Slováci a Maďaři mají od Trumpa výjimku na dovoz ruské ropy jen na jeden rok. Potrubní dovoz ruské ropy do EU může skončit už příští rok, zajímat to musí i Česko

Maďarský premiér Viktor Orbán nakonec u amerického prezidenta Donalda Trumpa tak úplně nepochodil. Výjimku na dovoz ruské ropy od sankcionovaného Lukoilu získal totiž maďarský MOL pouze na jeden rok, jak dnes oznámila americká administrativa. Orbán přitom po washingtonském setkání s Trumpem začátkem měsíce tvrdil, že výjimka je časově neomezená.

Pokud navíc v dubnových volbách do maďarského parlamentu Orbána porazí jeho úhlavní rival Péter Magyar, Maďarsko zřejmě už nebude usilovat o prodloužení Trumpovy výjimky a ropu bude dovážet neruskou. Magyar slibuje, že Maďarsko od dodávek ruských energetických surovin odpojí. Tím pádem by se od ruské ropy odpojilo také Slovensko. EU by tak definitivně ukončila potrubní dovoz ruské ropy.

V praxi to znamená, že Budapešť i Bratislava nadále musejí hledat alternativní dodavatele. Na ropu od Lukoilu, resp. jeho švýcarské obchodní odnože Litasco, se spoléhat nemohou.

V horizontu nejvýše zhruba dvanácti měsíců se tak nad dodávkami ropy jižní větví ropovodu Družba, tedy nad dodávkami právě Maďarsku a Slovensku, stále vznáší otazník.

V krajním případě se může zopakovat situace loňského roku. Tehdy sankce na Lukoil, ovšem ze strany Ukrajiny, ohrožovaly zásobování ropou a palivy Maďarska a Slovenska, tedy dvě poslední země EU, které jsou závislé na potrubních dodávkách ropy z Ruska.

Trumpovy v říjnu oznámené sankce se druhotně vztahují také k finančním a obchodním společnostem, které jsou s Rosněftí a Lukoilem v transakčním styku, tedy i na zmíněnou firmu Litasco. Sankce spočívají v odstřižení obou zmíněných ruských podniků a jejich dcer a odnoží od amerického bankovního systému, což jim znemožňuje provádět transakce v dolarech. Dolar přitom představuje jednoznačně dominující měnu světového obchodu s ropou.

V praxi by ukončení Trumpovy výjimky pro Orbána znamenalo, že partnerská banka maďarského petrochemického podniku MOL, který má věcně v gesci dovoz ruské ropy do Maďarska a na Slovensko jižní větví ropovodu Družba, by zřejmě nemohla nést související rizika. MOL by tak prakticky neměl, jak za ruskou ropou legálně zaplatit, a to nejen v dolarech, ale ani v eurech. Právě proto, že banka, kterou MOL využívá, případně další finanční a obchodní společnosti zajišťující jeho transakce s ruskou stranou, by samy mohly být odstřiženy od dolarového systému, což by pro ně bylo potenciálně likvidační.

Teoreticky by ale MOL mohl uzavřít nový kontrakt s nesankcionovanou ruskou ropnou společností, například s Tatněftí. Trumpovy sankce by v takovém případě ani přes ukončení výjimky zásobování ruskou ropou Maďarska a Slovenska ohrožovat přímo neměly.

Jestliže by sankce vedly k zásadnějšímu ochromení dodávek ropy do Maďarska a na Slovensko, nepříznivě může být dotčeno i Česko. Zejména východní část Česka, Morava, je stále z velké míry zásobována ropnými produkty, například motorovou naftou, ze Slovenska. Tu tamní podnik Slovnaft, dcera zmíněného maďarského MOL, sice od letoška musí zpracovávat z neruské ropy, avšak ochromení dodávek ruské ropy by alespoň přechodně vytvořilo citelný tlak na obecný růst cen pohonných hmot nejen v Maďarsku a na Slovensku, ale také v Česku.

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Hlavní ekonom, Trinity Bank