Vyplatí se posečkat s fixací cen energií v ČR? Cena elektřiny v Německu totiž dnes spadla nejníže v letošním roce, vyrobí se tam její rekordní množství z větru

Okamžitá cena velkoobchodní elektřiny v Německu dnes klesla nejníže od začátku letošního roku, na úroveň 8,83 eura za megawatthodinu.

Signalizuje takto nízká cena na klíčovém evropském trhu také možné další zlevnění elektřiny v Česku, které je na německý trh poměrně úzce navázané? Vyplatí se českým domácnostem posečkat s fixací cen elektřiny, ale i plynu, jehož cenový vývoj je s vývojem cen elektřiny spjatý?

Především je třeba říci, že za poklesem cen elektřiny v Německu stojí mimořádně větrné počasí v severní části Evropy. Z Atlantického oceánu se do ní přesouvá oblast nízkého tlaku vzduchu, která vyvolává či ještě vyvolá větrné počasí nejen v Německu, ale také v Británii nebo Skandinávii. Nebývale silné větry pocítí ovšem také Francie.

Silné větry zajistí zítra v Německu výrobu příslušné elektřiny v historicky rekordním objemu; měl by padnout dosavadní rekord z prosince 2023, vyplývá z modelu agentury Bloomergu. To tlačí zmíněnou okamžitou cenu nebývale nízko. Rekordní objem vyrobené elektřiny z německých větrných farem umožní šetřit při výrobě elektřiny prostřednictvím zemního plynu. Obchodníci jej tak mohou ve vyšší míře ukládat do zásobníků, které jsou ovšem i tak celoevropsky naplněné meziročně v o zhruba patnáct procent nižším rozsahu.

Česko patří k menšině zemí EU, které vykazuje naplněnost zásobníků, aktuálně 90,1 procenta, jež převyšuje pětiletý průměr pro tuto část roku, odpovídající 89,3 procenta. EU jako celek má zásobníky naplněny ze 79,6 procenta, přičemž pětiletý průměr činí 87,1 procenta. Citelně v plnění zásobníků letos zaostává například Nizozemsko.

Více: Zásoby zemního plynu u nás již prakticky dosáhly požadované úrovně EU - zásobníky jsou naplněny na 89 % 

S poklesem cen elektřiny a s růstem naplněnosti evropských zásobníků by se mohlo zdát, že poklesne také velkoobchodní cena elektřiny a plynu v Česku. A že tedy se může tuzemským domácnostem vyplatit s fixací posečkat, aby se neuvázaly ke zbytečně vysokým cenám.

Nicméně kvůli nástupu topné sezóny, jež třeba v Česku nastává běžně v říjnu, lze přepokládat spíše tlak na růst cen velkoobchodní elektřiny. Pro třetí čtvrtletí letošního roku činí expertní prognóza ceny velkoobchodní elektřiny v Německu 81,95 eura za megawatthodinu, pro poslední letošní kvartál to pak je 91,59 eura za megawatthodinu, vyplývá dále z dat Bloombergu. V prvním čtvrtletí roku 2026 by cena měla činit dokonce 94,15 eura za megawatthodinu. Celoročně by v příštím roce měla být elektřina v Německu levnější o necelá tři eura na megawatthodinu, namísto letošních očekávaných 89,11 by měla stát 86,64.

Letošní zlevňování velkoobchodní elektřiny by tak mírným tempem mělo pokračovat také v příštím roce, což se může promítnout také do podobně příznivého vývoje v Česku. Na druhou stranu, zlevnění podle všeho nebude tak výrazné, aby tuzemská domácnost citelněji ušetřila tím, že počká na ještě výhodnější fixační ceny. A to platí jak pro elektřinu, tak pro plyn.

Z uvedeného výhledu německých cen elektřiny v nejbližších čtvrtletích je také patrné, že dnešní okamžitá cena, oněch 8,83 eura za megawatthodinu, je opravdu mimořádně nízká. Vždyť cena odhadovaná pro čtvrté letošní čtvrtletí a první čtvrtletí 2026 má být dokonce více než desetkrát vyšší než ta dnešní. To proto, že tak vysoký objem elektřiny vyrobené prostřednictvím větru, jaký je realitou v těchto hodinách a dnech, není ani vzdáleně udržitelný. Nemá tedy smysl od něj odvíjet úvahy o možném dalším výraznějším zlevňování energií, a to ani v Německu, ani v Česku. 

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Hlavní ekonom, Trinity Bank

Podívejte se také: Energie pro domácnost,  elektřina a plyn.