Češi požadují energetickou soběstačnost České republiky, za optimální považují kombinaci jádra a obnovitelných zdrojů
Česká veřejnost má k jaderné energetice dlouhodobě pozitivní postoj, její rozvoj aktuálně podporuje 77 % populace. Jaderná energie by měla být i do budoucna hlavním zdrojem výroby elektřiny, za optimální Češi považují kombinaci jádra s obnovitelnými zdroji. Vyplývá to z aktuálního výzkumu Ipsos ve spolupráci se společností ČEZ realizovaného na reprezentativním vzorku populace České republiky.
Naprostá většina Čechů (93 %) se shoduje, že by Česká republika měla být ve výrobě elektrické energie soběstačná. „Požadavek energetické soběstačnosti je v České republice dlouhodobě velmi silný, a to napříč všemi socio-demografickými skupinami. Názor ještě posílil v období po začátku války na Ukrajině a během následné energetické krize. Veřejnost si uvědomuje, že v otázce energetické soběstačnosti hrají jaderné elektrárny nezastupitelnou roli,“ říká Michal Straka, konzultant Ipsos pro výzkumy z oblasti energetiky.
Závislost ČR na dovozu elektřiny by podle veřejnosti znamenala hlavně vyšší ceny (65 %) a nestabilní dodávky (46 %). Více než čtvrtina (28 %) by to vnímala jako bezpečnostní riziko.
Více než polovina Čechů by preferovala, aby v budoucnu měl největší podíl na výrobě elektřiny v ČR jaderný zdroj, 36 % by jako hlavní preferovalo obnovitelné zdroje. Plyn či uhlí jako hlavní výrobní zdroj mají jen minimální podporu.
Veřejnost zároveň nevnímá, že by jaderná energetika a obnovitelné zdroje stály proti sobě, za optimální budoucí koncepci energetiky ČR je považována jejich kombinace.
Dlouhodobě vysoká podpora jaderné energetiky
Postoj české veřejnosti k jaderné energetice je dlouhodobě pozitivní. „Rozvoj jaderné energetiky aktuálně podporuje 77 % dospělé populace, což představuje růst oproti minulým rokům. Zájem o téma posiluje také jeho medializace, mimo jiné v souvislosti s dostavbou jaderné elektrárny Dukovany i dalšími tématy,“ doplňuje Straka z Ipsosu.
Hlavními důvody podpory rozvoje jaderné energetiky jsou podle veřejnosti zejména očekávané ekonomické úspory, ekologičnost a také posílení energetické soběstačnosti.
Jako hlavní důvody proti rozvoji jaderné energetiky veřejnost nejčastěji uvádí obavy z bezpečnostních rizik, nakládání s radioaktivním odpadem a vysoké náklady na výstavbu a provoz jaderných elektráren.
„Očekávání české veřejnosti jsou v souladu se strategií, kterou Skupina ČEZ dlouhodobě sleduje – stabilní, nízkoemisní energie z jádra v kombinaci s rychle rostoucími obnovitelnými zdroji propojenými akumulací a chytrou sítí. Tento mix zajišťuje bezpečnost dodávek, snižuje emise a posiluje konkurenceschopnost české ekonomiky,“ říká Tomáš Pleskač, člen představenstva a ředitel divize Nová energetika, ČEZ.
„Takto masivní podpory našich jaderných elektráren si samozřejmě moc vážíme. Je to pro nás závazek dál je rozvíjet a bezpečně provozovat tak, abychom tuto pozici potvrdili,“ doplňuje Bohdan Zronek, člen představenstva a ředitel jaderné divize Skupiny ČEZ.
Výzkum byl realizován na reprezentativním vzorku populace ČR starší 18 let o velikosti 500 respondentů, použit byl kvótní výběr dle pohlaví, věku, velikosti místa bydliště, regionu a vzdělání. Dotazování probíhalo v říjnu 2025 metodou osobních strukturovaných rozhovorů. Zadavatelem výzkumu je společnost ČEZ.
Sdílejte článek na sociálních sítích nebo emailem
Fotogalerie na bydlet.cz, nejlépe hodnocené fotografie
Články Energie
- Pierwood Capital vítá nové české regulace podporující výstavbu dřevostaveb Projekt U Boží Vody v Mladé Boleslavi potvrzuje silnou poptávku po udržitelném dřevěném bydlení i mimo Prahu
- Emisní povolenka za více než 120 000 Kč?! Před likvidačními cenami povolenek EU varují i ekonomové z pražského CERGE, pracoviště Univerzity Karlovy, či z oxfordského institutu
- Realitní pes: Dostupnost bydlení v Česku se dál zhoršuje. Byty se však pronajímají výrazně rychleji, ukazuje nová analýza
- Město Hradec Králové nabízí k pronájmu uvolněné nájemní byty
- Komentář – Čím menší velikost, tím větší problém. Menší elektroniky skokově přibývá, její recyklace je složitější
- Rekordní rok pro bateriová úložiště v Evropě, instalováno 27,1 GWh nových úložišť. Trend táhnou velké projekty, residenční segment zpomalil