V Česku nafta zdražila v reakci na válku v Íránu skoro nejvíce ze všech zemí EU, trumfne jej jen Švédsko, dokládají nová data Evropské komise. Pokud Írán zablokuje úžinu Brána nářků, jak varují USA, nafta v ČR zdraží nad 50 Kč/l

Výrazněji než v Česku zdražila nafta už jen ve Švédsku, a to 42,2 procenta. Data Evropské komise tak nadále staví zásadní otazník za to, zda jsou marže pohonných hmot v ČR vskutku přiměřené.

V ČR nadprůměrně zdražuje kvůli Íránu také benzín. V daném období se jeho cena zvýšila o 21,1 procenta, zatímco v EU jako celku o 13,7 procenta. Ve zdražení benzínu tak Česku náleží „až“ čtvrtá příčka v EU, po Švédsku, Polsku a Rakousku. Nafta je ovšem v rámci české ekonomiky mnohem důležitější než benzín, neboť její spotřeba představuje – alespoň podle údajů za loňský rok – 73 procent spotřeby pohonných hmot.

Nejméně pohonné hmoty zdražily v daném období 2. až 23. března v Maďarsku, na Slovensku a ve Slovinsku, kde vzrostly vesměs v rozsahu do deseti procent, jak v případě benzínu, tak nafty. Na Maltě zůstaly beze změny, neboť tam ceny striktně fixuje stát.

Dnešní data Evropské komise tak dokládají, že i když válka v Íránu, započatá poslední únorový den, výrazně zvedá cenu ropy celosvětově, reakce cen pohonných hmot v jednotlivých zemích EU je značně odlišná. Důvodem je jak rozdílné daňové zatížení pohonných hmot v jednotlivých zemích EU, tak odlišný přístup k cenotvorbě v oblasti pohonných hmot, tak různý přístup k administrativním zásahům do cen paliv.

Například polská vláda dnes rozhodla snížit DPH na pohonné hmoty z 23 na 8 %. Daňová úleva bude ale ještě výraznější, neboť též snižuje – na zákonné minimum – spotřební daň z pohonných hmot. DPH se přitom počítá z částky zahrnující již právě spotřební daň.

Podle nizozemské banky ING klesne například cena motorové nafty v Polsku o 17 %, v přepočtu do české měny o zhruba 6,90 Kč/l.

Dle zmíněných dnes zveřejněných dat Evropské komise se ke dni 23. března prodávala motorová nafta v Polsku průměrně v přepočtu za 48,70 Kč/l. V Česku ve stejný den stála podle Evropské komise průměrně 47,30 Kč/l.

Kvůli opatření polské vlády tak nafta může být v Polsku o pět až šest korun na litr levnější než v Česku. Lze tedy očekávat zesílení palivové přeshraniční turistiky z ČR do Polska, což bude pro ČR znamenat ztrátu na příslušném daňovém inkasu.

Polská vláda rovněž chystá daň z mimořádných zisků uplatněnou na společnost Orlen. Kabinet daň zdůvodňuje navýšením marží Orlenu. Například marží rafinačních.

Nelze vyloučit, že pokud podobné opatření nezavede čeká vláda, Orlen si bude ztrátu zisku z Polska kompenzovat vysokými maržemi v Česku, kde vlastní rafinérie a největší síť čerpacích stanic. Čeští řidiči by pak dotovali polské zisky.

V Česku nyní vážně hrozí vzestup cen nafty nad 50 Kč/l. Pokud Írán skrze své spojence – jemenské povstalce – zablokuje také úžinu Brána nářků (Báb-al-Mandab), cena nafty v Česku takřka jistě v průměru překročí právě úroveň 50 Kč/l a bude tak dražší než kdykoli po invazi Ruska na Ukrajinu.

Cena ropy dnes totiž roste i proto, že Spojené státy varovaly, že jemenští povstalci mohou na plavidla v Bráně nářků, jež spojuje Rudé moře a Adenský záliv, vskutku útočit. To by byl problém hlavně pro Saúdskou Arábii. Ta nyní podstatnou část své ropy, kterou nemůže vyvážet Hormuzským průlivem, přepravuje ropovodem k pobřeží Rudého moře. Odtamtud ji již tankery vyváží, zhusta do Asie, právě Bránou nářků.

Pokud Írán skrze akce jemenských povstalců Bránu nářků opravdu zablokuje, jako se mu to daří v případě Hormuzského průlivu, bude muset saudskoarabská ropa mířit do Asie skrze Suezský průplav a obeplutím prakticky celé Afriky, což se samozřejmě notně prodraží.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank