Nová vyhláška připraví domácnosti o světlo. Zhorší se tak podmínky k bydlení, klesne i hodnota nemovitostí

Současný návrh nové vyhlášky o požadavcích na bydlení způsobí, že v nové výstavbě může být nedostatek přímého slunečního světla. To může vést nejen k menší světelnosti bytů, ale i k negativním vlivům na zdraví obyvatel a v neposlední řadě i k menší hodnotě nemovitosti, domnívají se odborníci.

V rámci novely vyhlášky č. 146/2024 o požadavcích na výstavbu, která nyní prochází legislativním procesem, dochází k úpravě paragrafů týkajících se osvětlení a proslunění bytů. Podle odborníků se jedná o radikální zásah do kvality výstavby. „Pokud by se byty a domy stavěly v duchu této novely, tak dojde k výraznému poklesu světelnosti bytů. To by znamenalo zhoršení zdravého prostředí v budovách, málo přirozeného světla a nutnosti svítit i přes den. Kromě horší světelnosti bytů a negativního dopadu na zdraví jeho obyvatel by tak došlo i ke zvýšeným nákladům na energie i poklesu hodnoty bytů,“ vypočítává rizika předseda Komory metrologů David Chod.

Co to znamená technicky? Současný postup normovaných požadavků by měl dle novely být nahrazen pouhým kritériem součtu ploch stavebních otvorů vůči podlahové ploše.

„Tím se popírá důležitost denního světla v životech lidí, kteří obecně tráví 90 % času v budovách. Vliv denního světla je zásadní pro zdraví obyvatel. Přírodní světlo je pro život zcela základním faktorem, bez kterého bychom nemohli žít. Po celý den ovlivňuje výkon, zdraví i celkovou psychiku,“ vysvětluje public affairs manažer VELUX Ondřej Boreš.

Odborníci upozorňují, že přijetí novely by český bytový fond vráilo o desítky let zpět. Už nyní přitom český bytový fond patří mezi ty nejzastaralejší v Evropě. „Zatímco v Evropě je trendem co nejvíc přírodního světla ve všech částech domu, tak my se zřejmě chceme vydat opačnou cestou,“ zdůraznil Ondřej Boreš.

V důsledku této úpravy bude podle expertů možné budovat takové obytné místnosti, ze kterých nebude možné vidět ani kousek oblohy a faktický dosah denního světla do prostoru bude blízký nule. „Tento stav nelze z hlediska veřejného zájmu akceptovat, neboť denní světlo v obytných a kancelářských budovách, školách, nemocnicích a domovech pro seniory hraje zásadní roli v udržování lidského zdraví, zejména udržováním správné funkce cirkadiánního systému, který mj. řídí spánkový cyklus,“ uvádí ředitelka Institutu světelné hygieny a světelné ekologie Lenka Maierová.

Dostatečné denní světlo v interiéru prokazatelně snižuje příznaky deprese a úzkosti, zlepšuje kognitivní funkce u pacientů a u zdravé populace zvyšuje produktivitu i psychickou pohodu. Nedostatečná expozice dennímu světlu uvnitř budov souvisí s poruchami cirkadiánního rytmu, nekvalitním spánkem a vyšším výskytem psychických i fyziologických problémů, zdůrazňují odborníci.

Jak upozorňuje Lenka Maierová, novela by šla proti trendům moderního bydlení. „Zvyšování podílu denního světla v budovách je jednoznačný celosvětový trend a bezpochyby se brzy projeví v hodnotě nemovitostí i prodejnosti nových bytů a dalších staveb,“ uzavírá.

Podle Davida Choda není nutné přistupovat ke změnám současné legislativy. Aktuálně platné znění je odrazem kompromisu mezi jednotlivými stranami, kdy se podařilo nalézt balanc mezi nutností zajistit zdravé vnitřní prostředí budov pro obyvatele a zároveň minimalizovat administrativní překážky pro rozvoj výstavby především ve velkých městech.

Mezi hlavní neduhy bytů a rodinných domů patří nedostatečná ventilace čerstvého vzduchu, hluk, zima a právě nedostatek denního světla. Podle dřívější studie společnosti VELUX v České republice se minimálně s jedním z těchto rizik potýká zhruba pětina lidí. „Rizika nevhodného vnitřního klimatu bychom neměli podceňovat, přinášejí řadu zdravotních problémů a nemocí, a to nejen fyzických, ale i duševních. Základem boje proti těmto rizikům je denní světlo a čerstvý vzduch,“ uzavírá Ondřej Boreš s tím, že kromě snížené světelnosti by menší počet oken vedl právě i k horšímu přístupu k čerstvému vzduchu a složitějšímu větrání v bytech a domech. To přináší i další rizika, jako nevyhovující teplotu nebo tvorbu plísní.

Návrh novely, která v tuto chvíli leží na Legislativní radě vlády, v minulých týdnech kritizoval i ombudsman Stanislav Křeček.

Příloha:

Jak by se změna pravidel projevila v konkrétním případě? Ukázka, jak by stávající panelový dům mohl vypadat po přijetí vyhlášky (panelový dům z roku z roku 1980 s podlahovou plochou pokoje 16 metrů čtverečních – vlevo aktuální stav, vpravo stav, jak by mohl bytový dům vypadat, pokud by se stavěl dle navrhované vyhlášky):