Sazenice stromů nemá kdo vysázet, školkaři je často likvidují

Česko postihla v nedávných letech kůrovcová kalamita. Školkaři tak začali vyhlížet zvýšenou poptávku po sazenicích stromů na zalesnění vymýcených ploch. Počet připravených sazenic proto výrazně vzrostl, zatímco kapacity pro sázení a poptávka po výsadbách spíše zaostávají. Na vině je především nedostatek finančních prostředků. Tam, kde se sazenice nemohou včas vysadit, dochází na jejich ničení, což představuje značné ekonomické ztráty pro pěstitele. S řešením tohoto problému pomáhají postupně vznikající soukromé iniciativy, které dokážou kapacity zajistit. Například společnost Sázíme Česko toho dosahuje pořádáním teambuildingových sázecích akcí.

Konec jarní části sázecí sezony přinesl opětovné volání o pomoc z řad lesních školkařů. Ti totiž napěstovali miliony sazenic, které měly být využity při zalesňování holin po kůrovcové kalamitě, ale nenašlo se pro ně uplatnění a bez včasného odběru musí být sazenice likvidovány. Sdružení lesních školkařů ČR už na podzim loňského roku v otevřeném dopise ministru zemědělství Marku Výbornému (KDU-ČSL) uvedlo: „pokud se pro obnovu kalamitních holin nevyužijí aktuálně napěstované sazenice, dojde k jejich likvidaci.“

Podle odhadů může nadbytek dosáhnout řádově desítek milionů sazenic. Pěstitelé i sdružení školkařů tak upozorňují na ekonomické ztráty v sektoru. „Je to obrovská škoda nejen finanční, ale také enviromentální. Dostatek sazenic přitom v dlouhodobém horizontu není samozřejmostí. Závisí to především na dostatku osiva, ze kterého se sazenice pěstují,“ popisuje situaci Pavel Burda, lesní školkař z Písecka.

Přebytek sazenic má vícero příčin, které se navzájem doplňují. Po kůrovcových kalamitách rostla poptávka po sadebním materiálu, která ale v mezičase rapidně poklesla. Někteří vlastníci lesů dávají přednost přirozené obnově nebo jsou nuceni výsadby odkládat kvůli zpožděným dotacím. Načasování výsadeb navíc na mnohých lokalitách komplikují také zhoršené podmínky v souvislosti s proměnou klimatu, především půdní sucho.

Kritickým prvkem pro obnovu lesů však zůstává i lidský faktor. Ten totiž přímo ovlivňuje odběr sazenic. „Nedostatek pracovních sil v lesnictví pro výsadbu a další pěstební nebo jiné činnosti současně s kvalitou odvedené práce je problém, se kterým se nesetkávají pouze obce, ale i další subjekty hospodařící v lesích“ upozorňuje Lukáš Hruška, lesní inženýr z Benátek nad Jizerou.

K zajištění včasné a správně provedené výsadby je zapotřebí velké množství fyzické síly a organizačních schopností. Místní samosprávy i drobní vlastníci lesů, kteří mají nejčastěji potíže s obnovou lesů, mnohdy nemají personální ani finanční zdroje na to, aby v krátkém čase zorganizovali a zabezpečili sázecí akci pro statisíce sazenic. Obce, fyzické a právnické osoby sice mohou žádat o státní pomoc v rámci finančních příspěvků na hospodaření v lesích, jenže její čerpání nezřídka provázejí komplikace. „Dotace jsou vypláceny např. až s ročním zpožděním. To může být problém u malých obcí a drobných vlastníků lesa,“ vysvětluje Lukáš Hruška.

Pozadí těchto komplikací dává vzniknout i komerčně orientovaným přístupům, které se snaží nacházet alternativní cesty k obnově lesních porostů i zakládání nových. Například společnost Sázíme Česko již několik let organizuje teambuildingové sázecí akce. Poskytuje tak vlastně službu pro soukromé firmy, které sazenice uhradí a také vlastníma rukama vysadí. V jiných případech pak pořádají veřejné výsadby za účasti dobrovolníků. „Během sázecí sezony, která trvá 5-6 týdnů, s námi vyrazí sázet stromy v souhrnu 400-500 lidí. Jde především o zaměstnance firem, které s námi spolupracují. Dobrovolníci se nám pak hlásí skrz sociální sítě a je jich čím dál tím víc,“ uvádí CEO společnosti Sázíme Česko, Richard Krajník.

Potvrzuje se, že množství sazenic samo o sobě není zárukou úspěšného zalesňování. „Důležité je správně propojit pěstitele a vlastníky půdy s lidmi, kteří jsou ochotni přijít do lesa a sázet. Na to drobní vlastníci a municipality často nestačí, nám se ale daří jim v tom pomáhat,“ říká Richard Krajník. Vznik soukromých iniciativ tak dokazuje, že se zájem o obnovu a ochranu přírody může promítnout i do podnikání.