Nejasnosti v systému investičních příspěvků. Finance by měly směřovat zpět do cílových lokalit, tvrdí členové ABRAST

Asociace brněnských architektů a stavitelů (ABRAST) upozorňuje na nedostatečnou transparentnost systému investičních příspěvků, který vznikl jako nástroj spolupráce mezi městem a developery. Ti odvádějí magistrátu stovky korun za každý postavený metr čtvereční podlahové plochy, peníze by se ale podle původního záměru měly vracet viditelně a včas do lokalit, kde nová výstavba vzniká. Podle asociace však není jasné, jak magistrát s vybranými prostředky v řádu vyšších stovek milionů korun nakládá.

Systém investičních příspěvků vznikl za podpory ABRAST v roce 2020 jako nástroj spolupráce mezi developery a městem. V praxi jde o smlouvu mezi stavitelem a magistrátem, která určuje, že developer odvede městu příspěvek v hodnotě 1200 korun za každý postavený metr čtvereční podlahové plochy. Za tyto finanční prostředky pak město má vylepšit veřejný prostor v okolí nové stavby.

Proto má být součástí smlouvy také stanovení investičních priorit v dané lokalitě. Systém naráží na zásadní problém ve chvíli, kdy mají být vybrané prostředky použity právě k tomuto účelu. Peníze stavitelů končí na bankovním účtu města Brna, asociace ani její členové ale netuší, jak a za co se jejich peníze utrácí. „Informace o zůstatku na účtu, případně o tom, na jaké konkrétní účely byly peníze využity, nemáme,“ říká Tomáš Kaláb, místopředseda správní rady ABRAST.

Účet určený pro investiční příspěvky by měl být oddělen od rozpočtu města. Členové ABRAST přitom stále nemají přehled o tom, jak magistrát s těmito prostředky nakládá. „Nejde přitom o malé částky, ale spíše o stovky milionů korun. Za nejrizikovější považujeme scénář, v němž by město používalo tyto finance jako sanaci vlastního rozpočtu na opravy městské infrastruktury. Vzhledem k netransparentnosti celého procesu to ale s jistotou vyloučit nemůžeme,“ uvádí člen správní rady ABRAST Dalibor Lamka.

Běžnou praxí je, že prostředky jsou použity s velkým časovým odstupem, nebo příliš obecně, případně není zřejmé, zda byly využity vůbec. V asociaci proto sílí obavy, že značná část financí zůstává nevyužitá a pouze leží na účtu, aniž by existoval odpovídající kontrolní mechanismus. „Ze systému investičních příspěvků se vybralo hodně peněz, jejich dopad na konkrétní lokality však není příliš vidět,“ dodává Kaláb.

Za vybrané prostředky by přitom podle původního principu měly v bezprostředním okolí plánovaných projektů vznikat stavby a opatření, která posílí občanskou vybavenost v lokalitě. „Může jít například o nové chodníky pro pěší, skladovací systémy pro jízdní kola, lavičky v přilehlém parku, u větších projektů pak i o vybudování mateřské školy. Právě v tom vidíme hlavní smysl příspěvků – kompenzovat místním obyvatelům dočasnou zátěž spojenou s výstavbou a současně zlepšit veřejný prostor v lokalitě,“ popisuje Lamka.

Systém investičních příspěvků jako funkční ekosystém města

Mechanismus investičních příspěvků v Brně nevznikl jako tlak města na developery, ale z iniciativy samotných investorů. „Nechceme být pouze příjemci výhod spojených s výstavbou, ale také partnery odpovědného rozvoje města, kteří dokážou kompenzovat negativní dopady stavební činnosti v dotčených lokalitách, například zvýšenou prašnost, dopravu nebo hluk,“ vysvětluje Kaláb.

Hlavním přínosem systému má být vznik nové občanské vybavenosti a zkvalitnění života v místech, kde se staví. Z vybraných prostředků mohou být financovány například mateřské školy, parky, menší náměstí, chodníky nebo cyklostezky. „Například v brněnských Maloměřicích má díky kontribucím v hodnotě několika desítek milionů korun vzniknout mateřská školka o čtyřech třídách. Tento model má potenciál zároveň oslabovat odpor veřejnosti vůči nové výstavbě, protože místní obyvatelé vidí, že projekt přináší i konkrétní zlepšení kvality služeb v jejich bezprostředním okolí,“ dodává Lamka.

Systém investičních příspěvků má zároveň důležitou roli i z hlediska urbanistického rozvoje města. „Pomáhá totiž předcházet situacím, kdy v okrajové části Brna vyroste velký projekt v místě bez základní občanské vybavenosti,“ popisuje Lamka.

Spolupráce s městem v otázkách samotné realizace záměrů navíc není podle členů asociace přímo ukázková. „Ocenili bychom větši podporu od magistrátu. Mohl by například vyčlenit část pracovníků, kteří by se stavebníky prošli celým procesem. Zatímco pro participativní rozpočet má město vyčleněno speciální oddělení, u investičních příspěvků, v nichž se pohybují řádově vyšší částky, srovnatelná podpora chybí,“ namítá Tomáš Beneš , člen správní rady ABRAST.

Proces spolupráce mezi městem a investory by tak podle asociace měl být jasný a transparentní. Od samotných příspěvků pak architekti a stavitelé očekávají předvídatelnost a využití k rozvoji konkrétních lokalit. „Chceme zajistit, aby byly transparentní, předvídatelné a přínosné pro město, investory i obyvatele Brna,“ shrnuje místopředseda správní rady asociace ABRAST Tomáš Kaláb.

O asociaci ABRAST

Asociace brněnských architektů a stavitelů je profesní apolitické sdružení odborníků, kterým záleží na rozvoji Brna. Chtějí se zasadit, aby se město rozvíjelo způsobem, který bude co nejlépe sloužit lidem, jenž s ním mají spojený svůj každodenní život. Sdružuje architekty, urbanisty, stavitele, projektanty i investory a je otevřené i všem dalším profesím, které usilují o rozvoj města.

Brno má díky své poloze a lidskému potenciálu velké rozvojové předpoklady, které ale zatím plně neužívá. Hlavním záměrem Asociace je stát se silným partnerem města při vytváření stabilního prostředí pro jeho trvale udržitelný rozvoj a pomoci Brnu při vytváření územnímu plánu, na kterém bude panovat široká shoda odborníků.