Nejistota kolem dotačního programu Nová zelená úsporám ovlivňuje stavebnictví v Česku

Dotační program Nová zelená úsporám (NZÚ) se dlouhodobě řadil mezi klíčové podpůrné nástroje pro energetické úspory v českém stavebnictví. Pomáhal rodinám i firmám investovat do zateplení, výměny oken, obnovitelných zdrojů či modernizací vytápění. Program zároveň významně stimuloval stavební trh, zejména segment renovací budov. V poslední době je však situace kolem programu nejistá a vyvolala obavy u podnikatelů a klientů, což má reálné dopady na celé odvětví.

Odklad investic a stagnace poptávky po pracích

Po dočasném pozastavení příjmu nových žádostí o dotace z programu NZÚ na konci roku 2025 mnoho domácností i firem odkládá rozhodnutí o renovacích či energetických úpravách. Důvod? Nejasné podmínky, chybějící termíny nových výzev a nejistota, jakou podporu bude stát v roce 2026 nabízet. To znamená pokles poptávky po službách spojených s renovacemi a stavebními úpravami, což se přímo promítá do práce řemeslníků, firem a dodavatelů materiálů, „pro výrobce a dodavatele stavebních materiálů jde o důležitý aspekt, vidíme, že klienti mají zájem, ale čekají na jasnější signály o dotacích. Bez podpory se totiž vyšší investiční náklady a rostoucí ceny komponentů špatně vrací, což omezuje počet realizovaných zakázek“ říká odborník na izolace Lukáš Kmenta z Huntsman Building Solutions.

Oslabení trhu renovací

Program NZÚ byl v uplynulých letech často popisován jako sociálně-ekonomický stimul pro stavebnictví, který pomáhal stabilizovat zakázky pro malé a střední firmy v regionech. Podle některých účastníků trhu až 80 % klientů uvedlo, že by se do rekonstrukce nezapojilo bez dotační podpory což znamená, že program výrazně zvyšoval objem zakázek především v oblasti renovací starších domů.

Nyní však zpomalení či stagnace renovací dopadá na celkový objem prací stavebních firem, které byly na kontinuitu dotací zvyklé a plánovaly kapacity i investice právě s ohledem na tyto zakázky. Nejistota tedy nepůsobí jen krátkodobě, ale komplikuje i plánování kapacit, zaměstnanců a investičních rozhodnutí firem. Jak upozorňují odborníci z praxe: „Snižování energetické náročnosti budov (i v rámci požadavků nového stavebního zákona) bez dotačních programů výrazně prodražuje stavby, což vzhledem k výši úroků a ceně nemovitostí zásadním způsobem zpomaluje výstavbu a dostupnost bydlení. Důsledkem toho je pokles stavebního trhu a dalších navazujících odvětví. Stávající nejistota také zpomaluje proces renovací bytového fondu. V případě, že se renovace zastaví a dojde k neočekávanému zvýšení cen energií, dopad na obyvatele bude značný a v konečném důsledku i dražší pro stát, neboť to bude nucen kompenzovat sociální podporou nízkopříjmovým domácnostem.“

Dopady na sektor výroby a subdodávek

Oslabení poptávky se netýká pouze řemeslníků přímo realizujících stavby, jak dodává Lukáš Kmenta „dotace NZÚ významně ovlivňovaly výrobu a distribuci stavebních a izolačních materiálů, tepelných čerpadel, solárních panelů a další techniky. Když poptávka po renovacích klesá, výrobci těchto produktů také pociťují zpomalení poptávky, což může vést ke snížení objednávek a tlaku na ceny“.

Negativní vliv na plánování a investice firem

Stavební firmy i dodavatelé materiálů potřebují stabilní a předvídatelné podmínky, aby mohli dlouhodobě plánovat své investice, nákup technologií či rozšiřování kapacit. Program NZÚ byl dosud jedním z těch prvků, které trhu dávaly jistotu a jeho náhlé pozastavení znamená riziko krátkodobého výpadku poptávky, které může přerůst i do delšího období, pokud nebude brzo jasný restart programu s dostatečným rozpočtem a komunikovanými podmínkami.

Celkově má tedy nejistota kolem dotačního programu NZÚ nejen přímé ekonomické dopady, ale i psychologické účinky na rozhodování investorů a domácností, které mohou ovlivnit stavebnictví i v nadcházejících měsících. Pokud by nové výzvy nebyly brzy jasně komunikovány a pojaty stabilně, hrozí, že trh renovací a energetických úspor se výrazně zpomalí – s dopady na malé i větší hráče ve stavebním sektoru.