Emisní povolenky pro domácnosti mají sloužit jako postupně se utahující smyčka. Jejich trvalejší zastropování proto z hlediska Bruselu nemůže dávat smysl

Emisní povolenky pro domácnosti mají sloužit jako postupně se utahující smyčka. Postupné utahování totiž znamená, že nakonec budou k dekarbonizaci donuceny všechny domácnosti, z nichž každá má přirozeně poněkud jiný práh (finanční) bolesti. Někdo koupí tepelné čerpadlo a elektromobil už při ceně povolenky 45 eur, někdo až při ceně 250 eur.

Je ale nesmysl, aby se smyčka neutahovala. To by bylo, jako ji někomu jen tak nasadit volně na krk a nechat být. Pak by ale bylo jedno, zda ji na krku má či ne.

Proto se smyčka musí a bude utahovat. Proto tedy cena povolenky postupně poroste. Proto je nesmysl věřit v trvalejší zastropování; vždyť to by bylo jako smyčka volně hozená kolem krku – nesloužila by svému účelu.

Proto také se česká vláda podle všeho chytila do pasti nastražené Bruselem; nyní mu odkýve hození smyčky kolem krku ve slepé víře, že ta se nebude utahovat, ačkoli tím pádem by z hlediska Bruselu nemělo žádný smysl ji komukoli kolem krku dávat, byť zpočátku volně.

Jednoznačným signálem, že smyčka se bude utahovat – a že stropování dodrženo nebude – je samotný akt jejího nasazení kolem krku. Tedy samotný akt zavedení povolenek.

Jediný způsob, jak se vyhnout postupnému utahování smyčky, je vůbec žádné povolenky nezavádět. O tom ale Brusel jednat nehodlá.

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Hlavní ekonom, Trinity Bank,