SZP podporuje ministerský návrh přerozdělení

Mimořádné jednorázové přerozdělení dává smysl, systém přerozdělení je v dnešních nákladech nepřesný, stát ho dosud neupravil ani neudělal analýzy, mezitím docházejí peníze.

Návrh má krátkodobě dorovnat platební schopnost pojišťoven a získat čas na systémové řešení, které je potřeba i kvůli jednáním o úhradách na rok 2027, nemá řešit jednotlivé příčiny.

Debata se zúžila na uprchlíky z Ukrajiny a VZP, tím se záměr deformuje a hrozí varianty, které nechají většinu peněz u VZP a ostatním pojišťovnám nepomůžou.

Martin Balada, prezident SZP ČR:

Návrh ministra zdravotnictví na mimořádné jednorázové přerozdělení zbytků peněz na straně pojišťoven má opodstatnění. Již s minulým vedením ministerstva zdravotnictví bylo dosaženo shody, že systém přerozdělení není již v podmínkách současné struktury nákladů dostatečně přesný a vytváří spolu s úhradovou vyhláškou neodůvodněné dopady do finanční situace jednotlivých pojišťoven. Bohužel se systém dosud nejen neupravil, ale ani neproběhly potřebné analýzy. Mezitím, ale již pro rok 2026 skutečně docházejí peníze, včetně použití zůstatků rezervních fondů.

Aktuální návrh pana ministra má tedy jediný účel: rozdělit mimořádně finanční prostředky dostupné v systému tak, aby se vytvořil čas pro potřebné a systémovější řešení, zvlášť když již začala dohodovací jednání o úhradách na rok 2027. Účelem není a nemělo by být detailně rozebírat jednu z příčin, kterou mimořádné přerozdělení ani vyřešit nemůže, ale krátkodobě sanovat platební možnosti postižených pojišťoven.

Místo toho se bohužel ve veřejné debatě začalo rozvíjet jediné téma, a to zjevná disproporce mezi příjmy a náklady systému veřejného zdravotního pojištění na uprchlíky z Ukrajiny. Tyto rozdíly jsou průkazné a velmi pomáhají Všeobecné zdravotní pojišťovně, současně ale nejsou jediné. Bylo by na samostatnou diskusi, proč se pojištění uprchlíků převážně soustředilo u největší státní pojišťovny a jak celá akce skutečně probíhala.

Snaha posunout záměr původního návrhu do nové polohy bohužel vytváří prostor pro alternativní přerozdělení, která ovšem původní smysl zcela deformují. Nadbytečné finanční prostředky by pak z velké části nakonec zůstaly u VZP a pro ostatní pojišťovny by se problém zdrojů ani krátkodobě fakticky nevyřešil.

Zatímco původní záměr ve smyslu tisku č. 70 (tedy přerozdělení 7,8 miliardy korun ze zůstatků VZP směrem k zaměstnaneckým pojišťovnám) by systém veřejného zdravotního pojištění stabilizoval, alternativní postup, resp. jeho modifikace, např. ve smyslu návrhu poslance Toma Philippa a dalších opozičních poslanců, by naopak systém ještě více rozkolísal.