Nejen okna a zdi. Teplo uniká z domů i překvapivými místy

Střecha, obvodové zdi či okna – to jsou typická místa, která se v domě při snaze o zamezení tepelných ztrát řeší prioritně. Existuje však řada dalších méně nápadných a mnohdy opomíjených prostor, kudy může teplo z interiéru tiše mizet a zvyšovat tak účty za energie. Jaké to jsou? Odpovědi nabízí následující článek.

Podlahou unikne až 10 procent tepla

U novostaveb je sice již zateplení podlahy povinností, v rámci rekonstrukcí se však význam tohoto kroku mnohdy podceňuje. Špatně izolovaná podlaha přitom může znamenat výrazné snížení komfortu a zároveň i citelné tepelné ztráty. Ty se nejvíce projeví zejména v přízemních místnostech nad nevytápěným sklepem či garáží, případně u domů bez podsklepení, kde podlaha přímo navazuje na chladný terén.

Řešení se přitom odvíjí od konkrétní konstrukce domu. Ideální je doplnit tepelnou izolaci přímo do skladby podlahy, například při výměně podlahových vrstev. U sklepů a garáží pak často dává smysl zateplit strop zespodu, aniž by se muselo zasahovat do obytných místností. Klíčové je nepodcenit tloušťku a návaznost izolace. Pozornost si zaslouží i ochrana proti vlhkosti a správné provedení bez spár, které by vytvářely tepelné mosty.

Opomíjený potenciál odpadní vody

Ačkoli se o odpadní vodě příliš nemluví, právě s ní odchází z domácností každý den obrovské množství nevyužitého tepla. „U moderních domů jde dnes díky kvalitním izolačním vlastnostem mnohdy více nákladů na ohřev vody než na vytápění. Je proto škoda odpadní vodu z praček, myček, sprch nebo van, běžně ohřátou na 30 a více stupňů, jednoduše vypouštět do kanalizace,“ popisuje Vladimír Brandt, jednatel společnosti Akire.

Alternativou jsou speciální rekuperační výměníky, které dokáží z odcházející šedé vody odebrat část jejího tepla, a to pak předat vodě, která do objektu teprve poteče. Kotle, výměníkové stanice či tepelná čerpadla pak ohřívají již vodu předehřátou, díky čemuž spotřebují výrazně méně energie. „Majiteli rodinného domu se tato investice vrátí zhruba během čtyř až pěti let a je o ní ideální uvažovat již v projektu, případně během celkové rekonstrukce,“ doplňuje odborník.

Teplo odchází i dveřmi

Dalším nenápadným místem, kudy teplo z domu často tiše mizí, je prostor pod dveřmi a netěsnosti v jejich okolí. Podle dat organizace Energy Saving Trust utíkají právě tudy z rodinných domů až 3 procenta tepla. Nejvíce si je třeba všímat vstupních dveří, těch do garáže, na terasu nebo do nevytápěných částí domu.

Řešením daného problému přitom nemusí být hned nákup nových dveří. Nejprve je vhodné ověřit, kde vzniká netěsnost. Pomoci může jednoduchý test se svíčkou, kdy mihotání plamínku při pomalém vedení svíčky kolem zárubně a spodní hrany křídla ukáže místa proudění vzduchu. Následně většinou stačí doplnit nebo vyměnit těsnicí profil v drážce zárubně, pod křídlo osadit kartáčovou či gumovou prahovou lištu a u starších dveří seřídit panty a přítlak zámku tak, aby křídlo po celém obvodu rovnoměrně dosedalo.

Špatné větrání teplo vyhání

Značnou část tepla si mnohdy domácnosti nechají utéct i zcela dobrovolně, a to kvůli špatnému větrání. Typickým prohřeškem jsou dlouho otevřená okna na režim ventilace nebo mikroventilace. „Tímto způsobem se nejenže vzduch v interiéru dostatečně nevymění, ale unikne i mnohem větší množství tepla než v případě rychlého intenzivního vyvětrání plně otevřenými okny, které je v zimě daleko lepší alternativou,“ doporučuje Vladimír Brandt.

Ještě výhodnější možností je pořízení systému řízeného větrání s rekuperací. Moderní jednotky dokáží v praxi omezit tepelné ztráty při výměně vzduchu v porovnání s větráním i o více než 90 procent. „V praxi to znamená, že při správném návrhu systému lze snížit spotřebu energie na vytápění o čtvrtinu až polovinu. Úspory přitom mohou u běžných rodinných domů dosahovat od nižších jednotek tisíc korun ročně až po deset tisíc i více, v závislosti na jejich velikosti, energetickém standardu, předchozí frekvenci větrání a dalších faktorech,“ doplňuje Zdeněk Lechnýř, produktový specialista společnosti KORADO.

Komín, vzduchotechnika i zásuvky

Průduchy pro kabely, vedení ventilace, klimatizace, komíny, digestoře, a dokonce i elektrické zásuvky – tudy všudy může v případě špatného těsnění teplo z interiéru v praxi také mizet. Ačkoli se jedná o nenápadné drobné úniky, v součtu mohou představovat znatelný zásah do ročních výdajů za energie.

„Pokud chce mít člověk detailní přehled o tom, kudy se mu teplo z domova vytrácí, pak mu dá nejlepší obrázek odborné měření, například termovizní kontrola a zkouška těsnosti obálky budovy,“ popisuje Vladimír Brandt. Díky přesným datům pak může jednoduše určit, která místa stojí za největšími ztrátami, seřadit opatření podle návratnosti a investovat peníze tam, kde přinesou nejrychlejší efekt.