Požárů fotovoltaiky přibývá. Drony s AI odhalí závady dřív, než začne hořet

V posledních týdnech hasiči stále častěji řeší požáry solárních panelů. Podle statistik Hasičského záchranného sboru ČR v roce 2024 bylo evidováno 59 požárů solárních systémů, což je zhruba 2x více než v roce 2022, kdy jich bylo 29. Jejich největší nebezpečí spočívá v trvalém napětí a elektrických obloucích, které mohou vzplanout, a zároveň složitosti hašení a větším množství toxických látek během požáru. Mezi nejčastější příčiny požárů patří neodborná instalace a zanedbávání revize.

Základy požáru fotovoltaiky jsou často položeny už v návrhu systému špatně zvolenými komponenty. Neodborná instalace, ignorování požárních, zanedbání revizí a oprav závad pak nejčastěji stojí za zbytkem příčin vzplanutí. Proto je zásadní, aby FVE navrhoval, instaloval a servisoval certifikovaný odborník, který zná aktuální normy a ví, co znamená bezpečný systém i z hlediska požárního zásahu. Důležité jsou především dostatečné větrací mezery mezi panely a správné umístění odpojovacích bodů.

Zanedbaná údržba? Požár na obzoru

I ten nejlépe navržený systém se může po letech provozu změnit v hrozbu, pokud se mu nevěnuje pravidelná pozornost. Nejde jen o revize kabeláže po bouřkách. Spouštěčem požáru se mohou stát také drobnosti, jako je trus ptáků, listí nebo hnízda pod panely. Proto je nezbytná pravidelná inspekce třeba i pomocí dronů a umělé inteligence. A to nejen kvůli prevenci požáru, ale i optimalizaci výkonu. „Použití dronů vybavených termokamerami a následné vyhodnocení softwarem a AI umožňuje provést detailní inspekci ve zlomku času oproti manuálním kontrolám. Odhalíme i skryté závady dřív, než začnou představovat reálné riziko,“ říká Ing. Ondřej Staněk ze společnosti Dronetech. Jejich řešení je prvním v ČR s oficiální certifikací České fotovoltaické asociace (ČFA), když ve zkušebním provozu experti ověřili přesnost detekce závad na dvou reálných elektrárnách (o výkonu přes 3 MWp) s výslednou přesností 99,6 %.

Elektrická bezpečnost pod lupou

FVE systémy pracují s vysokým napětím, které je na rozdíl od klasické domácí elektroinstalace přítomné trvale, a to i při výpadku sítě, což s sebou přináší specifická rizika. Nejčastějším viníkem požáru je elektrický oblouk – a právě tomu se dá čelit několika způsoby: kvalitním uzemněním, ochranou proti přepětí, spolehlivými DC odpojovači a detektory oblouku, které systém automaticky vypnou při detekci problému.

Střecha jako požární zóna

Přímý dopad na to, jak se případný požár bude šířit, má výběr stavebních materiálů pod panely. V zahraničí i u nás se proto prosazuje používání nehořlavé izolace – nejčastěji minerální vaty – zejména na plochých střechách. Efektivitu systému i rychlost šíření případného požáru určuje rozestup panelů od stěn, hřebene střechy nebo komínů. Požární rizika se ale zdaleka netýkají jen rodinných domů. S rozšiřováním FVE roste i počet větších průmyslových elektráren na střechách budou, kde se problematika protipožární ochrany a precizních revizí týká daleko většího počtu osob a řádově většího majetku.

Norma, která by měla změnit praxi

Od června 2024 platí v ČR nová technická norma ČSN P 73 0847, která přesně určuje, jak má bezpečná FVE vypadat. Zavádí odstupy, požadavky na nehořlavé materiály, bezpečnostní značení i přístupové cesty pro zásahové složky. Klíčová je ovšem i pravidelná revize od autorizovaných techniků včetně inspekcí pomocí dronů se systémem, který vyhodnocuje pomocí umělé inteligence.