Jaké další změny a novinky v rámci energetiky nás letos čekají?

Českou energetiku v letošním roce čekají zásadní změny spojené s rychlou transformací celého sektoru i s rekordní investiční aktivitou. Definitivně letos skončila těžba černého uhlí a do roku 2027 se uzavřou další uhelné elektrárny, zatímco se chystá projekt dostavby jaderné elektrárny v Dukovanech. Současně má docházet k rozvoji plynových a paroplynových zdrojů, obnovitelných zdrojů a modernizace elektrizační soustavy. Stát i energetické společnosti se shodují na nutnosti zajistit levnější, stabilní a bezpečné dodávky energií a vytvořit předvídatelné podmínky pro investory. Postupné odstavování uhelných zdrojů by dle analýz nemělo výrazně zdražit energie, pokud ale bude zároveň doprovázeno posílením přenosových kapacit a výstavbou nových zdrojů. V nejbližších měsících se pak očekává spíše stabilizace, a i možný pokles cen energií než jejich výrazný růst. Více se dozvíte v následujících odstavcích.

Za posledních několik málo let zažíváme v rámci energetiky ve velmi rychlém sledu a doslova prakticky v přímém přenosu energetickou transformaci a současně investiční aktivitu jakou tuzemská energetika nezažila desítky let. Například na přelomu ledna a února letošního roku v ČR po 250 letech skončila těžba černého uhlí a nejpozději do března příštího roku 2027 definitivně ukončí svůj provoz tři uhelné elektrárny provozované v soukromých rukách. Zároveň se v rámci jasného harmonogramu přiblížila i kýžená dostavba jaderné elektrárny Dukovany, kdy nový dodavatel celého projektu již započal se svými kroky. Zároveň je přeneseně řečeno na stole i potenciální dostavba nových bloků v jaderné elektrárně Temelín, o které by se mohlo rozhodnout již v příštím roce 2027.

Současně se s postupným odstavením uhlí v Česku budou rovněž masivněji vystavovat či přestavovat starší zdroje energie na v EU akceptovanější plynové a paroplynové elektrárny. Už v závěru minulého roku se pak v rámci tuzemské energetiky zavedlo několik změn a novinek. Jednou z nich rovněž je, že zástupci největších energetických společností v Česku se v nedávné době shodli s novým ministrem průmyslu a obchodu na tom, že hlavním úkolem příští vlády bude zajistit levnější a stabilní energie a zároveň připravit podmínky pro zmíněné rozsáhlé investice do tuzemské energetiky. Větší důraz má potom být kladen jak na výstavbu nových zdrojů, a to právě včetně jádra a obnovitelných zdrojů, tak i na modernizaci sítí a rychlejší povolování projektů. Stát by měl převzít financování podpory obnovitelných zdrojů, aby se snížila zátěž domácností i společností.

Počítá se rovněž i s rychlejším zavedením kapacitních mechanismů a s vytvořením jasných a dlouhodobě předvídatelných pravidel pro investory. Podle Svazu energetiky ČR čeká českou energetiku v dohledných letech jakási masivní investiční vlna, která se neobejde bez stabilního regulačního prostředí, omezení byrokracie a úprav evropských předpisů. Zvláštní pozornost má směřovat k prosazení jádra a plynu jako přijatelných zdrojů v rámci evropské taxonomie. Společným cílem státu a energetických firem má být bezpečnost dodávek, cenová dostupnost energií, rozvoj nových technologií a posílení spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem. Výčet všech těchto kroků v rámci české energetiky je pak vnímán jako klíčový předpoklad pro lepší a stabilnější fungování celého českého hospodářství.

Jaký dopad může mít na ceny energií odstávka vybraných uhelných elektráren a skončení těžby černého uhlí?

Co se týče postupného odstavování uhelných elektráren, tak to může krátkodobě snížit domácí nabídku stabilní výroby elektřiny a vyvolat tudíž následně menšího tlaku na růst velkoobchodních cen. Zejména při vyšší závislosti na importu elektřiny či dovozu plynu. Předběžné odhady však ale naznačují, že při postupném útlumu uhelných zdrojů, rozvoji obnovitelných zdrojů a posílení přenosových kapacit by ale cenové dopady nemusely být nijak výrazné. Klíčovým výstupem bude posouzení bezpečnostních rizik a případná identifikace scénářů, které by vyžadovaly přechodná opatření, a to včetně role státu. Závěry nedávné analýzy ohledně potenciálního uzavírání uhelných elektráren se pravděpodobně stanou důležitým podkladem pro další politická rozhodnutí o míře útlumu uhlí, a tedy i budoucím energetickém mixu ČR. O dalším postupu ohledně provozu zbylých uhelných elektráren potom rozhodne ERÚ. Ten totiž bude vyhodnocovat eventuálně potřebné ekonomické náklady.

Z hlediska energetiky nejde o zásadní zlom, protože černé uhlí už dnes tvoří jen malou část českého energetického mixu a sloužilo hlavně v průmyslu, nikoli k samotné výrobě elektřiny. Jeho výpadek pak lze v případě potřeby nahradit možným dovozem. Konec OKD by se proto neměl výrazněji projevit v cenách energií, které jsou ovlivňovány spíše cenami plynu, emisních povolenek a celkovou situací na evropském trhu. Hlavním důvodem ukončení těžby je rovněž i ekonomika – hlubinná těžba byla totiž stále dražší a dlouhodobě neudržitelná. Rozhodnutí potom padlo v době, kdy těžba ještě nebyla ztrátová, aby se předešlo budoucím dotacím. Například v častokrát zmiňovaném sousedním Polsku, jakožto prakticky největšímu těžaři uhlí v EU, je situace zcela jiná. Zde má totiž uhlí v energetice i nadále klíčovou roli a těžba je často státem podporována. Navíc v OKD už nezůstávají ekonomicky významné využitelné zásoby uhlí a obnovení těžby v budoucnu je tak proto i z tohoto pohledu velice nepravděpodobné. Celkově jde tedy spíše o symbolický než praktický zlom pro českou energetiku.

Jak by se tedy v dohledné době mohly vyvíjet ceny energií?

V nejbližších měsících lze očekávat, zejména po poměrně mrazivém lednu, spíše stabilizaci cen energií či i jejich mírný pokles. Nikoli však jejich výrazné zlevňování. Dodavatelé totiž již většinu dosavadních poklesů cen do svých ceníků postupně promítli, takže další případné slevy budou spíše kosmetické. Velkoobchodní ceny plynu po kratším výkyvu mají tendenci opět se spíše mírně snižovat, a to zejména i díky nadále přes zimní období dostatečným zásobám plynu v Evropě. Také ale i díky spíše slábnoucí poptávce po lednové větší spotřebě v celé Evropě. Ceny elektřiny se pak i v průběhu chladných zimních dní bez větší volatility držely na velice přijatelných cenových úrovní. Výrazné zdražení energií se tedy ani po krátkodobějším nedávném zdražení cen na trhu evropského benchmarku plynu neočekává.

To pouze pokud by nastala nějaká mimořádná událost jako je například ještě silnější zima, než jakou jsme v průběhu ledna ve většině států Evropy několikrát zaznamenali či nějaký problém v rámci geopolitiky. V první případě máme s velkou pravděpodobností silnější mrazy za sebou a dlouhodobější a výraznější pokles teplot se tudíž už spíše neočekává. Ve druhém případě jsou ale vždy otazníky na místě. Především po nedávném poměrně náhlém a náročném diplomatickém “ boji” mezi státy EU a USA ohledně Grónska pod hrozbou dalších sankcí právě na některé ekonomiky EU ze strany administrativy D. Trumpa. I tak se dá ale předběžně předpokládat, že by se ceny energií v následujících týdnech a měsících měly držet blízko obdobných úrovní jako jsme zaznamenávali v průběhu minulého roku.