Kanceláře jsou zpět: home-office je na ústupu, pravidla se zpřísňují

Po éře masového home office přichází obrat. Velké společnosti v USA i Evropě pokračují ve zpřísňování docházky a vracejí lidi do kanceláří, které se znovu stávají centrem týmové spolupráce. V České republice je tento trend zřetelný také – firmy posilují „office-first“ kulturu a zároveň více investují do modernizace a flexibility pracovního prostředí.

Během pandemie se práce z domova stala symbolem flexibility, dnes se však situace obrací. Velcí zaměstnavatelé po celém světě ruší „automatický“ home office a zavádějí jasná pravidla docházky. V USA vyžaduje Amazon či JPMorgan Chase pět dní v týdnu v kanceláři, Goldman Sachs prosazuje model „office-first“, PwC spojuje přítomnost v kanceláři s výší bonusů a v Citi zpřísňují monitoring fyzické přítomnosti u týmů v hybridním režimu. „Federální úřady zároveň v letošním roce výrazně omezily plošný remote a nařídily vyšší osobní přítomnost. Průměrná obsazenost kanceláří ve velkých amerických městech se nyní stabilizovala okolo 50–55 %, což je nejvyšší úroveň od pandemie,“ říká Roman Bohumínský, Director, Office Agency v poradenské společnosti Prochazka & Partners, která dlouhodobě sleduje nejnovější trendy v komerčních nemovitostech.

Podobně se vyvíjí situace i v Evropě. Deutsche Bank v Německu vyžaduje od manažerů minimálně čtyři dny týdně v kanceláři, z toho jeden musí připadnout na pondělí nebo pátek. Lloyds Banking Group zohledňuje docházku u seniorních zaměstnanců při hodnocení výkonu a výplatě bonusů. Allegro v Polsku končí s plně vzdálenými rolemi a od ledna 2026 přechází na čtyři dny v kanceláři. V České republice zavedla například Komerční banka maximálně jeden den práce z domova za týden. Obsazenost pražských kanceláří se aktuálně drží nad 60 % ve čtyřech z pěti pracovních dnů.

„V souvislosti s postupným zpřísňováním pravidel docházky do kanceláří očekávám v příštích 24 měsících zvýšení poptávky po kancelářských prostorách. Trend back-to-office se projeví například i v technologickém sektoru – globálně klesá poptávka po kodérech, a to zejména vlivem rozšíření low-code platforem a rostoucího využívání umělé inteligence. AI umožňuje výrazně zvýšit individuální produktivitu vývojářů, což vede k celkovému snižování potřeby pracovních kapacit,“ uvádí Radek Procházka, Managing Partner v Prochazka & Partners, a dodává: Nejde ale jen o IT obory – v horizontu několika let bude umělá inteligence stále intenzivněji nahrazovat rutinní a nízce kvalifikované administrativní činnosti napříč obory – zejména v call centrech, back-office podpoře či sdílených servisních center. Specializovaní AI agenti převezmou významnou část této agendy a část nové poptávky po kancelářích se tak utlumí. Po počátečním zvýšeném tlaku na pracovní prostory proto neočekávám trvalý a skokový růst celkové poptávky, ale spíše postupné vyrovnání obou protichůdných trendů.“

S ohledem na výše popsané trendy musí být nové kanceláře především maximálně flexibilní – jak kapacitně, tak provozně. Nevyplácí se fixovat metry podle dnešního počtu lidí; prostory je vhodné dimenzovat na scénáře růstu i útlumu a na rotaci týmů. „Naše architektonické studio ve svých návrzích často pracuje s modulárními dispozicemi, víceúčelovými sdílenými zónami a rychle přestavitelným mobiliářem. S ohledem na aktuální trendy je nezbytné, aby byly kanceláře nejen reprezentativní, ale také snadno přizpůsobitelné změnám ve fungování firem, a tím maximálně funkční,“ doplňuje Ondřej Michálek, Head of Architecture v Prochazka & Partners.