Správci kotelen očekávají dražší plyn. Kdo modernizuje teď, vyhne se cenovým špičkám i výpadkům, tvrdí odborník

Přestože se ceny zemního plynu v Evropě po energetické krizi uklidnily, návrat cenových špiček je stále reálný. Trh totiž zůstává citlivý zejména na proměnlivost počasí, geopolitické výkyvy i unijní regulaci. Další tlak může od roku 2027 přidat systém ETS 2, který postupně promítne uhlíkovou cenu i do paliv pro vytápění budov. Správci kotelen tak řeší nejen náklady, ale i bezpečnost dodávek. Podle odborníků se vyplatí modernizovat včas. Účinnější kotle, širší modulace výkonu a hlavně datový dohled nad provozem mohou snížit spotřebu, zjednodušit servis a omezit riziko výpadků.

Evropská data ukazují, že cena plynu se i po zklidnění znovu umí zvednout. Ve druhé polovině roku 2024 byly jeho průměrné ceny pro domácnosti v Evropské unii nejvyšší od roku 2008. Do hry se navíc zapojí systém ETS 2, který má od roku 2027 zpoplatnit emise i u paliv pro vytápění budov. Pro správce kotelny to znamená riziko, ale také příležitost se na situaci důkladně připravit. Snížit spotřebu celého objektu a získat lepší dohled nad provozem může moderní energetický systém i plynový kotel s vysokým výkonem.

Plyn v Evropě zůstává citlivý na počasí, geopolitiku i regulaci. Eurostat uvádí, že ve 2. polovině 2024 průměrná cena plynu pro domácnosti v EU (včetně daní) stoupla na 12,33 € za 100 kWh, zároveň šlo o historický rekord od začátku měření. Mezinárodní energetická agentura (IEA) upozorňuje, že evropský trh měl v roce 2025 kolísavý vývoj a ceny krátce vystoupaly na nejvyšší úroveň za dva roky. „Když cena skáče, vyhrává účinnost a možnost rychle reagovat. I proto registrujeme zvýšenou poptávku od správců bytových domů nebo větších objektů, kteří se chtějí na situaci dostatečně připravit,“ říká Roman Švantner, produktový manažer společnosti Enbra.

Bezpečnost dodávek a snižování emisí jsou aktuálními prioritami evropské energetické politiky. Po zkušenosti posledních let chce EU předejít skokovému zdražování a držet zásoby na vysoké úrovni, jenže příliš „tvrdé“ termíny naplnění v praxi vytvářely tlak na nákupy ve stejnou chvíli – a tím i cenové špičky. Současně se do provozní reality kotelen promítá i klimatická agenda, konkrétně ETS2 – druhý systém obchodování s emisními povolenkami, který má od roku 2027 dopadnout i na paliva používaná pro vytápění budov. „V praxi to neznamená, že by správce kotelny kupoval povolenky, ale že se uhlíková cena může postupně propsat do ceny paliva přes dodavatelský řetězec,“ vysvětluje Švantner.

Bez dohledu přes data bude modernizace poloviční

Role zemního plynu v energetickém mixu přesto bude podle odborníků ve střední Evropě zcela zásadní. Jeho světové zásoby jsou dostačující, pro příštích 20 let se navíc podle zástupců Českého plynárenského svazu stane hlavním palivem při dekarbonizaci České republiky. „Ještě dva roky zpátky tvořil zemní plyn přibližně třetinu finální spotřeby energie v domácnostech a všechno nasvědčuje tomu, že se k tomuto stavu brzy vrátíme,“ předpovídá Švantner.

Nárůst cen plynu se v praxi nejvíc projeví tam, kde kotelna není optimálně seřízená, režimy nejsou hlídané a servis se řeší výjezdy místo diagnostiky na dálku. Řada starších kotelen totiž postrádá průběžný monitoring a napojení na nadřazené systémy správy budov, takže správce řeší problém až ve chvíli, kdy je pozdě. „Když máte přehled o teplotách, chodech a alarmových stavech, děláte servis plánovaně – ne v noci a o víkendu,“ shrnuje odborník. Do stejného balíčku patří i „měkké“ kroky, jako například optimalizace ekvitermiky, kontrola zpátečky kvůli kondenzaci a nastavení výkonových stupňů.

Řešení pro rozsáhlé areály

Moderní zdroje umí zajisti širokou modulaci výkonu, takže netrpí častým spínáním v přechodových obdobích. V kotelnách velkých areálů, jako například škol, nemocnic, úřadů nebo komerčních objektů často rozhoduje kombinace výkonu, jistoty a jednoduchého servisu. „Právě proto nedává smysl uměle držet při životě kotle s horší účinností. Nový zdroj dnes umí stejný výkon s nižší spotřebou a menším rizikem havárie. Správci většinou plánují modernizace dopředu, aby si zajistili stabilitu a předvídatelné provozní náklady,“ doplňuje Švantner.

Pro objekty s vyšší tepelnou zátěží je klíčové dostat výkon do malého prostoru a zároveň nepřijít o provozní jistotu. Moderní kotle s vysokým výkonem jsou často řešené jako kaskáda tří nebo čtyř výměníků s vertikální konstrukcí pro úsporu místa. Každý modul má vlastní čerpadlo a řízení, takže kotel běží i při závadě jednoho výměníku. „U veřejných budov je kontinuita dodávky tepla stejně důležitá jako účinnost. Redundance je praktická pojistka,“ říká Roman Švantner ze společnosti Enbra.