Odhad počtu dlouhodobě neobydlených bytů založený na důvodech ze sčítání 2011

S přihlédnutím ke skutečnostem jmenovaným výše byl proveden expertní odhad počtu dlouhodobě neobydlených bytů, který se zakládal na podílu bytů podle důvodů neobydlenosti a regionálním rozložením těchto důvodů (podle krajů a velikostí kategorie obcí). I když můžeme předpokládat určitou změnu v podílech důvodů neobydlenosti za posledních deset let, jako je např. rozvoj krátkodobého ubytování v soukromí typu Airbnb (Marianovská, 2021), určitou míru transformace objektů individuální rekreace na dlouhodobé bydlení (Fialová, 2012), rostoucí financializaci bydlení (Černá, Hoření Samec, & Černý, 2020) apod., zůstávají důvody neobydlenosti z roku 2011 v současné době jediným zdrojem této informace.

V případě očištění dat neobydlených domů o dočasné důvody neobydlenosti (frikční neobydlenost) zjištěné v roce 2011 vychází celkový počet dlouhodobě neobývaných bytů na 577 tisíc (11 % celkového bytového fondu), v případě neobydlenosti bytů v bytových domech se poté jedná o necelých 200 tisíc bytů, tj. 7,5 % bytů v bytových domech v Česku. Tento odhad zahrnuje podíl bytů v kategoriích „nezpůsobilý k bydlení“ a „jiné důvody“ (obrázek 12). Při srovnání s odhadem z roku 2011 (Matoušek, 2014), kde byla využita srovnatelná metoda, došlo v posledních 10 letech ke zvýšení počtu dlouhodobě neobydlených bytů o více než 55 tisíc, tj. necelých 40 %. Odhad počtu dlouhodobě neobydlených bytů založený na důvodech ze sčítání 2011

obrázek 12: Odhad dlouhodobě neobydlených bytů v roce 2021 na základě důvodů neobydlenosti ze SLDB 2011

V šesti největších českých městech (Praze, Brně, Ostravě, Plzni, Olomouci a Liberci) se podle odhadu nachází 134 tisíc neobydlených bytů, z toho 99 tisíc v bytových domech. V dalších 21 městech nad 50 tisíc obyvatel se poté nachází dalších necelých 56 tisíc bytů, z toho více než polovina v bytových domech (33 tisíc). Nejvíce dlouhodobě neobydlených bytů v bytových domech se podle odhadu nachází v Praze (65 tisíc), dále v Brně (15 tisíc) a v Ostravě (5,5 tisíc, obrázek 13). Celkově se ve městech s více než 50 tisíc obyvateli nachází 130 tisíc neobydlených bytů v bytových domech, což představuje 63 % těchto bytů v Česku. Výsledný počet bytů je průměrem odhadu mezi výpočty na základě velikostních kategorií obcí a vypočteným odhadem podle krajů. Z toho důvodu se čísla v tabulce č. 4 mírně odlišují od konečného odhadu uvedeného v obrázku č. 12.

Neobydlené rodinné domy se podle odhadu nachází z více než 60 % v obcích do 5 tisíc obyvatel. Jedná se tedy převážně o neobydlené rodinné domy v menších a venkovských sídlech, což odpovídá i celkové sídelní struktuře území Česka

tabulka 4: Odhad počtu neobydlených bytů podle velikostní kategorie obcí a druhu domu na základě odhadu založeném na SLDB 2021 / zdroj dat: ČSÚ, 2021a, ČSÚ, 2011

velikostní kategorie obcí		odhad na základě SLDB 2021
	v bytových domech	v rodinných domech		celkový součet
do 199 obyvatel	500	14 000		14 500
200 až 499	1 600	42 000		43 600
500 až 999	3 000	55 000		58 000
1 000 až 1 999	5 000	53 000		58 000
2 000 až 4 999	11 000	59 000		70 000
5 000 až 9 999	15 000	40 000		55 000
10 000 až 49 999	42 000	48 000		90 000
50 000 až 99 999	33 000	23 000		56 000
100 000 a více obyvatel	99 000	35 000		134 000
Celkový součet	210 100	369 000		579 100

obrázek 13: Města s nejvyšším počtem dlouhodobě neobydlených bytů podle odhadu založeném na SLDB 2011 / zdroj dat: ČSÚ, 2021a, ČSÚ, 2011

Pokračování

Neobydlené byty - Počet neobydlených bytů v Česku vzrostl na více než dvojnásobek
Neobydlené obecní byty
Důvody neobydlenosti v roce 2011
Odhad počtu dlouhodobě neobydlených bytů založený na důvodech ze sčítání 2011