Bez flexibility to nepůjde. Nové projekty musí umět reagovat na trh s energiemi v reálném čase

Spotřeba elektřiny v Evropě prudce roste a podle aktuálních prognóz by se do roku 2030 měla zvýšit z dnešních přibližně 2800 TWh na více než 4400 TWh ročně. Zároveň se však dramaticky mění struktura výroby elektřiny: podíl obnovitelných zdrojů energie, především solárních a větrných, výrazně narůstá.

Tato transformace přináší značné výzvy pro celý energetický trh. Jednou z nejpalčivějších jsou záporné ceny elektřiny. Na trzích napříč Evropou se stále častěji objevují hodiny, kdy výrobci musí za dodávky elektřiny dokonce platit. Podle statistik Operátora trhu s elektřinou v České republice vzrostl počet záporných hodin ze 134 v roce 2023 na 314 v roce 2024, což představuje nárůst o 234 procent. Ve stejném roce bylo v EU zaznamenáno celkem 7117 hodin, kdy cena elektřiny klesla pod 5 eur za MWh, což ilustruje šíři problému napříč evropským trhem.

Tato nová realita zásadně mění logiku energetických investic. Dřívější model postav a inkasuj, založený výhradně na obnovitelných zdrojích, není ekonomicky efektivní. „Propočty vycházející ze stabilních a jednotných cen během dne se ukazují jako chybné. Cena elektřiny je totiž nízká nebo dokonce záporná právě tehdy, kdy tyto zdroje vyrábějí. A pokud se k fotovoltaice přidají bateriové technologie, celý projekt přestane dávat ekonomický smysl," uvádí Martin Pacovský, investiční ředitel fondu ARETE Energy Transition.

Budoucnost je ve flexibilitě

Budoucnost tedy patří projektům, které dokážou elektřinu nejen vyrábět, ale také pružně řídit svůj výkon podle aktuálních tržních podmínek. Právě proto se znovu dostávají do popředí flexibilní kogenerační zdroje. Tyto technologie umějí rychle spustit výrobu v okamžicích, kdy jsou ceny vysoké, tedy v období bezvětří, v noci nebo během zimních měsíců, kdy solární zdroje přirozeně nevyrábějí. Přibývají také i mechanismy, které flexibilitu přímo odměňují, například kapacitní platby, prémiové tarify v rámci smluv o nákupu elektřiny nebo různé typy aukcí, které zohledňují hodnotu dostupného výkonu, což dále zlepšuje finanční návratnost celé investice.

V této nové realitě vidí příležitost nový fond ARETE Energy Transition, který se opírá nejen o zkušenosti z předchozích úspěšných investic, ale také o tým odborníků. Fond plánuje během čtyř let investovat přes pět miliard korun do projektů kombinujících flexibilní výrobní zdroje, obnovitelné technologie a bateriová úložiště. Jeho cílem je dosáhnout ročního výnosu jedenáct až dvanáct procent, což umožňuje právě schopnost projektů reagovat na cenovou volatilitu a maximalizovat výnosy v období vysokých cen. „Flexibilita se stává novou měnou energetiky a jedním z nejdůležitějších investičních kritérií. Projekty bez flexibilních řešení nesou stále vyšší rizika,“ zakončuje Pacovský.