Zapomeňte na naftu - moderní záložní zdroj běží na plyn – zemní ze sítě nebo zkapalněný ze zásobníku

Elektrocentrály se dnes využívají nejen jako záloha pro průmysl, ale stále častěji i jako řešení nestability sítě v případě lidských obydlí. Když se ale řekne generátor nebo elektrocentrála, lidé si často představí hlučný dieselagregát, který zrovna nevoní, vyznačuje se vyššími vibracemi a je náročný na údržbu i skladování paliva. Tahle představa ale patří minulosti.

U moderních záložních systémů se dnes prosazuje plyn – ať už zemní plyn z distribuční sítě, nebo kapalný propan (LPG) ze zásobníku. Výsledkem je čistší spalování, tišší provoz, spolehlivost, nižší nároky na servis i jednoduchá správa přes aplikaci.

Naftové agregáty si sice drží pověst robustního řešení, ale jejich provoz s sebou nese celou řadu omezení, která jsou v dnešních podmínkách stále méně přijatelná. Nafta stárne, vyžaduje aditivaci a je náročná na skladování. Uchovávání velkého množství nafty, případně benzínu je tak nepraktické, neefektivní a navyšuje náklady. Plyn také na rozdíl od kapalných paliv nedegraduje a nehrozí ani nebezpečí odcizení paliva zejména ve firmách.

U běžných elektrocentrál je navíc zákazník omezen velikostí nádrže na kapalná paliva a častokrát je při plném zatížení funkčnost zálohy dostupná jen několik hodin. U plynového pohonu je v případě výpadku elektrické energie palivo k dispozici neomezeně dlouho – limitem je pouze servisní interval. Ten je většinou stovky motohodin, takže plynový generátor teoreticky může fungovat bez přerušení desítky dnů.

V prostředí, kde se očekává spolehlivost, nízké provozní náklady a minimální zásahy obsluhy, začíná být diesel jednoduše příliš komplikovaný i drahý. „Úspora plynového generátoru při výrobě elektrické energie se ve srovnání s konvenčními palivy pohybuje v rozsahu 20 až 30 % dle velikosti stroje,“ popisuje říká Jakub Koníček, ze společnosti Solforen Plus, která se specializuje na záložní energetické systémy pro domácnosti i firmy. A dodává, že běžný plynový generátor, který utáhne chod domácnosti i menší firmy, má rozměry srovnatelné s venkovní jednotkou tepelného čerpadla typu vzduch-voda a instaluje hned u domu. „Jde o velmi kompaktní a relativně tiché zařízení s výkonem od 10 do 16 kW, které je navrženo a vyrobeno pro fungování za jakéhokoliv počasí,“ upřesňuje Jakub Koníček.

Provoz záložního plynového generátoru je velmi jednoduchý a zcela bezobslužný i ve chvíli, kdy nejste doma. V případě výpadku proudu se systém automaticky aktivuje během několika vteřin. Automatický přepínač napájení (ATS) nepřetržitě monitoruje stav dodávky elektřiny ze sítě a jakmile detekuje výpadek, okamžitě vyšle signál generátoru. „Ten se sám spustí, naběhne na potřebný výkon a začne dodávat stabilní napětí bez jakéhokoli zásahu uživatele. ATS zároveň bezpečně oddělí objekt od distribuční sítě, takže nehrozí zpětné napájení vedení. Jakmile se dodávka elektřiny obnoví, přepínač plynule vrátí napájení zpět na síť a generátor se automaticky vypne,“ vysvětluje Jakub Koníček.

Využití plynového pohonu generátoru ovšem není nutně vázáno na dostupnost rozvodů zemního plynu. Alternativou je LPG, a to buď ve velkých 33kg tlakových LPG láhvích, případně v pevně instalovaných zásobnících. Menší zásobníky obvykle pojmou 1,2 tuny plynu, což odpovídá 2 700 litrům kapalného propanu, resp. 15,5 MWh energie. Do větších nádrží na 2,1 tuny plynu se vejde 4 850 litrů propanu, tedy 27,1 MWh energie.

„Stav zásobníku s kapalným propanem lze sledovat dálkově pomocí telemetrie. GSM modul automaticky informuje uživatele i dodavatele LPG, jakmile hladina klesne pod stanovenou mez. V horských a hůře dostupných lokalitách využívají dodavatelé speciální autocisterny s pohonem všech kol, které zvládnou i náročný terén,“ popisuje Ivan Indráček, výkonný předseda České asociace LPG.

Také celý chod elektrocentrály je monitorován na dálku, a to pomocí mobilní aplikace. „Aplikace MobileLink umožňuje přístup k informacím jako je aktuální provozní stav, plán údržby a další. Servis na generátoru se standardně provádí jedenkrát ročně, stejně jako u jiných domácích spotřebičů, například plynových kotlů,“ říká Jakub Koníček a dodává, že generátor sám automaticky odesílá měsíční zprávu o svém provozu (počet výpadků, celkový stav zařízení, informace o provedených auto testech) a případně informuje uživatele a servisní centrum o nutnosti provést údržbu.

Objevují se přitom i hybridní ostrovní systémy kombinující tyto generátory s fotovoltaickou elektrárnou a bateriovým úložištěm, které tak jsou zcela soběstačné. Podle odborníků má totiž smysl pokrývat baterií jen kratší období bez slunce, tj. maximálně jednotky dnů. Od určitého momentu už další zvětšování baterie není pro spotřebitele o vyšším přínosu, ale jen o rostoucích nákladech. „Pro stoprocentní soběstačnost i v zimě by běžná domácnost potřebovala výrazně předimenzovanou fotovoltaiku a baterii o kapacitě, která by většinu roku ležela ladem. Dává proto větší smysl cílit na pokrytí spotřeby v období, kdy je solární energie dostupná, a zbytek řešit doplňkovým zdrojem,“ potvrzuje Lukáš Nekvapil, specialista na fotovoltaické systémy ze společnosti Lunek.

Výhodou je takového hybridního řešení je, že baterie ani generátor nemusí být předimenzované – společně spolehlivě zvládnou i zimní špičky. V praxi to potvrzuje například provoz výrobní haly u Brna, kde kvůli nemožnosti připojení k síti vznikl plně ostrovní systém kombinující FVE, bateriové úložiště a plynovou elektrocentrálu. Podobně funguje i horská chata v Nízkých Tatrách, která díky zásobníku na propan o objemu 4 850 litrů dokáže nahradit sluneční svit na více než půl roku. V kombinaci se solární energií je tak objekt energeticky soběstačný po celý rok.