Odvádění srážkových vod z nemovitostí

Dům

Krnov, 23.7.2025

Při výstavbě nebo změně stavby před jejím dokončením je nezbytné správně řešit odvádění srážkových vod. Klimatické změny, projevující se v podobě dlouhých období sucha a naopak silných přívalových dešťů, mají významný vliv na naše území. Na tyto změny musí reagovat i projektanti, kteří musí navrhnout efektivní řešení pro správu srážkových vod.

Legislativa

Podmínky pro nakládání se srážkovými vodami upravuje stavební zákon č. 283/2021 Sb., konkrétně v § 140 odst. 3 písm. c, který stanoví, že stavební pozemek musí být vymezen tak, aby na něm bylo vyřešeno hospodaření se srážkovými vodami jedním z následujících způsobů:

Akumulací a následným využitím, vsakováním nebo výparem, pokud to hydrogeologické poměry, velikost pozemku a jeho výhledové využití umožňují a pokud nejsou vsakováním ohroženy okolní stavby nebo pozemky,
odváděním do vod povrchových prostřednictvím dešťové kanalizace, pokud jejich vsakování ani akumulace s následným využitím není možná, nebo
regulovaným odváděním do jednotné kanalizace, není-li možné odvádění do vod povrchových.

Podmínky upravuje dále vodní zákon č. 254/2001 Sb., konkrétně v § 5 odst. 3, který ukládá stavebníkovi povinnost omezit odtok srážkových vod pomocí akumulace a následným využitím, vsakováním na pozemku, výparem, nebo pokud žádný z těchto způsobů není možný či dostatečný, jejich zadržováním a řízeným odváděním, případně kombinací těchto metod:

(3) … Dále je stavebník povinen zabezpečit omezení odtoku povrchových vod vzniklých dopadem atmosférických srážek na tyto stavby (dále jen „srážková voda“) akumulací a následným využitím, popřípadě vsakováním na pozemku, výparem, anebo, není-li žádný z těchto způsobů omezení odtoku srážkových vod možný nebo dostatečný, jejich zadržováním a řízeným odváděním nebo kombinací těchto způsobů. Bez splnění těchto podmínek nesmí být povolena stavba, změna stavby před jejím dokončením, užívání stavby ani vydáno rozhodnutí o dodatečném povolení stavby nebo rozhodnutí o změně v užívání stavby.

Preferovaná řešení

V praxi je tedy preferovaným řešením přímé zasakování srážkových vod prostřednictvím různých vsakovacích zařízení (vsakovací rýhy, bloky, průlehy,…), které srážkovou vodu vsakují do podloží.

Vhodné řešení navrhne projektant ve spolupráci s hydrogeologem. Pouze v případě, že zasakování není prokazatelně možné, je přípustné odvádět vody oddílnou srážkovou kanalizací, avšak za podmínky, že jsou nejprve zadržovány (např. v jímce) a pak regulovaně, převáděny do kanalizace. Pokud v místě není dostupná dešťová kanalizace, lze ve výjimečných případech připustit zadržování vody a následné regulované odvádění do jednotné kanalizace; toto řešení je však nežádoucí.

Dnes zpravidla obsahuje dobře zpracovaný projekt rodinného domu akumulační jímku na srážkovou vodu, kterou lze využít nejen na zálivku, ale i jako užitkovou vodu například ke splachování. Tento systém přispívá k úsporám pitné vody a zlepšuje hospodaření s vodními zdroji.

Správné nakládání se srážkovými vodami je nejen legislativní povinností, ale také krokem k šetrnému přístupu k přírodním zdrojům.

Příklad řešení s akumulační nádrží a zasakovacím blokem, zdroj městská část Praha - Ďáblice

Odvádění srážkových vod z veřejných prostranství

S důsledky klimatické změny se potýkají i veřejná prostranství. Snaha o udržitelné nakládání se srážkovou vodou se promítla i do manuálu veřejných prostranství, který pro město Krnov zpracoval architekt Petr Kalivoda. Veřejný prostor by měl být technickým řešením směřován k zachycení srážek a jejich využití namísto rychlého odvedení do kanalizace, kde srážkové vody negativně ovlivňují funkci kanalizačního systému a činnost městské čistírny.

Existuje celá řada technických opatření ke zpomalení či vyloučení odtoku srážkových vod kanalizací: