Spoluvlastnictví nemovitosti přehledně: Na co myslet před koupí i po ní

Hyponamiru.cz, 18.11.2025

Řada nemovitostí v Česku má více majitelů. Podílové spoluvlastnictví nemovitosti mohou mít manželé, jednotliví členové rodiny nebo i naprosto cizí lidé. Každý spoluvlastník nemovitosti má svá práva a povinnosti, která je nutné dodržovat v souladu se zákonem a s ohledem na ostatní spoluvlastníky.

Spoluvlastnictví nemovitosti znamená, že více osob vlastní společně například jeden dům, byt nebo pozemek. Každý spoluvlastník má určitý podíl na celku, který však není vázán na konkrétní část nemovitosti, ale představuje nedělitelný podíl na celém majetku. Všichni spoluvlastníci mají právo nemovitost společně užívat a rozhodovat o ní v poměru ke svému podílu. Toto právo se řídí občanským zákoníkem (§ 1115 až § 1239). Výše podílu je zapsána v katastru nemovitostí.

„Pokud jsou vztahy mezi spoluvlastníky dobré, společné vlastnictví nemovitosti může bez problémů fungovat. V praxi ale často dochází k neshodám, které komplikují rozhodování i běžné užívání. Krajním řešením je pak prodej podílu, jehož financování lze řešit například prostřednictvím hypotéky,“ uvádí Miroslav Majer, CEO fintech startupu hyponamíru.cz.

Rozdíl mezi bezpodílovým a podílovým spoluvlastnictvím

Bezpodílové spoluvlastnictví byla specifická forma vlastnictví, která vznikala výhradně mezi manžely. Šlo o dřívější právní režim, kdy manželé společně vlastnili veškerý majetek nabytý během manželství bez vymezených podílů. Tento režim měl vlastní právní úpravu, odlišnou od běžného podílového spoluvlastnictví. V současnosti je bezpodílové spoluvlastnictví nahrazeno institutem společného jmění manželů, které zahrnuje nejen společné vlastnictví, ale i společné dluhy, a má komplexnější úpravu v občanském zákoníku.

Spoluvlastnictví nemovitosti může vzniknout několika způsoby, a to buď na základě dohody, rozhodnutí státního orgánu nebo ze zákona. Níže jsou jednotlivé možnosti popsány podrobněji.

Smluvní nabytí

Jedná se o situace, kdy si více osob společně pořídí nemovitost. Spoluvlastnictví může vzniknout také darováním, například když rodiče převedou nemovitost na více dětí. V kupní či darovací smlouvě je uvedeno, jaký podíl připadá každému ze spoluvlastníků.

V rámci dědictví

Pokud vlastník nemovitosti zemře a zanechá více dědiců, kteří se nedohodnou na rozdělení nemovitosti, stávají se spoluvlastníky ze zákona. Každý z nich získá podíl odpovídající výši jeho dědického nároku.

Ze zákona

Spoluvlastnictví může vzniknout i automaticky, například v rámci společného jmění manželů, pokud byla nemovitost pořízena v době trvání manželství.

Na základě právního rozhodnutí nebo užívání nemovitosti

Spoluvlastnictví může vzniknout i bez předchozí dohody mezi osobami. Soud může spoluvlastnictví určit například při vypořádání majetku po rozvodu nebo v jiných právních sporech. Spoluvlastnictví může vzniknout také vydržením, pokud více osob užívá nemovitost po zákonem stanovenou dobu a splní podmínky stanovené zákonem. Každý z těchto způsobů má svá pravidla a právní důsledky, které je důležité znát, zejména pokud plánujete nemovitost nabýt společně s dalšími osobami.

Práva a povinnosti spoluvlastníků nemovitosti

Práva a povinnosti spoluvlastníků nemovitosti jsou vyvážené a odpovídají velikosti jejich spoluvlastnických podílů.

Každý spoluvlastník má právo:

  • Držet, užívat a nakládat s celou nemovitostí, nikoli jen s její konkrétní částí.
  • Pobírat výnosy z nemovitosti, například nájemné, a to podle velikosti svého podílu.
  • Podílet se na správě nemovitosti a rozhodovat o ní podle velikosti svého podílu.
  • Prodat, darovat nebo zastavit svůj spoluvlastnický podíl i bez souhlasu ostatních spoluvlastníků, s výjimkou situace, kdy spoluvlastnictví vzniklo dědictvím nebo závětí. V takovém případě mají ostatní spoluvlastníci po dobu 6 měsíců právo přednostního odkupu tohoto podílu.

Povinnosti spoluvlastníka:

  • Přispívat na náklady spojené s údržbou, opravami, správou a provozem nemovitosti podle velikosti svého podílu. To zahrnuje například platby za opravy, daň z nemovitosti nebo pojištění.
  • Neprovádět bez souhlasu ostatních spoluvlastníků zásadní změny nemovitosti, které by mohly ovlivnit jejich práva. Jde například o stavební úpravy nebo změnu účelu užívání.
  • Respektovat práva ostatních spoluvlastníků a nebránit jim v užívání nemovitosti.
  • Při záměru prodat svůj podíl nabídnout tento podíl nejdříve ostatním spoluvlastníkům, pokud mají předkupní právo.
  • Jednat tak, aby nebyla narušena společná správa nemovitosti ve spoluvlastnictví a aby bylo možné dosáhnout dohody při rozhodování.

Výhody a nevýhody spoluvlastnictví nemovitosti

Mezi hlavní výhody spoluvlastnictví patří možnost rozložit náklady na koupi, údržbu a opravy mezi více osob, vyšší šance na získání úvěru díky spolužadatelům a možnost společného rozhodování o nemovitosti. Nevýhody zahrnují omezenou svobodu rozhodování menšinových vlastníků, riziko sporů mezi spoluvlastníky, složitější prodej podílů a nutnost dosažení shody většiny při zásadních rozhodnutích, což může komplikovat správu a užívání nemovitosti.

Převod podílu mezi spoluvlastníky

Jedním ze způsobů vypořádání spoluvlastnictví nemovitosti je převod podílu mezi spoluvlastníky. Ten probíhá tak, že se nejprve sepíše smlouva (kupní, darovací nebo jiná), která musí mít písemnou formu. Doporučuje se úřední ověření podpisů. Následně je nutné provést zápis změny vlastníka podílu do katastru nemovitostí, aby byl převod spoluvlastnického podílu právně účinný. Spoluvlastníci si mohou předem sjednat podmínky převodu, a pokud podíl spadá do společného jmění manželů, je nutný souhlas druhého manžela.

Jak prodat spoluvlastnický podíl nemovitosti

Prodej spoluvlastnického podílu nemovitosti začíná tím, že si prodávající připraví potřebné podklady, například výpis z katastru nebo doklady o nabytí podílu, a stanoví cenu. Pokud se najde zájemce, ať už spoluvlastník nebo třetí osoba, sepíše se písemná kupní smlouva. Následně je třeba podat návrh na změnu do katastru nemovitostí. Řízení o vkladu trvá obvykle do 30 dní od doručení návrhu, v komplikovanějších případech se může protáhnout. Pokud je vše v pořádku, katastrální úřad provede zápis nového vlastníka podílu a informuje účastníky řízení o provedení vkladu.

Kdy je nutný souhlas všech vlastníků? Každý spoluvlastník může svůj podíl prodat samostatně bez souhlasu ostatních. Pro společný prodej celé nemovitosti, například domu nebo bytu jako celku, je však nutný souhlas všech spoluvlastníků a jejich podpis na smlouvě. Rozhodování o zásadních změnách, včetně prodeje celého majetku, podléhá principu jednomyslnosti.

Koupě nemovitosti ve spoluvlastnictví s jinou osobou

Nemovitost si můžete pořídit společně s jinou osobou. Nejčastěji si pořizují společný byt či dům nesezdaní partneři, může se ovšem jednat i o členy jedné rodiny nebo kamarády. Co zvážit před vstupem do spoluvlastnictví nemovitosti? Je důležité předem si domluvit jasná pravidla pro užívání a správu nemovitosti, rozdělení nákladů na její provoz, údržbu i případné rekonstrukce. Nezapomeňte promyslet, jak budete postupovat v situaci, kdy bude chtít jeden ze spoluvlastníků svůj podíl prodat nebo vyplatit. Písemná dohoda o správě a užívání nemovitosti vám může v budoucnu výrazně usnadnit řešení možných neshod a právních otázek.

Financování spoluvlastnického podílu

Spoluvlastnický podíl na nemovitosti lze financovat několika způsoby. Nejjednodušší je použít vlastní úspory nebo si půjčit v rámci rodiny. U vyšších částek přichází v úvahu hypotéka. Banky v těchto případech ovšem vyžadují zástavu celé nemovitosti, nikoli pouze kupovaného podílu. Všichni spoluvlastníci musí podepsat zástavní smlouvu, což bývá v praxi problém. Pokud souhlas nezískáte, nabízí se řešení v podobě zástavy jiné nemovitosti ve vašem vlastnictví,“ doplňuje Ondřej Hradil, hypoteční specialista hyponamíru.cz. Další možností je úvěr bez zajištění. Výhodné podmínky nabízejí stavební spořitelny, které poskytují úvěry na bydlení bez zajištění až do výše 2,5 milionu korun.

Jak řešit neshody mezi spoluvlastníky

Spoluvlastnictví nemovitosti může fungovat bez problémů, pokud mezi vlastníky panuje důvěra a jasně nastavená pravidla. Přesto se mohou objevit situace, kdy vznikne neshoda spoluvlastníků, například kvůli způsobu užívání nemovitosti nebo financování oprav. V takových případech je vhodné nejprve hledat dohodu. Pokud ke shodě nedojde, přichází na řadu právní kroky při nedohodě spoluvlastníků. Krajním řešením je návrh na zrušení spoluvlastnictví prostřednictvím soudu. Ten může rozhodnout o vypořádání podílů, přikázání nemovitosti jednomu z vlastníků nebo o jejím prodeji a rozdělení výtěžku.



Sdílejte článek na sociálních sítích nebo emailem

Social icons
Hodnocení článku

Fotogalerie na bydlet.cz, nejlépe hodnocené fotografie



Články Reality