Nemovitosti skupují zaměstnanci: ideálně hledají byt do pěti milionů a platí hotově
Jaký je profil typického investora do nemovitostí? Nejčastěji nakupuje starší byty. A to buď garsonky případně o něco větší s cenovkou do pěti milionů korun. Nejzásadnější obrat nastal zejména v tom, kdo do nemovitostí investuje. Zatímco v minulosti šlo především o podnikatele, stále častěji se k realitám obracejí klasičtí zaměstnanci.
“Dříve byli moji klienti v naprosté většině podnikatelé a živnostníci, kteří chtěli investovat zisky z podnikání. Za poslední 3 roky kontinuálně roste podíl zaměstnanců, kteří se chtějí zajistit na stáří,” přibližuje realitní investor Libor Váka s tím, že data vychází ze vzorku více než tisícovky investorů, kterým Váka s nemovitostmi radil a pomáhal.
V kategorii zaměstnanců lze pak vypoz orovat dvě dílčí skupiny. Ty se liší objemem času a množstvím energie, kterou do toho chtějí dát. “Vrcholoví manažeři, mají méně času, o to víc si platí za služby s přidanou hodnotou. Těm kupujeme investiční portfolio na míru. Naopak typicky zaměstnanci na nižších pozicích, kteří mají více času, se chtějí spíše vzdělávat. Následně si většinu následných věcí zařizují sami. Dost z nich dělá samostatně rekonstrukce malých bytů a podobně. V tomto ohledu platí otřepané přísloví o zlatých českých ručičkách,” doplňuje Váka.
Jaké byty se pro investici nejčastěji nakupují?
Podle Váky jde odhadem u 60 % prodaných bytů o second handy. V této sekci vládnou menší byt 1+kk až menší 3+1. “Největší poptávka je po výnosově velmi zajímavých nemovitostech z neveřejné nabídky. Rozhoduje cena nemovitosti, která je v naprosté většině případů pod 5 milionů korun. Jen 30 % prodejů tvoří novostavby, přičemž jde v naprosté většině o předprodeje. Jsou výhodné cenou a rozložení plateb pomáhá při financování,” vysvětluje Libor Váka a dále radí, čemu se vyvarovat: “Největší chybu, kterou začínající investor může udělat, je, když jde koupit první byt a vezme si hypotéku. Takový člověk velmi brzy vyčerpá svou hotovost kvůli LTV a narazí na svou bonitu neboli úvěrovatelnost.”
Zbylých deset procent prodejů tvoří movitější skupina investorů, která vkládá peníze do činžovních domů s vícero byty.
Největší zájem je o reality v regionech mimo krajská města
Podle Váky patří mezi nejčastější investory do nemovitostí lidé ve věku 25 až 45 let. Platí to jak pro zaměstnance, tak pro podnikatele. Z větší části se jedná o lidi z hlavního města, přičemž začátečníci i zkušenější investoři se rozhlíží po nemovitostech v regionech. “Velká část investorů nemá dnes na to, aby mohli začít investovat v krajských městech do větších bytů. Investoři jsou nuceni kupovat menší byty v lokalitách mimo krajská města. Je tedy patrné, že výběr lokality pro efektivní investování je čím dál tím důležitější. Naopak investování v Praze je pro opravdu velice úzkou sortu lidí,” zdůrazňuje odborník.
Proč je třeba rozhlížet se v regionech? Důvodem je dynamický růst cen z posledních let. Nemovitosti zdražovaly rychleji, než jaký byl růst reálných mezd. “Ty rostou v průměru o 3-5 % ročně. Bohužel inflace v letech 2022 a 2023 prakticky odmazala veškerý růst. Pokud se tedy podíváme na růst mezd za posledních deset let, dostaneme se k tomu, že vzrostly o nějakých 20 %. Nicméně cena nemovitostí se za poslední 10 let víc než zdvojnásobila,” uzavřel.
Sdílejte článek na sociálních sítích nebo emailem
Fotogalerie na bydlet.cz, nejlépe hodnocené fotografie
Články Reality
- Nových bytů se v Praze v prvním pololetí prodalo o pětinu více, cena vzrostla o šest procent
- Hypotéky v červnu bez dramat
- Zdražování stavebních prací nekončí, ceny bytů a domů to žene vzhůru
- Firmy ve velkém refinancují a současně hledají zdroje pro nové akvizice, ukazuje průzkum CBRE
- Flexibilita nestačí. Co skutečně přivede zaměstnance zpět do kanceláří? Investice rostou, lidé chybí: Kanceláře tráví 83 % času v tichu