Nemovitosti skupují zaměstnanci: ideálně hledají byt do pěti milionů a platí hotově

Jaký je profil typického investora do nemovitostí? Nejčastěji nakupuje starší byty. A to buď garsonky případně o něco větší s cenovkou do pěti milionů korun. Nejzásadnější obrat nastal zejména v tom, kdo do nemovitostí investuje. Zatímco v minulosti šlo především o podnikatele, stále častěji se k realitám obracejí klasičtí zaměstnanci.

“Dříve byli moji klienti v naprosté většině podnikatelé a živnostníci, kteří chtěli investovat zisky z podnikání. Za poslední 3 roky kontinuálně roste podíl zaměstnanců, kteří se chtějí zajistit na stáří,” přibližuje realitní investor Libor Váka s tím, že data vychází ze vzorku více než tisícovky investorů, kterým Váka s nemovitostmi radil a pomáhal.

V kategorii zaměstnanců lze pak vypoz orovat dvě dílčí skupiny. Ty se liší objemem času a množstvím energie, kterou do toho chtějí dát. “Vrcholoví manažeři, mají méně času, o to víc si platí za služby s přidanou hodnotou. Těm kupujeme investiční portfolio na míru. Naopak typicky zaměstnanci na nižších pozicích, kteří mají více času, se chtějí spíše vzdělávat. Následně si většinu následných věcí zařizují sami. Dost z nich dělá samostatně rekonstrukce malých bytů a podobně. V tomto ohledu platí otřepané přísloví o zlatých českých ručičkách,” doplňuje Váka.

Jaké byty se pro investici nejčastěji nakupují?

Podle Váky jde odhadem u 60 % prodaných bytů o second handy. V této sekci vládnou menší byt 1+kk až menší 3+1. “Největší poptávka je po výnosově velmi zajímavých nemovitostech z neveřejné nabídky. Rozhoduje cena nemovitosti, která je v naprosté většině případů pod 5 milionů korun. Jen 30 % prodejů tvoří novostavby, přičemž jde v naprosté většině o předprodeje. Jsou výhodné cenou a rozložení plateb pomáhá při financování,” vysvětluje Libor Váka a dále radí, čemu se vyvarovat: “Největší chybu, kterou začínající investor může udělat, je, když jde koupit první byt a vezme si hypotéku. Takový člověk velmi brzy vyčerpá svou hotovost kvůli LTV a narazí na svou bonitu neboli úvěrovatelnost.”

Zbylých deset procent prodejů tvoří movitější skupina investorů, která vkládá peníze do činžovních domů s vícero byty.

Největší zájem je o reality v regionech mimo krajská města

Podle Váky patří mezi nejčastější investory do nemovitostí lidé ve věku 25 až 45 let. Platí to jak pro zaměstnance, tak pro podnikatele. Z větší části se jedná o lidi z hlavního města, přičemž začátečníci i zkušenější investoři se rozhlíží po nemovitostech v regionech. “Velká část investorů nemá dnes na to, aby mohli začít investovat v krajských městech do větších bytů. Investoři jsou nuceni kupovat menší byty v lokalitách mimo krajská města. Je tedy patrné, že výběr lokality pro efektivní investování je čím dál tím důležitější. Naopak investování v Praze je pro opravdu velice úzkou sortu lidí,” zdůrazňuje odborník.

Proč je třeba rozhlížet se v regionech? Důvodem je dynamický růst cen z posledních let. Nemovitosti zdražovaly rychleji, než jaký byl růst reálných mezd. “Ty rostou v průměru o 3-5 % ročně. Bohužel inflace v letech 2022 a 2023 prakticky odmazala veškerý růst. Pokud se tedy podíváme na růst mezd za posledních deset let, dostaneme se k tomu, že vzrostly o nějakých 20 %. Nicméně cena nemovitostí se za poslední 10 let víc než zdvojnásobila,” uzavřel.



Sdílejte článek na sociálních sítích nebo emailem

Social icons
Hodnocení článku

Fotogalerie na bydlet.cz, nejlépe hodnocené fotografie



Články Reality