Nová legislativa změnila pravidla hry: dálkové odečty a měsíční informování o spotřebě tepla jsou realitou

Posílení energetické bezpečnost, snížení zátěže na životní prostředí, podpora udržitelné energetiky a odpovědné nakládání s energiemi – to jsou hlavní cíle, které si již v roce 2012 stanovila Evropská unie přijetím směrnice o energetické účinnosti. Ta je i v českém prostředí obecně známá pod zkratkou EED (Energy Efficiency Directive). Tato směrnice postupně změnila i české právní prostředí a přinesla konkrétní povinnosti vlastníkům nemovitostí a společenstvím vlastníků jednotek. Dnes je zřejmé, že oblast měření prošla zásadní modernizací. Co přesně legislativa vyžaduje a jaké změny přináší aktuálně do praxe? I na tyto otázky odpovídá následující článek.

Povinné dálkové odečty podle zákona č. 406/2000 Sb.

Novela zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, stanovila jasný harmonogram. Od 1. 1. 2022 je možné instalovat pouze měřidla a indikátory tepla s dálkovým odečtem. Od 1. 1. 2027 musí být všechna instalovaná zařízení s dálkovým odečtem. Instalovaná měřicí zařízení musí umožňovat odečet naměřených hodnot bez nutnosti přístupu k měřícímu zařízení.

„To znamená konec klasických pochůzkových odečtů po bytech a nebytových prostorách. Od roku 2027 bude navíc dálkově odečitatelné měřidlo definováno jako takové, pro které k provedení odečtu není nutný přístup do jednotlivých bytů, nebo nebytových prostor,“ popisuje Josef Haumer, vedoucí oddělení služeb pro bytový fond společnosti Enbra.

Měsíční informování o spotřebě tepla na vytápění a centralizovaného poskytování teplé vody podle zákona č. 67/2013 Sb.

Další významnou změnu přinesla novela zákona č. 67/2013 Sb., která od 1. 1. 2024 zavedla povinnost pravidelného měsíčního informování o spotřebě tepla na vytápění a centralizovaně poskytované teplé vody (§ 8a). Toto platí za předpokladu, že jsou instalována dálkově odečitatelná měřidla měřící spotřebu tepla nebo dálkově odečitatelná zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění.

Dálkově odečitatelným měřidlem se pro účely tohoto zákona rozumí do 31.12.2026 takové, které samo nebo prostřednictvím jiného již nainstalovaného zařízení umožňuje provedení odečtu na vzdálenost větší než 250 metrů. Od 1.1.2027 se tato povinnost již bude týkat všech dálkově odečitatelných měřidel.

Poskytovatel služeb je povinen poskytovat informace o zjištěné spotřebě tepla a společně připravované teplé vody příjemci služeb za každý kalendářní měsíc. Tuto informaci pak doručit příjemci služeb nejpozději do konce následujícího kalendářního měsíce a to nejpozději do 25 pracovních dnů od konce období, za které je informace poskytována.

Není možné sjednat delší než měsíční interval ani prodloužit lhůtu pro doručení. Za zjištěnou spotřebu tepla se považuje rozdíl mezi odečty na začátku a na konci období, za které se informace poskytuje. U spotřeby tepla na vytápěný se tato musí upravit pomocí korekcí a výpočtových metod zohledňujících i rozdílnou náročnost vytápěných místností danou jejich polohou.

Kdo je poskytovatel služeb a kdo je příjemce služeb?

Poskytovatelem služeb je vlastník nemovitosti nebo vlastník jednotky v domě rozděleném na jednotky v případě, že je byt užíván na základě nájemní smlouvy, nebo společenství vlastníků jednotek podle zákona upravujícího bytové spoluvlastnictví. Příjemcem služeb je nájemce bytu, nebo vlastník jednotky.

Jakým způsobem se informace doručují?

„Povinnost je splněna, pokud poskytovatel služeb zpřístupní informace způsobem umožňujícím dálkový přístup (například prostřednictvím online portálu), a příjemce o tomto zpřístupnění prokazatelně vyrozumí,“ vysvětluje Josef Haumer. Příjemce však může písemně požádat o zasílání informací v listinné podobě po dobu aktuálního zúčtovacího období. V takovém případě však hradí náklady s tím spojené a poskytovatel služeb může požadovat zálohu. Důležité je, že náklady na poskytování těchto informací nelze zahrnout do nákladů na služby. Poskytovatel služeb není povinen zasílat informace o spotřebě tepla, pokud v daném období nebylo teplo dodáváno.

Modernizace jako příležitost

Nová legislativa nepředstavuje pouze administrativní povinnost. Přináší také významné benefity. Jako příklady uvádí Haumer: „Vyšší transparentnost nákladů, lepší kontrolu nad vlastní spotřebou, možnost rychle reagovat na neobvyklé výkyvy, zvýšení komfortu bez nutnosti zpřístupňovat byt k odečtům.“ Digitalizace měření energií je krokem směrem k efektivnějšímu a odpovědnějšímu hospodaření s teplem. Pro vlastníky i správce nemovitostí je nyní klíčové připravit se včas, nejen splnit zákonné požadavky, ale využít nové podmínky jako příležitost ke zvýšení kvality správy a energetické optimalizaci budov.