Na ceny elektřiny bude dle ERÚ v příštím roce tlačit další zdražení distribuce. Celkový výsledek pro spotřebitele by však měl být meziročně příznivější

S nadcházejícím příchodem listopadu se rozjíždí každoroční kolečko, kdy Energetický regulační úřad (ERÚ) bude rozhodovat o regulovaných cenách v energetice pro příští rok 2026. Ve čtvrtek ERÚ zahájil tradiční konzultační proces ke svým návrhům cenových výměrů. Dle nich by si domácnosti měli v příštím roce dále připlatit za regulované služby, tedy primárně za distribuci elektřiny i plynu. V návrzích jsou každopádně specifikovány jednotlivé složky regulovaných cen – například cena zajištění přenosu, distribuce elektřiny, systémové služby, provoz nesíťové infrastruktury a také složka ceny na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů.

Elektřina

Pro domácnosti (odběratelé připojení na hladině nízkého napětí) je navrhován růst regulované části ceny elektřiny o cca 2,7 %. Oproti tomu pro odběratele na vyšších napětích (např. vysoké napětí) je navrhován pokles regulované ceny (např. -2,7 % pro vysoké napětí, -7,3 % pro velmi vysoké napětí). Hlavním důvodem pro růst ceny pro domácnosti je zvýšená potřeba investic do infrastruktury v souvislosti s transformací energetiky a zajištěním bezpečnosti a spolehlivosti dodávek. Celkové plánované investice v elektroenergetice a plynárenství pro období 2026-2030 činí v souhrnu téměř 240 miliard korun. Proti většímu nárůstu regulované složky působí faktory jako pokles nákladů na systémové služby výkonové rovnováhy nebo snížení nákladů na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů.

Plyn

U domácností a maloodběratelů je navrhován meziroční nárůst regulovaných cen v plynárenství o cca 4,7 %. U středních a velkých odběratelů je nárůst orientačně okolo 4,5 %. Hlavními důvody růstu jsou dle ERÚ: potřeba investic k zajištění bezpečnosti a spolehlivosti plynárenských soustav, transformace odvětví a dopady inflace na provozní i investiční náklady. Naopak tlumivě působí pokles nákladů na technologické ztráty a vlastní spotřebu a také očekávaný nárůst výnosů z mezinárodní přepravy plynu.

K návrhům ERÚ dotčené společnosti/osoby mohou podat připomínky do 13. listopadu. Po jejich projednání má pak úřad termín pro vydání konečného cenového rozhodnutí do konce listopadu. Distributoři pak následně příslušné regulované ceny platné od 1. ledna 2026 musí zaimplementovat do svých ceníků.

Klesající cenový trend za energie pokračuje

Při pohledu na dosavadní letošní vývoj nabídek distribučních společností lze odhadovat, že v konečném výsledku spotřebitelé za energie v příštím roce mohou meziročně zaplatit méně. Trend poklesu samotné ceny elektřiny a plynu, tedy neregulovaných složek, totiž letos zaznamenává procentuální větší poklesy. Řada distribučních společností letos zlevňovala dokonce opakovaně. Zatímco loni na podzim byla nabídka silové elektřiny od distributorů pod hranicí 3 000 Kč/MWh (bez DPH) spíše jen výjimkou, v současnosti lze při troše hledání nalézt fixace i za cca 2 400 Kč/MWh. Obdobný vývoj lze shledat i u plynu, kde již není problém nalézt v cenících distributorů cenu samotného plynu pod hranicí 1 000 Kč/MWh. Zmiňovaný trend odráží cenový vývoj daných komodit na burze, spekulovat lze i o snižování marží distributorů k obvyklejším úrovním z dob před energetickou krizí. 

 

 

Závěrem možno zmínit, že u elektřiny je každopádně významný faktorem i státní podpora obnovitelných zdrojů (POZE). Pokud stát převezme celý náklad podpory POZE, jak avizovalo hnutí ANO, může to nakonec vést k průměrnému poklesu samotné regulované ceny u domácností až o cca 15 %.

Podívejte se také na naše poslední srovnání cen z přelomu roku:
Další dodavatelé elektřiny přišli s novými ceníky. Přinášíme aktuální srovnání 
Cena zemního plynu již i pod 1 000 korun, když ČEZ utekl konkurenci. INNOGY potvrzuje své postavení nejdražšího dodavatele