Důvody neobydlenosti v roce 2011

mmr.cz, 21.12.2023

Podle metodiky ČSÚ zaujímá pojem neobydlený byt poměrně široké spektrum bytů (viz kapitola Vymezení pojmů a datových zdrojů), mezi které spadají i byty používané např. pro individuální rekreaci nebo dočasně neobydlené byty (např. po dobu rekonstrukce, změny majitele či je dosud neobydlen po kolaudaci). Z toho důvodu bylo přistoupeno k vypočítání odhadu dlouhodobě neobydlených bytů.

Vzhledem k faktu, že neobydlenost bytů nebyla v SLDB 2021 ověřována, a tedy nebyl ani zjišťován důvod neobydlenosti jednotlivých bytů, je zjištění tzv. dlouhodobé neobydlenosti problematické. V tomto případě můžeme vycházet jen z důvodů, které byly deklarovány v SLDB 2011 (obrázek 9).

• U 42,5 % neobydlených bytů byl jako důvod uveden „jiný důvod“. U těchto bytů lze předpokládat jejich skutečnou neobydlenost a nevyužívanost, případně jejich využití k nedeklarovaným účelům. Do této kategorie mohou patřit i pracovní byty používané pro dojížďku do zaměstnání. Zároveň tato kategorie zahrnuje i byty, u kterých důvod zjištěn nebyl.

• Objektů individuální rekreace bylo v roce 2011 evidováno 26 % z celkového počtu neobydlených bytů.

• Kolem 5 % bytů bylo neobydleno z důvodu přestavby.

• Dalších 5 % bylo neobydleno z důvodu špatného stavu nemovitosti.

• 3 % bytů v době zjišťování měnilo svého uživatele.

obrázek 9: Důvody neobydlenosti bytů ve SLDB 2011 / zdroj dat: ČSÚ, 2011

Téměř 60 % neobydlených bytů se v roce 2011 nacházelo v celých neobydlených domech, kolem 40 % pak v domech obydlených. Kategorii první, tedy byty v neobydlených domech, tvořily zejména rodinné domy. V této kategorii je významně vyšší zastoupení bytů, které slouží k individuální rekreaci. Naopak u neobydlených bytů v obydlených domech významně převažuje jako důvod „jiné využití“, tato kategorie zároveň zahrnuje i souhrn bytů, u kterých důvod zjištěn nebyl (obrázek 10).

obrázek 10: Neobydlené byty podle obydlenosti domu a důvody neobydlenosti

Důvody neobydlenosti se lišily i regionálně. Významnější regionální rozdíly byly patrné především u důvodu spojeného s rekreací. Ten byl v roce 2011 zastoupen zejména v Libereckém kraji, kraji Vysočina a Jihočeském kraji, tedy v krajích s výraznějším podílem individuální rekreace. Naopak v krajích s vyšším podílem bytových domů, jako je hlavní město Praha, Karlovarský či Moravskoslezský kraj, převládal důvod „jiný“ (obrázek 11).

obrázek 11: Důvody neobydlenosti bytů v roce 2011 / zdroj dat: ČSÚ, 2011

Důvody neobydlenosti můžeme segmentovat následovně:

• 26 % bytů slouží dlouhodobě k rekreaci, vyskytují se mimo města a v oblastech, které mají menší Důvody neobydlenosti se lišily i regionálně. Významnější regionální rozdíly byly patrné především u důvodu problémy s dostupností bydlení. Jde sice o objekty s číslem popisným, které byly formálně kolaudovány spojeného s rekreací. Ten byl v roce 2011 zastoupen zejména v Libereckém kraji, kraji Vysočina a Jihočeském pro bydlení, nicméně po jejich užití na dlouhodobé bydlení není poptávka.

• 10 % bytů je přechodně neobydlených (frikční neobydlenost): buď prochází přestavbou, mění se domů, jako je hlavní město Praha, Karlovarský či Moravskoslezský kraj, převládal důvod „jiný“ (obrázek 11). uživatel nebo jsou krátkodobě neobydlené po kolaudaci či po úmrtí uživatele. Takové byty nemohou být disponibilní pro bydlení.

• Zbylých 64 % neobydlených bytů by za určitých podmínek mohlo být využíváno pro bydlení. Jsou mezi nimi byty, které vyžadují rekonstrukci či přestavbu, prázdné investiční byty, dále byty, které jsou sice nějak využívány, ale ne pro účely dlouhodobého bydlení (byty využívané jako kanceláře, krátkodobé ubytování v soukromí a další účely).

V roce 2014 zpracovalo Centrum pro výzkum měst a regionů Analýzu volných bytů bytového fondu podle SLDB 2011, jejímž cílem bylo odhadnout potenciální počet sociálních bytů na základě počtu neobydlených bytů zjištěných ve sčítání. Autoři extrahovali počty neobydlených bytů v bytových domech, které byly neobydleny z důvodu „nezpůsobilý k bydlení“, „jiný důvod“, „nezjištěno“ pro eliminaci frikční neobydlenosti. Zároveň se zaměřili pouze na obce s počtem obyvatel vyšším než 500. Výsledný estimovaný počet těchto bytů byl 140 tisíc (Matoušek, 2014).