Nová studie: Rozvoj AI může do roku 2030 výrazně zvýšit spotřebu elektřiny v Evropě

Rozvoj umělé inteligence může v příštích letech výrazně zvýšit spotřebu elektřiny v Evropě. Nová studie společnosti Schneider Electric ukazuje, že bez investic do energetické infrastruktury, lepšího řízení spotřeby a spolupráce mezi jednotlivými sektory může růst AI vytvářet tlak na energetické systémy a zpomalit inovace i ekonomický růst.

Společnost Schneider Electric , globální lídr v oblasti energetických technologií, představila novou studii AI & Energy in Europe , která zkoumá, jak by se mohl rozvoj umělé inteligence promítnout do poptávky po elektřině na evropském kontinentu.

Analýza pracuje se čtyřmi možnými scénáři rozvoje datových center a regulace AI. Podle studie se může spotřeba elektřiny spojená s umělou inteligencí do roku 2030 výrazně lišit podle toho, jaký přístup Evropa zvolí. Při omezeném rozvoji by mohla dosáhnout přibližně 45 TWh, při koordinovaném a udržitelném rozvoji kolem 90 TWh. Pokud by však růst probíhal bez dostatečné regulace a plánování, může poptávka po elektřině vzrůst až na 145 TWh. Další možností je kolísavý vývoj, kdy by se období energetických problémů střídala s postupným zlepšováním situace.

Evropské země zároveň začínají z velmi odlišných podmínek. Státy, které mají vysoký podíl nízkoemisní výroby elektřiny a flexibilní zdroje – například úložiště energie nebo regulovatelnou výrobu – mohou růst AI zvládnout s minimálním nárůstem emisí. V zemích, které jsou více závislé na fosilních palivech, však může rostoucí digitální poptávka emise zvyšovat, a to i při dodržování přísných standardů energetické účinnosti.

Studie zároveň ukazuje, že pro udržitelný rozvoj AI bude potřeba koordinovaný postup evropských zemí ve třech hlavních oblastech. První je rychlejší rozvoj energetické infrastruktury, včetně moderních a flexibilních elektrických sítí. Druhou je regulace, která dokáže reagovat na rychlý vývoj technologií a energetické poptávky. Třetí oblastí je rychlejší dekarbonizace energetiky, aby bylo možné rostoucí digitální infrastrukturu napájet nízkoemisní elektřinou.

„Evropa má jedinečnou příležitost stát se lídrem v oblasti udržitelného rozvoje umělé inteligence. V současnosti má méně než pět procent světové výpočetní infrastruktury, což je výrazně pod jejím podílem na globálním HDP,“ uvádí Laurent Bataille, viceprezident pro evropské operace ze společnosti Schneider Electric. „Pokud chceme plně využít potenciál AI a zároveň plnit klimatické cíle, musíme urychlit povolovací procesy, zjednodušit připojování k síti a pokračovat v investicích do bezuhlíkové výroby elektřiny. Elektřina je páteří digitální budoucnosti Evropy. Pokud ji budeme správně řídit, můžeme uspět v digitální i energetické transformaci najednou,“ pokračuje.

Podle Rémiho Paccoua, ředitele výzkumu udržitelnosti ve společnosti Schneider Electric a hlavního autora studie, není energetický vývoj AI předem daný. „Závisí na rozhodnutích, která dnes učiníme v oblasti technologií, regulace a infrastruktury. Náš výzkum ukazuje, jak důležité je propojovat vývoj AI s rozšiřováním energetických sítí a s adaptivní regulací, která reaguje na reálné podmínky. Udržitelná AI v Evropě je dosažitelná, ale pouze při promyšleném přístupu. Časové okno pro její dosažení se bez cílených kroků rychle uzavírá,“ říká Rémi Paccou.

Na studii se dále podíleli Thomas Le Goff, odborník na regulaci AI a digitální právo z Télécom Paris a spolupracovník CERRE, a Fons Wijnhoven z University of Twente, který přispěl svými zkušenostmi s modelováním systémové dynamiky. Odborné konzultace v oblasti správy a mezioborové spolupráce poskytla také Somya Joshi ze Stockholm Environment Institute.