Jak efektivně nachystat palivové dříví na zimu? Vsaďte na správné pomocníky

Topná sezóna se pomalu blíží a je nejvyšší čas připravit dřevo na zimu. Aby vás přípravné práce stály co nejméně času a námahy, je důležité vše správně naplánovat a úkoly dobře organizovat – od sběru a dopravy dřeva, přes jeho zpracování, až po vyschnutí a uskladnění. Podstatný je taktéž správný výběr pomocníků a zapomínat se nesmí ani na bezpečnost při práci se dřevem. Bez správných prvků se totiž dostaví řada fyzických obtíží – bolesti zad, namožené svaly, třísky a mozoly nebo řezné rány. Jak vše zvládnou bez problému a s co nejmenší námahou?

Každý majitel krbu či kamen na dřevo chce být pořádně připraven i na tu nejchladnější zimu. Nejsnadnější je otop koupit v hobby marketu. Pracnější, ale výrazně levnější možností je zajistit a připravit dřevo vlastními silami. Se sběrem dřeva je ideální začít co nejdříve, a to kvůli dlouhému schnutí. Dřevo je možné pořídit v lese, a to formou zbytkových a nevyužitých kusů kmenů a zbytků z průřezů. Je ale třeba myslet na to, že každý les je soukromým či státním majetkem a je potřeba se s majitelem domluvit dopředu.

Se základním zpracováním pomůže řetězová pila

Dřevo je následně potřeba co nejrychleji zpracovat. S jeho postupným vysycháním přichází i vyšší tvrdost a pozdější řezání nebo štípání by se stalo zbytečně namáhavým. Špalky nařezané na velikost spalovacího prostoru v krbu či kamnech se navíc snadněji skladují a zároveň rychleji schnou. A jaký typ techniky zvolit? Pro zpracování větších kusů dřeva přímo v lese, jako jsou klády a kulatina, je ideální benzinová řetězová pila. Výhodou je její síla a také možnost doplnění paliva, které je možné dovézt v kanystru s sebou. Je však potřeba myslet na její průběžnou údržbu, především mazání řetězu a lišty, výměnu filtrů a také míchání paliva. Pro řezání dřeva poblíž domu postačí akumulátorová pila, která má navíc řadu výhod. „Menší váha akumulátorové pily nabízí příjemnější manipulaci, při práci vám nepřekáží kabel, vydává méně hluku a je bezemisní. Také její údržba je oproti motorové pile jednodušší, není potřeba míchat palivo nebo pravidelně čistit filtry. Během roku navíc poslouží i k dalším úpravám na zahradě,“ říká David Irmann, nákupčí společnosti BAUHAUS.

Na štípání sekeru, kalač nebo štípač

Po řezání přichází fyzicky nejnáročnější část – štípání. Sekera nebo kalač jsou nejtradičnější cestou, kterou někteří volí právě kvůli fyzické námaze a mentálnímu odpočinku. Pro snadnou a efektivní práci je potřeba vybrat sekeru, která padne do ruky, není příliš dlouhá, je dobře vyvážená a má optimální hmotnost. Při výběru je dobré se zaměřit i na materiál. Modernější laminátová topůrka jsou v porovnání s dřevěnými odolnější, ergonomičtější a čepel je v ní zalita, takže nehrozí její vypadnutí. „K práci se sekerou bude potřeba větší, řádně vyschlý špalek z tvrdého dřeva. Je nutné, aby byl rovný a stabilní, jinak v případě smyku hrozí riziko úrazu, ale také poškození sekery. Výška špalku by měla být 40 až 60 cm s průměrem přes 40 cm,“ vysvětluje David Irmann.

Příznivci svižnější a fyzicky méně náročné práce uvítají vertikální a horizontální štípače, cirkulárky nebo kolébkové pily. „Štípače a kolébkové pily představují sice větší počáteční investici, řada lidí je ale preferuje kvůli jednoduché obsluze, větší bezpečnosti a hlavně rychlosti, s jakou se dá dřevo zpracovat. Stihnete to v rozmezí pár dnů. U kolébkové pily pak naši zákazníci oceňují zejména nulový kontakt s kotoučem, který je ukryt v konstrukci pily,“ doplňuje David Irmann.

 

Jen vysušené dřevo správně hoří

Jakmile je dřevo zpracováno na správnou velikost, je potřeba jej dobře uskladnit a nechat schnout. Zda je již připravené, lze poznat pomocí měřiče vlhkosti dřeva. Vlhkost by se měla pohybovat okolo 20 %. David Irmann k tomu dodává: „U méně vyschlého dřeva je potřeba počítat s tím, že bude kouřit, špatně hořet a bude zanechávat mastnější saze, které se budou usazovat v komínu. Také výhřevnost dřeva bude nižší, během hoření se totiž ze dřeva uvolňuje zbylá vlhkost, která snižuje množství tepla.“

Kde dřevo uložit?

Možností, jak dřevo uskladnit, je hned několik, vždy však platí, že nesmí ležet přímo na zemi a nemělo by být bezprostředně přikryto plachtou bez možnosti odvětrávání. V obou případech hrozí, že začne plesnivět. „Nejoblíbenějším způsobem pro uskladnění dřeva je bezpochyby dřevník, přináší totiž nejméně starostí. Další možností je vyskládání dřeva podél domu. Otop je takto po ruce a zároveň zvyšuje izolaci domu. Je však potřeba počítat s delší dobou prosychání dřeva, protože je z jedné strany zakryté,“ říká David Irmann. Alternativou je také vyskládání otopu do hráně. Zde je nutné myslet na správné podložení, rozložení, odvětrání a také přístřešek.

Ochranný oděv je nutností

Samozřejmou součástí práce se dřevem, ale i dalších náročnějších úkonů na zahradě, by měl být správný oděv a ochranné pomůcky. „Naprostou nezbytností je pevná obuv s protiskluzovou podrážkou. Stabilita je při zpracování dřeva základ, a to zejména při manipulaci s technikou, ať už sekerou, kalačem, řetězovou pilou nebo třeba cirkulárkou. Zbytek těla je vhodné chránit pracovními rukavicemi a oděvem z pevné tkaniny, kterou jen tak nějaká tříska nepronikne. Krýt bychom si měli také hlavu a oči, ideálně v podobě helmy a ochranných brýlí. Pokud pracujeme s hlučnou technikou přesahující hladinu 80 decibelů, neměli bychom nikdy zapomenout na odhlučnění pomocí sluchátek,“ říká David Irmann. V případě zpracování dřeva přímo v lese je vhodné nezapomínat ani na reflexní prvky.

Zdroj: Bauhaus