Teplo na pár metrech čtverečních. Jak vyřešit vytápění v miniaturním bytě nebo tiny house?

Malometrážní interiéry, jako jsou garsonky, mikrobyty nebo i chaty a populární tiny house, kladou specifické požadavky na vytápění. V těchto případech nejde majitelům jen o výkon a spotřebu. Důležité je rovněž nechat prostor co nejvíce otevřený a zbytečně jej nezmenšovat nepromyšlenými řešeními. Na co všechno si při návrhu topení v malých prostorech dát pozor a jaké alternativy zajistí úsporu místa?

V Česku se v posledních letech zvyšuje zájem o takzvané malometrážní byty, tedy jednotky o výměře kolem 16 metrů čtverečních. Důvodem je podle odborníků zejména rostoucí cena nemovitostí. Svoji roli však hraje i trend jednočlenných domácností, demografický vývoj obyvatelstva i stále vysoká rozvodovost. Obyvatelé těchto bytů při zařizování interiéru musejí kalkulovat doslova s každým centimetrem čtverečním. Kromě výběru a rozmístění nábytku lze možná překvapivě mnoho prostoru ušetřit volbou správných otopných těles.

„Pokud to situace umožňuje, vyplatí se nejprve optimalizovat vytápění podle skutečných potřeb konkrétního prostoru. Základem je výpočet požadovaného výkonu otopných těles, ze kterého lze následně vycházet při výběru typu a rozměrů konkrétního tělesa,“ popisuje Pavlína Trajtělová, produktová specialistka společnosti KORADO. Častou chybou bývá podle odbornice předimenzování, které vede k instalaci zbytečně velkých radiátorů. Ty pak nejen zabírají cenné místo, ale mohou způsobovat i přetápění a neefektivní provoz.

Základní odhad potřebného výkonu těles se dříve orientačně počítal pomocí podlahové plochy a typu budovy. Při využití této metody jsou však výsledky nespolehlivé a výrazně se liší podle výšky stropů, kvality oken či zateplení. Doporučováno je proto nechat přesné stanovení vždy na odborníkovi, který zohlední všechny podstatné parametry. Klíčové jsou v daném směru zejména tepelné ztráty místností.

Zvažte vertikální nebo multifunkční tělesa

Pokud je prostoru v interiéru málo, vyplatí se přemýšlet o topení i jinak než jen v horizontální rovině. Dobře zvolený vertikální radiátor lze obvykle umístit také na úzké stěny nebo mezi dveře či okna. Díky různým typům připojení, například spodnímu středovému nebo bočnímu, je navíc možné těleso snadno umístit přesně na ideální pozici.

Zajímavým řešením, jak v interiéru ušetřit potřebný prostor, jsou i podlahové konvektory. S touto variantou se dá nejtypičtěji setkat v kancelářských budovách, ale stále častěji nacházejí uplatnění též v bytech či domech. Vana konvektoru bývá umístěna v podlaze a v pokoji tedy nezabere žádné místo. Viditelná zůstává pouze krycí mřížka, u níž je však důležité počítat s tím, že ji nelze zakrývat nábytkem, závěsy ani koberci.

Samotné těleso může v omezeném prostoru současně plnit více funkcí než jen vytápění. „Mezi zákazníky jsou v tomto směru populární designové vertikální radiátory se zrcadlem. Takovéto těleso zaručí jednak požadovaný tepelný komfort, jednak umožní i další praktické využití. Navíc dokáže menší prostor opticky rozšířit,“ doporučuje Pavlína Trajtělová. Zajímavou alternativou je podle odbornice i lavicový konvektor, který se skvěle hodí například do zádveří či předsíně, kde poslouží rovněž jako praktické místo k sezení při obouvání.

Do chaty kombinované vytápění

V případě víkendových chat dává z pohledu efektivity a ušetřeného místa smysl zvolit kombinovaná otopná tělesa. „V praxi se běžně stává, že chatař má v objektu klasický teplovodní systém napojený na kotel nebo kamna, ale v přechodných obdobích se mu nevyplatí kvůli krátkému přitopení celý systém spouštět. V těchto situacích často sáhne po mobilním elektrickém přímotopu, který však z pohledu nákladů i zabírání dalšího místa nebývá nejefektivnějším řešením,“ vysvětluje zástupkyně společnosti KORADO.

Kombinovaný radiátor oproti tomu umožňuje přitápět v přechodných obdobích jednoduše pomocí elektrické tyče, aniž by bylo nutné zapínat celý teplovodní systém. V zimě pak takový radiátor funguje standardně jako součást hlavní otopné soustavy. „Do koupelny se zase hodí subtilní žebříkové těleso, které je prostorově úsporné a jehož doplňkové komponenty poslouží také při sušení ručníků a dalšího textilu,“ doplňuje Pavlína Trajtělová.

Podobná pravidla platí i pro objekty zvané tiny house – malometrážní domky, které bývají navržené s důrazem na maximální funkčnost, minimální ekologickou stopu a mnohdy také energetickou soběstačnost. Klíčové je zde opět správně zhodnotit jak izolační vlastnosti stavby, tak samotnou velikost vytápěné plochy. „V praxi se v těchto objektech velmi často uplatňují elektrická otopná tělesa, která se snadno instalují, mají rychlý náběh tepla a nezaberou mnoho místa,“ nastiňuje Pavlína Trajtělová.

Elektrická tělesa mohou dobře fungovat například v kombinaci s malými krbovými kamny. Zatímco kamna vytopí prostor rychle a efektivně během pobytu, elektrické těleso může udržovat základní teplotu v době nepřítomnosti nebo v noci, kdy se o topení nemusíme starat.