Dostali jste pokutu z dovolené? Kdy ji platit, kdy se bránit a co dělat, když jste neřídili vy

Češi stále autem na dovolenou jezdí, byť trend automotorismu postupně klesá a lidé začínají více volit dopravu leteckou. Zhruba 44 procent Čechů, kteří letos na dovolenou do zahraničí jedou, volí letní cestu za dobrodružstvím po silnici. Taková trasa do Chorvatska, Itálie nebo Rakouska bývá plná slunce a zážitků – jenže někdy si z ní neplánovaně přivezete i pokutu. Přijde poštou klidně až za několik týdnů, v cizím jazyce a často kvůli přestupku, který si ani nevybavujete. Co s tím? Máte povinnost zaplatit? A jak postupovat, když jste auto třeba jen půjčili kamarádovi?

Přeshraniční pokuty už nejsou výjimkou

Evropské státy si mezi sebou vyměňují informace o dopravních přestupcích. Pokud jste například překročili rychlost na rakouské dálnici, tamní úřady mohou přes registr vozidel dohledat, že auto patří vám, a poslat výzvu k úhradě až domů do Česka. Nejčastější prohřešky? Nejen rychlost, ale i jízda na červenou, špatné parkování, jízda bez pásů nebo s mobilem v ruce.

„Většina evropských zemí už pokuty důsledně vymáhá – a to i zpětně. Ignorování výzvy se může prodražit, případně způsobit problémy při dalším vstupu do země, například při silniční kontrole nebo při pronájmu auta,“ upozorňuje Martin Škorík z pojišťovny D.A.S. právní ochrana.

Ne každá pokuta ze zahraničí je oprávněná. Někdy jde o podvod

S pokutami ze zahraničí se v posledních letech objevují i falešné výzvy. Zpravidla přijdou e-mailem nebo přes sociální sítě či komunikační platformy, bývají napsané špatnou angličtinou a mají neurčité odesílatele. Některé ale napodobují oficiální úřední styl natolik věrně, že si řidič není jistý, jestli nejde o skutečný přestupek.

„Nedávno se na nás obrátil klient, kterému přišla výzva k zaplacení údajné pokuty z Francie. Podezřelé bylo, že šlo o e-mail od neznámé agentury bez konkrétního označení úřadu a částka měla být zaslána na zahraniční účet vedený na soukromé jméno. Klienta jsme nasměrovali, jak ověřit autenticitu dopisu a že v tomto případě není potřeba na e-mail jakkoli reagovat,“ popisuje Škorík.

Podle něj se při jakékoliv pochybnosti vyplatí zachovat klid, nic neplatit hned a zjistit si, zda dopis opravdu pochází od veřejného orgánu. „Oprávněná pokuta obsahuje přesné datum a místo přestupku, jednoznačného odesílatele – často městskou nebo státní policii – a také poučení o možnostech obrany,“ dodává.

Nesouhlasíte? Můžete se odvolat, ale rychle

Pokud se spácháním přestupku nesouhlasíte, vždy se můžete proti pokutě bránit. Je ale třeba mít na paměti, že každá země má svá procesní pravidla. Zvlášť pokud dopis přišel pozdě, je v cizím jazyce nebo jste přestupek opravdu nespáchali.

Záleží také na zemi: někde je nutné nejprve zaplatit „zálohu na náklady“ a až poté se odvolat. Jinde můžete čekat, ale riskujete navýšení pokuty. A i když podáte námitku, musíte to stihnout v předepsané lhůtě, často několika málo týdnů.

„V případě nesouhlasu je možné žádat důkazy – například fotografii z radaru nebo měřicí protokol. Vše ale musíte vyřídit oficiálně, zpravidla v jazyce dané země, případně v angličtině.“ vysvětluje Martin Škorík.

Auto řídil někdo jiný? I tak můžete platit vy

Pokutu obvykle nedostane ten, kdo seděl za volantem, ale ten, kdo je vedený jako provozovatel auta. Pokud jste auto půjčili kamarádovi nebo partnerovi, můžete být adresátem výzvy.

Teoreticky můžete skutečného řidiče nahlásit – v některých zemích to i zákon vyžaduje. Jenže to často znamená vyplňovat formuláře v cizím jazyce, přikládat prohlášení a někdy i kopii dokladu osoby, která řídila.

„Pokud provozovatel řidiče neuvede, zůstává odpovědnost na něm. A pokud pokutu uhradí, může pak po skutečném viníkovi náklady vymáhat – ale to už je občanskoprávní spor mezi dvěma lidmi,“ vysvětluje expert z D.A.S.