Plošné omezení dotačních programů by zasáhlo především nízkopříjmové domácnosti. Zvýhodněné půjčky pro nejohroženější nebudou

Vládní návrh na plošné omezení dotačního programu Nová zelená úsporám by měly negativní dopad především na nejvíce ohrožené skupiny obyvatel: nízkopříjmové domácnosti či seniory. Právě těm nejvíce dotační programy pomáhají v rekonstrukcích bytů či domů a zajištění zdravého a nízkoenergetického bydlení. Návrh na zavedení zvýhodněných půjček může být dobrou alternativou, ale nikoli jediným řešením.

Nová vláda chce ušetřit na výdajích státu za dotační programy určené na rekonstrukce a renovace nemovitostí. Zdůvodňuje to mj. nižším očekávaným výnosem příjmů z emisních povolenek. Nejznámějším a nejvyužívanějším z těchto programů je Nová zelená úsporám. Odborníci se přitom obávají, že plošné změny by zasáhly ty nejohroženější skupiny obyvatel.

„Nová zelená úsporám umožňuje rekonstruovat staré bydlení. Nenahraditelným způsobem přispívá k obnovování bytového fondu. Ten je v České republice stále zastaralý, průměrné stáří bytů a domů se blíží 40 letům. Tyto staré domy jsou zpravidla nehospodárné, mají vysoké náklady na provoz a přispívají k nezdravému bydlení, např. tvorbou plísní nebo neschopností dosáhnout v bytě ideální teploty. Rekonstrukce za pomoci Nové zelené úsporám tyto neduhy pomáhají odstraňovat. Pokud podpora skončí, nebudou mít prostředky na lepší bydlení hlavně nízkopříjmové domácnosti nebo senioři,“ upozorňuje public affairs manažer skupiny VELUX Ondřej Boreš.

Z dřívějšího průzkumu skupiny VELUX (v roce 2024) vyplynulo, že téměř třetina (31 %) českých domácností chystajících se na rekonstrukci domu či bytu chce využít některý z dotačních programů. Největší zájem je přitom o Novou zelenou úsporám, kterou plánovalo využít více než polovina ze všech, kteří se na dotaci chystali.

Cílem dotačních programů je především snížení energetické náročnosti provozu českých domů a bytů. Stát už na dotačních programech vyplatil zhruba 50 miliard korun, podpořil 250 tisíc projektů s průměrnou výší podpory téměř 190 tisíc korun.

„Přes výrazný pokrok v posledních letech přitom ČR stále za průměrem EU v ekologickém provozu domácností zaostává, ekologická stopa českých domácností je o čtvrtinu vyšší. A právě dotační programy pomáhají tento odstup alespoň trochu narovnat,“ vysvětluje Ondřej Boreš.

Odborníci se shodují, že chápou motivaci státu ušetřit. Důležité ale je, aby případné plánované změny v programu Nová zelená úsporám byly kvalifikovaně připraveny a srozumitelně komunikovány. „Nesmí vyvolávat nejistotu na trhu, která je pro stavebnictví a renovace velkým rizikem – investice mají dlouhé cykly a trh potřebuje dlouhodobě předvídatelné prostředí,“ připomíná Marta Gellová, ředitelka oborové aliance Šance pro budovy.

Pozornost věnovaná důležitosti a významu renovací rodinných a bytových domů by podle ní neměla klesat spolu s odlivem dotačních finančních prostředků. „Lidé renovovat chtějí a potřebují. Renovace jsou jedním z nejrychlejších nástrojů, jak lidem reálně zlevnit bydlení a zároveň podpořit českou ekonomiku. Považujeme tedy za důležité zdůraznit, že renovace nejsou konkurencí dostupného bydlení, ale jeho přímou součástí,“ dodala Marta Gellová.

Alternativy k dotacím samozřejmě existují. Jde o finanční nástroje, jako je třeba zvýhodněný úrok u půjčky, slevy na daních apod. Nicméně tyto nástroje jsou nedostupné pro důchodce a nízkopříjmové rodiny. Tedy pro ty, kteří to potřebují nejvíce. „Např. v Německu platí právě princip toho, že na dotace mohou sáhnout jen ti nejpotřebnější. Ostatní pak mohou využít dalších nástrojů, jako jsou daňové úlevy nebo zvýhodněné úroky,“ připomíná Ondřej Boreš.

S tím souhlasí i Marta Gellová. Kombinace nízké investiční podpory a zvýhodněných úvěrů za systematického zapojení bank a stavebních spořitelen je podle ní vhodnou cestou.

Mezi hlavní neduhy bytů a rodinných domů patří nedostatečná ventilace čerstvého vzduchu, hluk, zima a právě nedostatek denního světla. Podle dřívější studie společnosti VELUX v České republice se minimálně s jedním z těchto rizik potýká zhruba pětina lidí. „Rizika nevhodného vnitřního klimatu bychom neměli podceňovat, přinášejí řadu zdravotních problémů a nemocí, a to nejen fyzických, ale i duševních. Základem boje proti těmto rizikům je denní světlo a čerstvý vzduch,“ uzavírá Ondřej Boreš s tím, že kromě snížené světelnosti by menší počet oken vedl právě i k horšímu přístupu k čerstvému vzduchu a složitějšímu větrání v bytech a domech. To přináší i další rizika, jako nevyhovující teplotu nebo tvorbu plísní.