Za vším hledej střeva! Proč jde o jeden z nejdůležitějších orgánů v lidském těle?

Ačkoliv si mnozí myslí, že trávicí soustava má jen jeden úkol – zpracovat potravu a vyloučit zbytky – ve skutečnosti toho zvládá mnohem víc! Podílí se na tvorbě energie, posiluje imunitní systém a významně ovlivňuje i náladu a odolnost vůči stresu. Naše střeva navíc udržují neustálé spojení s mozkem, a to doslova. Střevní rovnováha však není neměnná a vlivem celé řady faktorů ji lze snadno narušit. V jakých situacích hrozí oslabení? Co je to syndrom propustného střeva? A kdy je čas na podporu pomocí doplňků stravy?

Od nálady až po imunitu a tvorbu hormonů

Střeva představují jeden z klíčových orgánů, kde kromě finálního zpracování potravy dochází také k řadě dalších životně důležitých procesů. Podílí se na řízení imunitního systému, až 80 % imunitních buněk vzniká ve střevech, chrání organismus před průnikem škodlivých patogenů, pomocí peristaltiky zajišťují odstranění nestravitelných zbytků a toxinů, a díky propojení s mozkem mají vliv dokonce i na naši náladu, kvalitu spánku či chutě k jídlu. Jde o vědecky prokázaný jev, jež zajišťuje tzv. osa mozek-střevo. Tato obousměrná komunikační dráha mezi centrální nervovou soustavou a střevním prostředím přenáší signály související nejen s regulací trávení a metabolismu, ale také s emocemi, hladinou stresu, fungováním imunitního systému nebo tvorbou hormonů. „Až 80 % serotoninu neboli hormonu štěstí se tvoří ve střevech. Člověk tedy svou dobrou náladu posiluje hlavně stravou – jak správný má jídelníček, tak dobře se potom cítí,“ vysvětluje Irena Hončlová, odbornice na celostní medicínu a spoluautorka podcastu Hackni život. Právě z tohoto důvodu jsou často nazývána jako druhý mozek lidského těla.

V kontextu střev je nutné věnovat pozornost také střevnímu mikrobiomu. Tento komplexní ekosystém různých druhů mikroorganismů, jako jsou bakterie, viry, houby a prvoci, utváří složení trávicích orgánů – především našich střev – a zásadně ovlivňuje jejich správnou funkci. Struktura mikrobiomu je přitom velmi individuální. „Na úplném začátku je mikrobiom definován způsobem porodu – děti narozené přirozenou cestou mají většinou daleko rozmanitější složení než novorozenci, kteří přišli na svět pomocí císařského řezu. U dětí hraje roli také samotné kojení. Pokud se matka stravuje zdravě a dítě není předčasně odstaveno, má to velmi příznivý vliv na vývoj jeho střev. V opačném případě hrozí riziko snížené diverzity. U dospělých je největším faktorem strava a životní styl. Bylo vědecky prokázáno, že lidé s obezitou mají úplně jiné složení než štíhlejší jedinci s vyváženým jídelníčkem,“ upozorňuje Hončlová. Zdravá střeva a dostatečná diverzita mikrobiomu jsou tedy pro každého z nás naprosto klíčové. Udržet tuto rovnováhu však není vždy jednoduché – do hry vstupují nejrůznější onemocnění, zdravotní komplikace i životní styl, které mohou správnou funkci výrazně narušit.

Syndrom, kterým trpí až 9 z 10 lidí

Ať už se jedná o nekvalitní spánek, nadměrnou konzumaci alkoholu a jiných návykových látek, chronický stres, dlouhodobě nevhodnou stravu nebo antibiotickou léčbu, všechny tyto faktory nejenže výrazně narušují složení střevního mikrobiomu, ale zároveň oslabují i obranyschopnost střevní sliznice. U většiny lidí je poté výsledkem tzv. syndrom propustného střeva, kterému v určité míře čelí každý z nás. A o co přesně jde? V ideálním případě by ze střev do krevního oběhu měly pronikat pouze vitamíny, minerály a další prospěšné látky, jejichž velikost jim dovoluje projít skrz střevní stěnu. V případě narušení rovnováhy se však drobné otvory v membráně zvětšují a stávají se volně průchozí i pro větší částice, jako jsou patogeny, toxiny a špatné bakterie. Takto „děravá“ střeva poté způsobují zatížení imunitního systému, podráždění organismu, vznik zánětů a celkové oslabení. U některých lidí se může dokonce zvýšit i riziko rozvoje řady autoimunitních onemocnění, jako autoimunitní onemocnění štítné žlázy, ekzémy, alergie, Crohnova choroba či ulcerózní kolitida.

Syndrom propustného střeva má tedy zásadní vliv na to, jak bude střevní prostředí fungovat a jak se imunitní systém vypořádá s vnějšími podněty. Pokud se totiž často potýkáme s nachlazením a nemoci se nás drží takřka po celý rok, odpověď bývá ukrytá právě ve střevech a složení mikrobiomu. Jak tedy efektivně předejít syndromu a podpořit jejich správnou funkci?

Bez změny stravovacích návyků to nepůjde!

Klíčem ke zdravým střevům je především pestrý a vyvážený jídelníček. Vše, co konzumujeme, formuje a určuje, jaké bakteriální kmeny a další mikroorganismy budou ve střevech převládat. V první řadě je tedy potřeba usměrnit naše stravovací návyky. Zaměřit bychom se měli na dostatečné zastoupení prebiotik, která představují potravu pro prospěšné bakterie. Jedná se o potraviny bohaté na vlákninu, jako je ovoce, zelenina, obiloviny a celozrnné výrobky, luštěniny nebo také ořechy a semínka. Jakmile máme mikroorganismy nakrmené, je čas prostředí obohatit o nové druhy a kmeny. V tom nám pomohou hlavně fermentované potraviny. Ať už se jedná o nakládanou zeleninu, kombuchu nebo kefír, pravidelný – ideálně každodenní – příjem přispívá k růstu množství prospěšných bakterií ve střevech. Pozor ale! Nadměrná konzumace může vést k přemnožení kvasinek rodu Candida, což s sebou nese řadu zdravotních problémů. „Přirozenou součástí kvašených potravin je také kvasinka Candida, která při přemnožení může způsobit řadu obtíží. Člověka může trápit nadýmání, častý průjem, diskomfort v břiše nebo také bílý povlak na jazyku a tzv. mozková mlha. Řešením je v takovém případě omezení či úplné vyřazení sacharidů, jež jsou pro ni důležitým zdrojem energie, a právě fermentovaných výrobků,“ popisuje Hončlová. 

V případě onemocnění či dočasných zdravotních problémů, kdy optimálně poskládaný jídelníček zkrátka nestačí, je možné podpořit funkci střev, a tedy i celkový stav imunitního systému, suplementy ve formě prebiotik a probiotik. Například v případě antibiotické léčby je tento přístup zásadní. Antibiotika totiž ve střevech fungují jako atomová bomba, která vyhubí vše, co ji přijde do cesty – bez ohledu na to, zda jde o prospěšné bakterie či škodlivé patogeny. Člověk by tedy už v průběhu léčby či těsně před jejím koncem měl začít užívat jednodruhová probiotika. Ta ve střevech vybudují stabilní základ, který je následně dobré obohatit pomocí širokospektrálních probiotik o další kmeny. Ne všechny doplňky stravy jsou ale stejně kvalitní. Skutečně účinná širokospektrální probiotika by měla obsahovat alespoň 10 různých kmenů a minimálně 10 miliard živých kultur v jedné dávce. Důležitá je také správná doba suplementace – ideálně ráno nalačno, přibližně 20 minut před snídaní, kdy má tělo nejlepší podmínky pro jejich vstřebání. A jak je to s preventivním užíváním? Dlouhodobé doplňování stále stejných kmenů může být spíše na škodu než k užitku. Mnohem vhodnější je dát tělu prostor a zaměřit se na přirozený příjem probiotických kultur prostřednictvím kvalitní a pestré stravy.