Jak je to s registrem bytů? Půjde o doplnění čtyř popisných údajů do už existující databáze

V Česku se dosud evidovaly informace o budovách, pozemcích a adresách, ale ne o jednotlivých bytech. Rozšíření RÚIAN tento nedostatek napravuje a umožňuje, aby i byty měly v systému jednoznačný identifikátor – podobně, jako má každá ulice své číslo orientační nebo každá budova své číslo popisné. Evidovány budou pouze základní popisné technické údaje o bytových jednotkách.

1. kód bytu, tedy jednotné ID automaticky přidělované systémem,
2. číslo bytu v rámci stavebního objektu,
3. podlaží, na kterém je byt umístěn,
4. užitná plocha jednotky.

Žádné další údaje (o vlastníkovi, uživateli, nájemníkovi nebo vybavení bytu) se do registru nedoplňují. Evidence nebude obsahovat ani žádné osobní nebo ekonomické informace. Shora uvedené údaje pouze rozšíří už existující registr z roku 2012, který spravuje Český úřad zeměměřický a katastrální. „Nejde o nový registr obyvatel ani o sledování soukromí vlastníků. Doplňujeme čtyři technické údaje, které už dnes stát různými způsoby eviduje. Díky tomu ušetříme peníze i čas při budoucím sčítání a zpřesníme plánování bytové politiky, která nebude závislá na někdy i deset let starých údajích. V západní Evropě je taková evidence standardem,“ zdůrazňuje ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek.

Rozšíření registru navíc neznamená žádné dodatečné náklady pro státní rozpočet. Naopak pomůže ušetřit státu peníze a občanům čas. Přehled o skutečném bytovém fondu je základním předpokladem pro jakoukoli funkční politiku bydlení – od plánování výstavby obecních bytů a infrastruktury po vyhodnocování regionálních potřeb nebo energetickou náročnost budov. Dosud musel stát podobná data složitě zjišťovat prostřednictvím desetiletého sčítání lidu, domů a bytů, které je nákladné, časově náročné a ve výsledku často zastaralé. „Cílem je sjednotit roztříštěné a neúplné informace, které stát už dnes různými cestami získává například ze stavebních řízení, statistických šetření či z katastru nemovitostí a umožnit jejich využití napříč úřady bez nutnosti opakovaného dotazování občanů,” doplňuje Kulhánek.

Nové evropské nařízení o statistice o obyvatelstvu, domech a bytech (ESOPH) navíc stanovuje, že členské státy mají povinnost poskytovat aktualizovaná data o bytech každé tři roky, u některých údajů dokonce každoročně. Česko by bez tohoto technického kroku nebylo schopno tyto povinnosti plnit.

První fáze doplnění evidence by měla skončit do dvou let od schválení novely zákona o základních registrech, tedy do konce roku 2029. Plně funkční by pak rozšíření registru mělo být pro Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2031.