Nadměrná úmrtnost dle posledních statistických dat za 3Q vydaných Eurostatem: vysoká čísla vykazuje nadále Malta, Finsko, Portugalsko a Nizozemí, nejnižší čísla naopak Maďarsko, Lotyšsko a Bulharsko

Nadměrná úmrtnost ve třetím čtvrtletí 2025 se v jednotlivých zemích EU výrazně lišila. Mezi 24 zeměmi EU s údaji o nadměrné úmrtnosti za červenec, srpen a září 2025 zůstalo dvanáct zemí nad očekávanou výchozí hodnotou úmrtnosti po všechny tři měsíce: Dánsko, Německo, Estonsko, Irsko, Španělsko, Francie, Kypr, Lucembursko, Malta, Rakousko, Portugalsko a Finsko. Čtyři země byly v celém Q3 trvale pod základní hodnotou: Bulharsko, Chorvatsko, Lotyšsko a Maďarsko. Osm zemí vykazovalo smíšené měsíční vzorce – Belgie, Česko, Řecko, Itálie, Litva, Polsko, Slovinsko a Švédsko – které se střídají mezi měsíci nad a pod základní hodnotou (obrázek 3). Pro Nizozemsko, Rumunsko a Slovensko nebyly k dispozici zářijové údaje.

V červenci 2025 činila celounijní nadměrná úmrtnost 2,7 %. Devět zemí zaznamenalo méně úmrtí, než se očekávalo, přičemž nejnižší míra byla v Maďarsku (−7,7%), Rumunsku (−6,0%) a Lotyšsku (−5,8%). Nejvyšší míra byla pozorována na Maltě (42,2 %), Portugalsku (19,8 %) a Finsku (11,6 %).

V srpnu celounijní nadměrná úmrtnost vzrostla na 3,3 %. Osm zemí zaznamenalo zápornou nadměrnou úmrtnost, přičemž nejnižší byla míra v Rumunsku (−10,0%), Bulharsku (−9,6%) a Maďarsku (−7,3%). Přebytečná úmrtnost byla nejvyšší na Maltě (26,9 %), v Lucembursku (18,7 %) a Portugalsku (17,0 %).

V září se průměrná nadměrná úmrtnost v EU snížila na 2,5 %. Osm zemí zaznamenalo méně úmrtí, než se očekávalo, zejména Maďarsko (−9,8%), Lotyšsko (−9,3 %) a Bulharsko (−7,3 %). Nejvyšší míra nadměrné úmrtnosti byla zaznamenána na Maltě (14,5%), Finsku (11,1%) a Portugalsku (10,7%) (obrázek 3).

Zdroje dat

Měsíční ukazatel nadměrné úmrtnosti přebírá počet úmrtí z jakékoli příčiny v každém období a porovnává jej s historickým výchozím stavem oproti předchozím letům v období, které nebylo ovlivněno pandemií COVID-19. V tomto případě se základní linie skládá z průměrného počtu úmrtí, ke kterým došlo každý měsíc v období 2016–2019. Průměrná výchozí hodnota Evropské unie (EU) pro období 2016–2019 nebyla upravena o věkově specifickou úmrtnost ani o zvýšení průměrné délky života. Ukazatel je vyjádřen jako procento dodatečných úmrtí ve srovnání s výchozím obdobím (2016–2019). Záporné procento naznačuje, že v určitém měsíci bylo méně úmrtí, než by se dalo očekávat ve srovnání se základním obdobím. Ukazatel nadměrné úmrtnosti, který se týká zemí EU a ESVO, vychází z týdenních údajů o úmrtích, které Eurostatu předávají země EU na dobrovolném základě od dubna 2020. Údaje jsou klasifikovány podle pohlaví, věkových skupin 5 let a regionů NUTS a jsou průběžně aktualizovány s novějšími týdny statistik úmrtnosti. Tyto týdenní údaje jsou pak připisovány poměrné měsíce, aby se vypočítal indikátor nadměrné úmrtnosti. Pokud jde o ukazatel nadměrné úmrtnosti, údaje o úmrtích za poslední týdny, které jsou v členském státě k dispozici, jsou korigovány pro neúplnost. Údaje zůstávají prozatímní a s dalšími vydáními jsou předmětem revize. Všech 27 zemí EU poskytlo údaje o měsíční úmrtnosti. Údaje získané ze zemí ESVO a sousedních zemí nejsou v tomto článku uvedeny. Souhrn EU za třetí čtvrtletí 2025 byl odhadován na základě nejnovějších dostupných údajů. Zářijové údaje na úrovni země pro Nizozemsko, Rumunsko a Slovensko nebyly k dispozici; odhadované hodnoty však byly použity pro agregáty na úrovni EU a nadbytečná úmrtí. Údaje pro několik zemí byly od roku 2024 přepočítány aplikací nových koeficientů úplnosti dat přenášených Národními statistickými instituty v květnu 2025 Další informace o metodice naleznete v nadměrných úmrtnostních metadatech.

Ukazatel nadměrné úmrtnosti nerozlišuje příčiny úmrtí a nerozlišoval mezi pohlavím a věkovou třídou. Další informace o příčinách statistik úmrtí naleznete v tématu Příčiny úmrtí - měsíční statistiky a Statistiky příčin úmrtí. Během pandemie COVID-19 statistiky nadměrných úmrtí odhalily úmrtnostní zátěž potenciálně spojenou s pandemií, zahrnující nejen přímá úmrtí související s virem, ale také nepřímá úmrtí. Toto opatření zahrnovalo nediagnostikovaná a nehlášená úmrtí na COVID-19 i úmrtí z jiných příčin ovlivněných celkovou krizí. Zaúčtovala také snížení úmrtí z jiných příčin, jako jsou nehody, ke kterým nedošlo v důsledku omezení dojíždění nebo cestování během období lockdownu. V postpandemickém období indikátor zachycuje účinky vln veder během léta a chřipky během zimy.

Další data jsou naplánována k publikování do poloviny března 2026 a to za 4Q 2025.

Prozkoumejte dále příčiny úmrtí pro jednovlivé státy, zde jen pro srovnání Česká republika a Belgie:

Zdroj: Eurostat