Řešení pro domy bez plynu i bez sítí: Kolik stojí přechod na propan?

V době, kdy mnohé domácností stále řeší povinnou výměnu starých kotlů na tuhá paliva, roste zájem o alternativní zdroje vytápění. Kapalný propan nabízí čisté spalování, nízké emise a možnost energetické soběstačnosti i tam, kde chybí připojení k distribuční síti. Jaké jsou náklady na přechod a komu se taková investice vyplatí?

V posledních letech výrazně roste zájem domácností o propanové vytápění. Tento trend je úzce spojen s legislativními změnami, které vedou k povinné odstávce starých neekologických kotlů na tuhá paliva. Podle České asociace LPG přešlo v loňském roce kolem 70 % nových odběratelů na propan právě z uhlí nebo dřeva. Propan se v mnoha případech jeví jako atraktivní volba. Nabízí čisté spalování a nízké emise s vidinou postupného přechodu na biopropan (bio LPG).

Díky nezávislosti na distribuční síti má propanové vytápění uplatnění zejména v lokalitách bez přístupu k zemnímu plynu. To ale neznamená, že jde o řešení jen pro odlehlé horské oblasti nebo pohraničí. „Navzdory tomu, že je Česko poměrně hustě zasíťované zemním plynem, v některých okresech nemá možnost připojení k distribuční soustavě zemního plynu 70 až 80 % obcí,“ upozorňuje Jiří Karlík, odborník na LPG a generální ředitel společnosti Primagas. „Navíc v případech, kdy je třeba budovat zcela novou přípojku zemního plynu, může při porovnání celkových nákladů dávat větší smysl investovat do instalace zásobníku na kapalný propan,“ dodává Jiří Karlík.

 

Přechod na propanové vytápění představuje investici, která se skládá z několika hlavních položek. Prvním krokem je výběr a instalace zásobníku na propan. To samo o sobě nemusí být levnou záležitostí, pokud by si domácnost pořizovala vlastní nádrž. Dodavatelé LPG nicméně běžně poskytují zásobníky do pronájmu. „Cena za pronájem zásobníku je v podstatě symbolická, řádově nižší než třeba distribuční poplatky u elektřiny a většinou vychází na jednotky korun denně. Výhodou zásobníku, který zůstává v majetku dodavatele propanu, je, že zákazníkovi odpadá odpovědnost i náklady za veškerý servis a revize,“ vysvětluje Jiří Karlík a dodává, že dotace na plynové vytápění jsou sice minulostí, 

ale mnoho domácností již využilo příspěvek pro nové odběratele propanu při přechodu z tuhých paliv či elektřiny. „Naše ‚dotace‘ ve výši až 35 000 Kč může počáteční investici snížit o více než 40 %. V loňském roce tento příspěvek využilo 75 % nových odběratelů kapalného propanu a tuto podporu bude možné využít ještě do poloviny roku 2026,“ upřesňuje Jiří Karlík.

I v případě propanového zásobníku od dodavatele je totiž třeba počítat s investicí více než 80 tisíc korun, vč. DPH. Vyplývá to z kalkulace společnosti Primagas pro rodinný dům s vytápěnou plochou mezi jedním a dvěma sty metry čtverečními. Kalkulace zahrnuje vše až po kotel – tedy zejména projektovou dokumentaci i poplatek za povolení tzv. jednoduché stavby, dále napojení zásobníku a plynové potrubí i dopravu a ukotvení zásobníku.

Další podstatnou položkou je samozřejmě plynový kotel. Nezáleží na tom, zda využíváte zemní plyn nebo propan. „Při požadavku spalovat namísto zemního plynu propan se provede pouze softwarové nastavení a seřízení spalování, případně se u kotlové jednotky navíc jen vymění tzv. clonka,“ vysvětluje Michal Řezanina ze společnosti Thermona, který dodává, že pořizovací cena kotle v nejprodávanějším segmentu – verze o výkonu v rozmezí 18 až 25 kW (80 % prodejů) – se u kotlů určených pouze pro topení v průměru vejde do 50 000 Kč, vč. DPH. V případě verzí vybavených integrovaným zásobníkem pro přípravu teplé vody cena i s daní šplhá k 75 000 Kč.

 

LPG má díky nezávislosti na distribučních sítích mnohem širší uplatnění, třeba v případě ostrovních systémů. Konkrétním příkladem může být domácnost ve Středočeském kraji asi 40 km od Prahy, která je mimo dosah distribuční sítě elektřiny i zemního plynu. „Majitel zvolil řešení v podobě ostrovního systému kombinujícího fotovoltaiku a propanový zásobník. Teplo a ohřev vody zajišťuje plynový kondenzační kotel doplněný krbovými kamny. Propan využívá majitel domu též na vaření. Fotovoltaická elektrárna na střeše domu disponuje výkonem 3 až 4 kWp a majitel domu s takto nastaveným energetickým mixem funguje v podstatě bez omezení, jako by bydlel ve městě,” popisuje Jiří Karlík.

Některé projekty však jdou ještě dál, a kromě zajištění vytápění, ohřevu vody a vaření lze využít kapalný propan v zásobníku rovněž jako palivo pro záložní zdroj energie v ostrovním systému. Plynová elektrocentrála totiž ušetří 20 až 30 % nákladů na palivo ve srovnání s dieselovými stroji. Jde přitom o výkonné kompaktní zařízení s podobnou velikostí i umístěním jako venkovní jednotka tepelného čerpadla typu vzduch-voda, které funguje plně automaticky a je vybaveno možností vzdáleného startu. „Inteligentní plynová elektrocentrála udrží solární systém plně funkční i v zimním období. Generátor je v případě potřeby – FVE nestíhá dobíjet baterie – aktivován signálem z bateriového úložiště a plný výkon dodává v rámci desítek vteřin,“ popisuje Jakub Koníček ze společnosti Solforen, která se specializuje na off-grid řešení.

 

Tento model hybridního systému kombinujícího FVE, baterie a generátor se osvědčil třeba i v horských chatách, kde je vzhledem k extrémním podmínkám spolehlivý zdroj energie nezbytný. „Máme například zkušenost s provozem plynového generátoru na horské chatě bez elektrické přípojky, konkrétně v Nízkých Tatrách v nadmořské výšce zhruba 1 200 m. Za předpokladu plného zásobníku na propan o objemu 4 850 litrů je schopna elektrocentrála nahradit sluneční svit na 194 dnů. To představuje 6 měsíců provozu bez energie z FVE. V kombinaci se sluneční energií je tak horská chata energeticky soběstačná celoročně,“ dodává Jakub Koníček.