního faktoru např. dle hodnot z Národní inventury emisí.

 

71. Nemáme zatím schválený MP, ve zprávě o emisích se nenačetla data z MP a nejsou vůbec viditelná pole k vyplnění. Musíme tedy čekat s vyplněním až na schválení MP?

• Čekat nemusíte, tento zjednodušený Roční výkaz emisí za rok 2024 je možné podat i bez schváleného monitorovacího plánu. Ten slouží pro monitorování emisí z paliv dodaných od 1. 1. 2025, bude tedy poprvé využit na Roční výkaz v roce 2026.

• Roční výkaz emisí za rok 2024 je tedy možné předložit bez schváleného monitorovacího plánu.

 

72. Biopaliva, u kterých je podíl biomasy 100 % má být dále relevantní podíl uveden 1?

Tedy patří do ETS2, ale fosilní emise jsou nulové, emise z biomasy jsou ve výši 100 %?

• Ano, relevantní podíl se týká sektoru využití (ETS2 x mimo ETS2). Pokud není biopalivo spotřebováno pro vyjmenované vyjmuté účely, uvede se relevantní podíl 1 a “nulové” emise se zohlední podílem biomasy.

• Jako přílohu je nutné přiložit take dokument, který potvrzuje splnění kritérií udržitelnosti dle RED II.

 

73. Jak mám vykázat emise z aditiv? Budou zveřejněny hodnoty výhřevnosti a emisního faktoru?

• V rámci Národní inventury tato data nemáme, proto je možné vykazovat výhřevnost a emisní faktor pro to palivo, do kterého je aditivum určeno, tedy motorová nafta nebo benzin.

 

74. Kde dohledám hodnoty výhřevnosti a EF dle Národní inventury?

• Výpočtové factory pro Roční výkaz emisí za rok 2024 jsou zatím ke stažení zde https://mzp.gov.cz/cz/agenda/klima-a-energetika/emisniobchodovani/monitorovani-vykazovani-a-overovani pod názvem “Výpočtové faktory pro výkazy emisí za rok 2024”. Po úpravě webu budou k dispozici i na samostatné stránce pro ETS2.

• Tento dokument bude doplněn ještě o hustoty vybraných paliv:

• Výše uvedené hodnoty hustoty můžete použít pro výpočet emisí v rámci Ročního výkazu emisí za rok 2024.

 

75. Jak mám vykázat palivo spotřebované provozovatelem zařízení ETS1? Co když nám provozovatel nepředá hodnotu spotřebovaného paliva?

• Provozovatel zařízení v ETS1 má dle § 15 odst. 6 zákona 383/2012 Sb., povinnost tuto informaci předat každému svému dodavateli.

• Pokud tuto informaci neobdržíte, komunikujte s ním a na tuto jeho povinnost ho upozorněte. Toto “monitorovací období” má sloužit právě k nastavení veškerých postupů na dobu, kdy se budou vyřazovat emisní povolenky.

• Pokud tuto informaci neposkytne provozovatel v době, kdy bude platit povinnost za emise vyřazovat emisní povolenky, pro provozovatele to bude znamenat, že mu dodavatel velmi pravděpodobně cenu za nákup emisních povolenek promítne do ceny paliva.

• Pro účely výkazu za historické emise roku 2024 bude výjimečně umožněno použít i nižší úroveň přesnosti, než je informace z ověřeného výkazu emisí (ETS1 AER), tedy např. bude možné považovat dodaný plyn do zařízení ETS1 za spotřebovaný v daném EIC.

• Pro účely dalších výkazu emisí od roku 2026 už ale bude nutné vycházet pouze z informace z ověřeného výkazu provozovatele ETS1, v opačném případě nebude moci dodavatel paliv použít v daném palivovém toku relevantní podíl

0.

 

76. Zařízení v ETS1 – jak vykazovat více palivových toků? Do zařízení ETS1 dodáváme plyn, které je na jednom EIC měřeno více měřidly, z nichž jeden vstupuje do výroby (ETS1), ale další jsou určeny pro administrativní budovy (ETS2). Znamená to, že dodané množství se počítá jen co projde měřidlem do výroby a zbytek se přičte k palivovému toku do ETS2 a v části ETS1 se již neeviduje?

• Provozovatel zařízení, kterému plyn dodáváte, Vám musí dát informaci, jakou část z odebraného plynu spotřeboval na činnost v rámci ETS1. Tento údaj vykážete v palivovém toku ETS1. Zbylé množství v palivovém toku ETS2.

 

77. Režim EU ETS 1 je uplatněn pro všechna odběrná místa zákazníka, nebo jen vybrané provozy?

• V rámci palivového toku do zařízení ETS1 vykážete jen to množství paliva, které provozovatel spotřeboval v rámci své činnosti ETS1. Odběrná místa tedy nemusí být automaticky “osvobozena”, záleží na jaké činnosti provozovatel palivo používá a jakou skutečnou spotřebu ETS1 Vám vykáže.

• Pokud informace od provozovatele nezískáte, pro Roční výkaz emisí za rok 2024 platí výjimka a můžete vykázat spotřebu v ETS1 jen na základě odběrných míst.

 

78. Nakupuji pevné palivo od výrobce, toto palivo jde částečně do zařízení ETS1 a část do běžného prodej koncovým uživatelům. Mám povinnost toto rozdělení nahlásit výrobci, nebo stačí toto rozdělení uvézt pouze v mém výkazu?

• Jako dodavatel (regulovaný subjekt v ETS2) to uvedete jen ve svém výkazu. Provozovatel ETS1 Vám tedy sdělí přesnou spotřebu na ETS1 účely, Vy toto uvedete ve svém Ročním výkazu emisí ETS2 a výrobce už informovat nemusíte, ten toto palivo v rámci ETS2 nevykazuje.

 

79. Pokud nakupuji palivo CN 2704 od různých výrobců, a každý z nich má jiné údaje z vlastní akreditované laboratoře, kterou hodnot použiji, nebo musím udělat více toků?

• V takovém případě nemusíte vytvářet pro stejné palivo více palivových toků, ale podobně jako u směsných paliv vypočítáte vážené průměry výhřevnosti i emisního faktoru. Ve výkazu bude tedy jen jeden palivový tok pro palivo KN 2704 s váženým průměrem výhřevnosti a EF podle jednotlivých dávek/výrobců.

 

80. Jakým způsobem mohu vykázat nespalovaná paliva za rok 2024?

• Pro tento zjednodušený výkaz za rok 2024 bude dostatečné, když spolu s výkazem předložíte jako přílohu do ETS Reporting Tool jen čestné prohlášení spotřebitele o využití paliva k nespalovacím procesům.

 

81. Jakým způsobem mohu vykázat zemní plyn spotřebovaný v zemědělství?

• Spolu s výkazem nahrajete jako přílohu do ETS Reporting Tool čestné prohlášení spotřebitele o využití paliva k zemědělským účelům.

 

82. Vyhledali jsme v tabulkách, že pro topný olej je v tabulkách uvedena emisní hodnota 0,27 t CO2/1 MWh, je toto správný údaj? Údaje uvádíte pouze u MN, Bio paliva, uhlí a plynu.

• U všech paliv je uvedena výhřevnost (NCV) v TJ/kt a emisní faktor (CO₂EF) v tCO2/TJ.

• Konkrétně pro lehký topný olej LTO je výhřevnost 43,065 TJ/kt a emisní faktor 74,1 tCO2/TJ.