Rekreační objekty jako plnohodnotné bydlení: jak řešit energie mimo dosah sítí

Rekreační objekty se stále častěji využívají k celoročnímu bydlení, a to mimo jiné i mezi starší generací, která v nich nachází dostupnější a klidnější alternativu k životu ve městě. Chaty a chalupy se přitom často nacházejí v lokalitách bez plynárenské infrastruktury a s omezenou kapacitou elektrické sítě. Stále častějším řešením vytápění je v takových případech využití propanu, který není závislý na dostupnosti plynové přípojky.

Za poslední dekádu se v Česku nenápadně proměňuje způsob bydlení části populace. Podle dat Českého statistického úřadu (Sčítání 2021) žije v rekreačních objektech, tedy chatách a chalupách, celkem 77 353 osob. To je zhruba dvojnásobek oproti předchozímu sčítání v roce 2011. Nejde přitom o víkendové pobyty, ale o reálné dlouhodobé bydlení. Rekreační stavby se tak postupně stávají plnohodnotnou alternativou ke klasickým bytům a rodinným domům.

Tento posun je patrný i v chování kupujících na realitním trhu. Zájem o rekreační objekty se totiž nevytrácí, spíše mění svou podobu. „Na trhu dnes jasně vidíme, že zájem o rekreační objekty nezmizel ani po pandemii, jen se proměnil. Kupující zpravidla už nehledají klasickou chatu na víkendy, ale objekty, které umožňují celoroční bydlení. Typicky jde o nemovitosti v rozumné dojezdové vzdálenosti od měst, které mohou sloužit jako plnohodnotná alternativa k bytu nebo rodinnému domu,“ popisuje Lumír Kunz, jednatel společnosti FérMakléři.cz, která se zaměřuje na vyhodnocování kvality makléřů z velkých i malých realitních kanceláří.

To souvisí s širší proměnou životního stylu a ekonomických preferencí domácností. Rekreační objekty dnes často oslovují lidi, kteří hledají jednodušší a finančně méně náročný způsob bydlení mimo město, případně kombinují bydlení s prací na dálku. Specifickou roli přitom hrají také starší generace. Senioři mají k těmto nemovitostem často vlastnický vztah a zároveň menší potřebu každodenního dojíždění. Menší nemovitost v klidnější lokalitě a s nižšími životními náklady tak z rekreačních objektů činí přirozenou alternativu pro jejich dlouhodobé bydlení.

Řada chat a chalup nebyla původně navržena pro celoroční užívání, a proto mají často vyšší tepelné ztráty než běžné rodinné domy. V takových podmínkách se jako optimální řešení nabízí hlavně plynové vytápění, které je osvědčeným zdrojem tepla pro energeticky náročnější objekty a z pohledu pořizovacích nákladů je relativně dostupné. Nevýhodou těchto objektů ovšem může být poloha mimo dosah standardní infrastruktury. Limitujícím faktorem přitom může být i samotná kapacita elektrické sítě. Elektrická přípojka, která není uzpůsobena pro energeticky náročné způsoby vytápění, jako jsou elektrokotle.

Dobrou zprávou je, že vytápění plynem není nutně vázané na rozvodnou síť. „Speciálně u rekreačních objektů evidujeme výrazný zájem o vytápění kapalným propanem ze zásobníku. Často jde o zákazníky, kteří se s vyšším věkem rozhodli natrvalo přesunout z města na chatu nebo chalupu,“ říká Jiří Karlík, odborník na LPG a generální ředitel společnosti Primagas. A nemusí to být jen nedostupnou sítí zemního plynu. „Náklady na vybudování zcela nové delší přípojky pro odlehlejší objekt se mohou vyšplhat i do statisíců, takže ekonomicky často dává smysl investovat do instalace propanového zásobníku,“ dodává Jiří Karlík.

Podle České asociace LPG v posledních letech poptávka po propanovém vytápění výrazně rostla, a to zejména v souvislosti s povinnou odstávkou kotlů na tuhá paliva 1. a 2. emisní třídy. V loňském roce přešlo kolem 70 % nových odběratelů na propan právě z uhlí nebo dřeva. „Starší lidé v důchodu často oceňují, že nemusí skladovat dřevo, roztápět kotel nebo vynášet popel. Provozní náklady jsou přitom ve srovnání s elektrokotlem – pokud by jej přípojka na chatě vůbec utáhla – přibližně poloviční,“ doplňuje Jiří Karlík.

Vedle konvenčních zdrojů energie se majitelé rekreačních objektů stále častěji obracejí také k obnovitelným řešením. Podle dostupných průzkumů má fotovoltaické panely nainstalované téměř desetina tuzemských majitelů chat a chalup a bezmála třetina zvažuje pořízení některého ze solárních systémů, tedy panelů nebo kolektorů. Fotovoltaika v kombinaci s propanem přitom může majitele těchto objektů výrazně přiblížit k větší energetické nezávislosti na distribučních sítích.

„Fotovoltaické panely mohou velmi dobře pokrýt spotřebu zejména v letních měsících, kdy jsou rekreační objekty nejvíce využívány. V kombinaci s bateriovým úložištěm zároveň přispívají k vyšší energetické soběstačnosti a mohou sloužit i jako záloha při výpadcích sítě, které nejsou v odlehlejších lokalitách výjimkou,“ vysvětluje Lukáš Nekvapil, specialista na fotovoltaické systémy ze společnosti Lunek. Dodává však, že objekty obývané celoročně by pro zajištění běžného provozu i během zimy vyžadovaly výrazně předimenzovanou fotovoltaiku i kapacitu baterií, což z ekonomického hlediska nedává smysl.