Červencový blackout spustila vadná oprava vedení, ČEPS zahájil právní kroky

Rozsáhlý výpadek elektřiny, který v pátek 4. července 2025 postihl část Prahy a čtyři kraje, nebyl způsoben systémovým selháním české přenosové soustavy ani jejím přetížením. Hlavní příčinou byl unikátní souběh několika technických poruch, které spolu přímo nesouvisely, avšak nastaly v těsné časové návaznosti. Vyplývá to ze závěrečné zprávy o vyšetřování mimořádné události, kterou zveřejnil provozovatel přenosové soustavy ČEPS.

Klíčovým spouštěčem byla mechanická porucha na vedení velmi vysokého napětí V411, kde došlo k pádu fázového vodiče (jak popíšeme níže, porucha nebyla nahodilá). Prakticky ve stejném okamžiku následovalo snížení činného výkonu a výpadek výrobních zdrojů v severozápadních Čechách o celkovém výkonu přibližně 470 MW. Takto rychlá kombinace událostí vytvořila podle ČEPS dispečersky bezprecedentní situaci.

Pravděpodobnost, že by k takovému souběhu došlo v rámci jedné hodiny, byla na základě historických dat vyčíslena přibližně na 1:3 milionům.

Jak také znázorňuje graf níže, před vypnutím vedení V411 v 11:51:07 bylo zatížení domácí sítě přibližně 8200 MW.

^{Zdroj: ČEPS} 

Soustava nebyla přetížená, kritérium N-1 bylo splněno

Zásadním závěrem vyšetřování je skutečnost, že před výpadkem vedení V411 nebylo přetíženo žádné zařízení přenosové soustavy a byly splněny všechny bezpečnostní standardy včetně tzv. kritéria N-1. To stanoví, že soustava musí být schopna bezpečného provozu i po výpadku libovolného jednoho prvku.

Tento závěr potvrdila i Evropská asociace provozovatelů přenosových soustav ENTSO-E ve své zprávě Factual Report. Výpadek tedy nebyl důsledkem podcenění provozu ani nedostatečného plánování.

„Žádná z jednotlivých událostí by sama o sobě bezpečnost soustavy neohrozila. Kritický byl až jejich souběh,“ uvedl předseda představenstva ČEPS Martin Durčák. Zároveň upozornil, že události nastaly v době denního maxima spotřeby a při nízké výrobě regulovatelných zdrojů, což situaci dále zkomplikovalo.

Dispečeři měli na rozhodnutí jen minuty

K výpadku vedení V411 došlo v 11:51:08. Bezprostředně poté následoval výpadek výroby. Dispečeři tak měli necelých sedm minut na vyhodnocení situace a přípravu řešení, přičemž samotné rozhodování probíhalo v řádu desítek vteřin.

Série událostí vedla k přetížení vedení V208, které prochází mimo jiné jihovýchodní částí Prahy. Vzhledem k riziku přehřátí, nadměrného prověšení nebo dokonce přetržení vodiče se dispečeři rozhodli pro jeho odpojení. Tento krok měl zabránit ohrožení osob, majetku a energetické infrastruktury, ale zároveň vedl ke vzniku energetického ostrova, který již nebyl schopen samostatného provozu.

„V inkriminovaný moment se dispečerům aktivovaly stovky systémových alarmů a toky na vedeních a výsledky výpočtů se rozsáhle měnily z minuty na minutu. U přetížené linky V208 hrozilo přehřátí, prověšení či dokonce prasknutí vodiče, který vede mimo jiné přes jihovýchodní část Prahy. V zájmu ochrany životů, majetků a energetické infrastruktury bylo nutné toto vedení odpojit,“ popsal situaci člen představenstva ČEPS Pavel Šolc, odpovědný za dispečerské řízení. Zdůraznil přitom, že rozhodování probíhalo v týmu velmi zkušených dispečerů s dlouholetou praxí.

Dodávky se podařilo obnovit během hodin

Na rozdíl od rozsáhlých blackoutů ve Španělsku a Portugalsku se v českém případě podařilo udržet v provozu přibližně tři čtvrtiny přenosové soustavy. Díky tomu bylo možné zahájit obnovu dodávek podáním napětí z nepostižených oblastí.

Plán obnovy byl aktivován okamžitě a klíčovou roli sehrála spolupráce s distributory, zahraničními provozovateli přenosových soustav i složkami integrovaného záchranného systému. Významně pomohlo také využití přeshraniční platformy pro výměnu regulační energie Picasso a ostrovní provoz uhelných elektráren, které zůstaly v dotčené oblasti na vlastní spotřebě.

V další fázi sehrálo důležitou roli připojení paroplynové elektrárny Počerady, které zvýšilo výkon v regionu a zabránilo opětovnému přetížení kritické linky V208. Dodávky elektřiny byly v Praze obnoveny do dvou hodin, ve zbývajících oblastech nejpozději do pěti hodin od výpadku.

V důsledku výpadku výroby byla soustava až do vzniku ostrova a jeho kolapsu deficitní s nepokrytou odchylkou až cca 600 MW. Po kolapsu ostrova se situace obrací a soustava je významně přebytková (až 1500 MW). Celý průběh aktuální odchylky je zobrazen na grafu níže.

^{Zdroj: ČEPS}

Skrytá vada po opravě z prosince 2024

Vyšetřování detailně popsalo i samotnou poruchu na vedení V411. Testy v defektoskopické laboratoři prokázaly, že k přerušení lana došlo v tahové spojce v důsledku chybně provedené montáže. Šlo o skrytou vadu, u níž docházelo k postupné degradaci materiálu.

Opravu provedla v prosinci 2024 zahraniční dodavatelská firma s dlouholetými zkušenostmi v oboru. Dílo bylo předáno jako provozuschopné a porucha se projevila až po několika měsících. ČEPS po zveřejnění výsledků šetření zahájil vůči dodavateli právní kroky směřující k úhradě vzniklých škod.

Posílení odolnosti soustavy

Na základě události přijal provozovatel přenosové soustavy řadu opatření, která jdou nad rámec běžně požadovaných bezpečnostních standardů. Patří mezi ně zpřísnění pravidel plánování provozu, revize nastavení ochran u intermitentních zdrojů nebo zavedení mimořádné diagnostiky po každé opravě spojů vedení.

Část opatření bude realizována ještě do konce roku 2025, většina v průběhu roku 2026. Nejkomplexnější změny, zejména v oblasti IT systémů a predikčních nástrojů, jsou plánovány na období 2027–2029.

Podle vedení ČEPS událost znovu potvrdila, že probíhající transformace energetiky klade stále vyšší nároky na řízení soustavy a její odolnost. Právě proto budou investice do přenosové infrastruktury, řízení a predikce v následujících letech klíčové nejen pro Českou republiku, ale pro celou propojenou evropskou síť.

Související:

Cena elektřiny při blackoutu propadla extrémně do záporu

Krátce: značnou část České republiky postihl blackout. Důvodem byl pád fázového vodiče