Nafta kvůli Íránu zdražila v Česku o 16 %, na Slovensku jen o 1 %. Pomáhají teď Češi výrazně zdraženou naftou Slovákům dotovat stabilitu jejích tamních cen?

Slovensko je přitom dle ČSÚ druhým největším dovozcem ropných produktů právě typu nafty do ČR, s podílem letos v lednu 16,5 %.

Nabízí se tak úvaha, že Češi teď výrazně zdraženou naftou dotují z příslušných vyšších marží Slovákům stabilitu tamních cen právě nafty. Pokud se čeští čerpadláři a dodavatelé pohonných hmot zaklínají cenovým nárůstem na rotterdamské komoditní burze, ta by přece měla platit i pro Slovensko.

V České republice zdražily benzín a nafta v reakci na válku v Íránu na poměry zemí EU nadprůměrně. Ve dnech 2. až 9. března totiž stoupla cena benzínu v Česku v přepočtu do eur o 6,9 % a nafty právě o 16,3 % . V průměru tak tyto pohonné hmoty zdražily o 11,6 % . To je osmý nejvyšší údaj v rámci zemí EU, jak vyplývá z dat, která včera zveřejnila Evropská komise (viz graf níže). Přepočet do eur umožňuje očistit srovnání vývoje cen paliv od odlišných pohybů kursu jednotlivých zemí EU.

Rozdíly v cenovém nárůstu vyvolává také různý přístup k cenotvorbě v jednotlivých zemích, kdy například pumpy v Německu nebo Česku promítají růst cen ropy a velkoobchodních paliv do konečných cen „preventivně“, dopředně, i při přechodném navýšení marže, zatímco v jiných zemích si dávají více na čas a vývoj cen u čerpacích stanic je tam více sladěn s vývojem skutečných nákladů produkce paliv.

Například právě v Německu se navíc projevuje poměrně značné daňové zatížení pohonných hmot. S růstem ceny vlastního paliva narůstá jeho celková cena při vyšším daňovém zatížení výrazněji než při nižším daňovém zatížení. Vyšší zdanění vlastně jakoby „přifukuje“ konečnou cenu, pokud vlastní palivo zdražuje.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank