30 let hypoték v Česku - Podíl hypoték na spotřebě domácností stále znatelně zaostává za západní Evropou
Včera se v prostorách ČNB konala u příležitosti 30letého
výročí zahájení poskytování hypoték v Česku celodenní
konference. Během konference zazněla řada zajímavých
údajů a informací jak z historie, tak zejména ohledně
současného stavu a výhledu do budoucna, a to ze všech
úhledů pohledu: od makroekonomické analýzy přes
řízení bank až po regulaci ze strany MF a ČNB.
Moje maličkost byla přizvána do panelu, jehož hlavním úkolem bylo seznámit účastníky konference s relevantními statistikami a možnostmi dalšího vývoje v oblastech poskytování hypoték a obecněji trhu s bydlením.
Ve svém příspěvku jsem se zaměřil mimo jiné na mezinárodní srovnání popularity hypoték. Data ukazují, že stupeň využívání tohoto produktu je v různých zemích EU dramaticky odlišný.
V severozápadní Evropě dosahuje podíl objemu hypoték na HDP vysokých desítek procent, zatímco v Rumunsku méně než 10 %.
V pozadí může být řada faktorů od cen nemovitostí přes kvalitu „infrastruktury“ (například existence a spolehlivost obdobných institucí, jako je český Katastr nemovitostí) až po kvalitu/striktnost regulace a dosavadní praktické zkušenosti s hypotékami.
Ohledně zkušeností je třeba připomenout zejména případ Polska a Maďarska, tedy dvou zemí, kde vysoké domácí úrokové sazby vedly po roce 2000 k oblibě hypoték ve švýcarských francích a eurech. Jejich nižší sazby totiž znamenaly nižší splátky – ovšem jen do chvíle, kdy došlo k oslabení zlotého a forintu tak, že splácení těchto cizoměnových hypoték se stalo pro mnoho domácností naopak noční můrou.
Snad právě tato hořká zkušenost stojí za faktem, že zatímco v Česku obliba hypoték v poslední dekádě přinejmenším stagnuje, v Polsku a Maďarsku v poslední dekádě klesá.
Obecně platí, že rozšířenost hypoték je ve východní části Evropy nižší než v západní. Nabízí tak hypotéza, že ani uběhlých 30 let ještě nestačilo k tomu, aby v této oblasti došlo k plné konvergenci Východu k Západu.
Jenomže to vypadá, že k plné konvergenci nesměřují nejen Polsko a Maďarsko, kde – jak už bylo uvedeno – podíl hypoték na HDP dokonce klesá, ale ani Česko (a tedy že východní podíly se k těm západním nedostanou ani ve vzdálené budoucnosti).
Relace českého podílu vůči například průměru podílu za Německo a Rakousko se kdysi zřetelně zvyšovala, a tedy budila dojem, že jednoho dne se využívání hypoték v Česku dostane skutečně až na úroveň v uvedených dvou sousedních zemích. Kolem roku 2013, kdy dosáhla necelých 80 %, ale tato konvergence skončila, nebo přinejmenším výrazně zpomalila.
Podíl hypoték na spotřebě domácností (ECB, ČS)
Michal Skořepa
Moje maličkost byla přizvána do panelu, jehož hlavním úkolem bylo seznámit účastníky konference s relevantními statistikami a možnostmi dalšího vývoje v oblastech poskytování hypoték a obecněji trhu s bydlením.
Ve svém příspěvku jsem se zaměřil mimo jiné na mezinárodní srovnání popularity hypoték. Data ukazují, že stupeň využívání tohoto produktu je v různých zemích EU dramaticky odlišný.
V severozápadní Evropě dosahuje podíl objemu hypoték na HDP vysokých desítek procent, zatímco v Rumunsku méně než 10 %.
V pozadí může být řada faktorů od cen nemovitostí přes kvalitu „infrastruktury“ (například existence a spolehlivost obdobných institucí, jako je český Katastr nemovitostí) až po kvalitu/striktnost regulace a dosavadní praktické zkušenosti s hypotékami.
Ohledně zkušeností je třeba připomenout zejména případ Polska a Maďarska, tedy dvou zemí, kde vysoké domácí úrokové sazby vedly po roce 2000 k oblibě hypoték ve švýcarských francích a eurech. Jejich nižší sazby totiž znamenaly nižší splátky – ovšem jen do chvíle, kdy došlo k oslabení zlotého a forintu tak, že splácení těchto cizoměnových hypoték se stalo pro mnoho domácností naopak noční můrou.
Snad právě tato hořká zkušenost stojí za faktem, že zatímco v Česku obliba hypoték v poslední dekádě přinejmenším stagnuje, v Polsku a Maďarsku v poslední dekádě klesá.
Obecně platí, že rozšířenost hypoték je ve východní části Evropy nižší než v západní. Nabízí tak hypotéza, že ani uběhlých 30 let ještě nestačilo k tomu, aby v této oblasti došlo k plné konvergenci Východu k Západu.
Jenomže to vypadá, že k plné konvergenci nesměřují nejen Polsko a Maďarsko, kde – jak už bylo uvedeno – podíl hypoték na HDP dokonce klesá, ale ani Česko (a tedy že východní podíly se k těm západním nedostanou ani ve vzdálené budoucnosti).
Relace českého podílu vůči například průměru podílu za Německo a Rakousko se kdysi zřetelně zvyšovala, a tedy budila dojem, že jednoho dne se využívání hypoték v Česku dostane skutečně až na úroveň v uvedených dvou sousedních zemích. Kolem roku 2013, kdy dosáhla necelých 80 %, ale tato konvergence skončila, nebo přinejmenším výrazně zpomalila.
Podíl hypoték na spotřebě domácností (ECB, ČS)
Michal Skořepa
Česká spořitelna je bankou s nejdelší tradicí na českém trhu.
Téměř 200 let tvoří jeden ze základních pilířů českého bankovního systému. V
současnosti poskytuje služby pro přibližně 4,7 milionu klientů. Od roku 2000 je
součástí nadnárodní finanční skupiny Erste Group Bank.
Více informací na: www.csas.cz
Sdílejte článek na sociálních sítích nebo emailem
Hodnocení článku
Fotogalerie na bydlet.cz, nejlépe hodnocené fotografie
Články Reality
- Nemovitosti loni v Česku zdražily o 12 %, dostupnost bydlení se tak opět zhoršila
- Po rekordním roce 2025 očekává Colliers pokračování silné investiční aktivity i v roce 2026
- Developerská společnost Panattoni postavila a předala klientům v Česku přes dva miliony metrů čtverečních průmyslových ploch
- Češi dávají na bydlení v průměru 22 % svého příjmu. V nákladech na bydlení ve městech patří Česko mezi nejvíce zatížené země EU
- Český realitní trh pod tlakem: přetlak makléřů, nízká kvalita služeb a slabý dohled státu
- ČSOB Index bydlení: Ceny všech typů nemovitostí loni zrychlily růst a vytvořily nová maxima