Jakou barvu střechy a fasády zvolit, aby nepůsobila problémy v horkém počasí?

Horké letní dny dávají domům zabrat. Intenzivní sluneční svit, vysoké teploty a časté bouřky obálku domu zatěžují – především střešní konstrukce a fasády. Výběr barev na domě bývá vždy především otázkou estetického vkusu, dobře zvolený odstín může pomoci i s funkčností – například s ochranou před přehříváním.

Střechám v Česku tradičně dominuje cihlově červená a višňová barva. Důvodem je tradiční způsob výroby tašek v našich končinách, který obvykle spočíval v pálení hlíny. „Kromě pálených tašek byla v Evropě k dispozici už jen břidlice nebo dřevěný šindel. Na starších domech, tedy na venkově a v historických centrech měst, proto najdeme právě převážně červené střechy,“ vysvětluje Jakub Ponec, odborník na střechy ze společnosti Betonpres. Tím, že jsou u nás červené odstíny střech hluboce zakořeněné, také ladí s většinou omítek. Reálně lze ale vyrobit střešní krytiny prakticky v jakémkoliv odstínu.

V posledních letech ostatně dochází k výraznému přelomu. Na popularitě začaly stoupat tmavší – černé a tmavohnědé – tašky. „Zákazníci čím dál častěji volní černé tašky, které působí elegantně a minimalisticky a dobře doplňují současnou architekturu,“ říká odborník z Betonpresu.

Černá střecha? Dnes už ničemu nevadí

Zejména za současného horkého léta nicméně kdekoho napadne, že tmavé odstíny více přitahují sluneční záření, a možná nastanou obavy, zda tmavší střecha nezpůsobí ještě větší horko v interiéru. „Je pravda, že tmavé barvy absorbují více tepla. Rozdíl mezi bílou a černou střechou může uvnitř domu představovat až deset stupňů,“ vysvětluje odborník z Betonpresu. U moderně řešených střech, které disponují správně instalovanou doplňkovou hydroizolační vrstvou a větrací mezerou, ale tento rozdíl prakticky mizí. „Reálně pak rozdíl teplot v interiéru mezi světlejší a tmavší střechou nedosahuje ani jednoho stupně. Tato opatření jsou navíc v současné době v podstatě nutností,“ říká Jakub Ponec.

Bílé střechy najdeme především na Blízkém východě

Vzhledem k tomu, že byla historicky barevnost střech spíše záležitostí dostupných materiálů než vědomé volby, se v teplejších krajích – například na Blízkém východě – vžily světlé, v některých případech i zcela bílé střechy. „Na jihu se hodně využívaly hlíny a omítky s vysokým obsahem vápna a bílých jílů. Dnes tato tradice stojí za specifickou atmosférou blízkovýchodní a obecně jižanské architektury,“ vysvětluje odborník z Betonpresu. V Česku je tento fenomén zcela nevídaný, v teplých krajinách má ale i své praktické opodstatnění – bílé střešní tašky ostatně odrážejí maximum tepla.

Na přelomu tisíciletí hrály fasády všemi barvami

Zatímco střešní krytiny se dlouhodobě drží relativně ustáleného barevného spektra, u fasád se móda mění mnohem dynamičtěji – a často velmi dramaticky. „Na přelomu milénia zažila Česká republika doslova barevnou explozi,“ říká Jiří Kučera, vedoucí barevné laboratoře značky Weber, Saint-Gobain. „Lidé se chtěli po období normalizační šedi, jíž dominoval břízolit, odlišit. Fasády rodinných i bytových domů tak tehdy hrály všemi barvami, od sytě oranžové přes zářivě zelenou až po fialovou,“ vysvětluje. Barevné omítky tak byly vnímány jako symbol svobody a individuality. „Například lidem v Rakousku to tehdy připadalo úsměvné. Tamní architekti zůstávali věrní decentnímu vkusu a převládaly tam šedé a pastelové odstíny,“ popisuje odborník z Weberu.

V posledních letech se ale karta překvapivě obrátila. V Česku se začaly prosazovat tlumené a neutrální tóny, zejména šedá, bílá a písková. „Na vrcholu popularity se posledních minimálně sedm let drží různé odstíny šedé a bílé. Z tisícovky nejčastěji objednávaných barev tvoří šedé tóny první desítku nejžádanějších,“ říká Jiří Kučera. Někteří architekti ale samozřejmě nadále experimentují a využívají i metalické odstíny nebo například barvu letošního roku dle vzorníku Pantone, choco mousse, tedy odstín čokoládové pěny.

Tmavší omítky mají větší světelnou odrazivost než ty světlé

Ani barva omítky nicméně není pouze estetickou záležitostí. „Čím je fasáda tmavší, tím větší množství slunečního záření samozřejmě absorbuje. Na teplotu v interiéru to obvykle vliv nemá – novější budovy bývají zateplené, takže teplo z exteriéru zachytí izolant, historické budovy zase mívají velmi tlusté stěny,“ vysvětluje odborník z Weberu. U tmavších odstínů je nicméně i tak třeba dbát na hodnotu světelné odrazivosti (HBV), která určuje, jak moc se povrch fasády zahřívá. „Odstíny s nižší světelnou odrazivostí si obvykle déle udrží čerstvý vzhled,“ říká Jiří Kučera.

Při výběru barvy střechy a fasády je vždy vhodné uvažovat jak o estetické stránce, tak o praktických dopadech. Světlá fasáda s tmavší střechou je klasika, v současné době – zejména když nás moderní stavebnictví chrání před přehříváním – se ale fantazii meze nekladou.