Nová generace digitálních nomádů: cestují méně, pracují po nocích a Bali už jim nestačí

Digitálních nomádů ve světě dál přibývá, mění se však jejich způsob života i práce. Překvapivě jde stále častěji o zaměstnance na plný úvazek, kteří hledají levnější a klidnější destinace mimo přetížená turistická centra. Jak ukazují celosvětová data, takzvaní diginomádi také v posledních letech zůstávají v jednotlivých destinacích déle a častěji pracují hlavně v noci.

Praha, 27. dubna 2026

Díky povaze svého zaměstnání mohou pracovat prakticky odkudkoliv, bez ohledu na časové pásmo. To je jedna ze základních charakteristik takzvaných digitálních nomádů, kteří i během standardního pracovní vytížení zároveň cestují po světě a poznávají nové kultury. Nejčastěji se jedná o pracovníky v sektorech IT, marketingu, designu či start-upů. Ačkoliv by se dalo čekat, že půjde primárně o pracovníky na volné noze, data společnosti Randstad ukazují, že 62 procent z nich je zaměstnáno na klasický plný úvazek.

Většinu digitálních nomádů tvoří zástupci mladší generace, data globální společnosti MBO Partners ukazují, že mileniálové a zástupci generace Z tvoří dohromady 64 procent diginomádů. Velmi často pracují pro firmy ze západních zemí, které jim mohou poskytnout vyšší mzdy. Práci však vykonávají z míst, která se vyznačují relativně nízkými životními náklady. Mezi nejčastější lokality proto patří jihovýchodní Asie.

Typickým příkladem jsou zejména Thajsko a Indonésie. „Dlouhé roky platilo, že nejoblíbenější lokalitou v Indonésii je Bali. Řada nomádů však v posledních letech začíná preferovat i jemu blízké klidnější ostrovy, jako je Lombok či Sumba. Naproti jim v tom jde i indonéská vláda, která do těchto lokalit významně investuje a snaží se tak pomoci i Bali, které trpí značným overturismem,“ uvedl Petr Hemerka, generální ředitel společnosti společnosti Arya Properties, která staví a prodává v Indonésii vily a rekreační objekty využívané často právě digitálními nomády.

Podle Hemerky se přitom do této skupiny čím dál častěji řadí manažeři nebo lídři firem, kteří vyhledávají klidnější prostředí, aby si udrželi produktivitu i kreativitu. „Uchylují se proto do exotických oblastí, které zároveň moc netrpí přebujelým turismem,“ doplnil. V posledních letech se lze podle něj setkat i s novým trendem s ohledem na pracovní specializaci digitálních nomádů. „Postupně přibývá právních asistentů, zejména těch zahraničních. Jsou velmi dobře placení a přípravu podkladů zvládají odkudkoliv,“ doplnil.

Častější práci v noci potvrzují i data

Podle MBO Partners digitálních nomádů dlouhodobě přibývá. Jen počet těch pocházejících z USA vzrostl mezi roky 2019 a 2024 o 147 procent na 18,1 milionů. Velmi výrazný vliv na to měla zejména pandemie koronaviru, kdy řada tradičních pracovníků přestala docházet do kanceláří a po rozvolnění opatření začala při práci cestovat. Právě zmínění Američané přitom mezi digitálními nomády zaujímají nejvyšší podíl.

Agentura Bloomberg uvádí, že digitální nomádi působící zejména ve východní Asii poměrně běžně pracují zejména v nočních hodinách, zatímco den využívají k cestování či vyřizování osobních záležitostí. Tento fakt potvrzují i data společnosti Microsoft, podle kterých u globálních a flexibilních týmů došlo loni k meziročnímu nárůstu nočních pracovních schůzek o 16 procent.

Řada populárních lokalit a států, kam digitální nomádi zpravidla míří, se přitom dostává do schizofrenní situace. Tamní představitelé jsou si na jednu stranu vědomi, že digitální nomádi často utratí více peněz než turisté, případně vytvoří i pracovní místa pro tamní obyvatele, čímž posílí ekonomiku. Zároveň se však musejí vlivem toho potýkat s přesycením tamního trhu, nadměrným turismem či rostoucími cenami pronájmů zdejších objektů. Týká se to především populárních destinací, jako jsou zmíněné Bali, Mexico City nebo Lisabon.

Méně přesunů s delším pobytem na jednom místě

Právě rostoucí cena pronájmů v těchto lokalitách způsobuje, že se digitální nomádi přesouvají jinam. „Pozorujeme, že se více zaměřují na dlouhodobé pronájmy v méně známých a tím pádem i méně nákladných destinacích,“ uvedl Hemerka. Jeho slova potvrzují i data MBO Partners, která upozorňují na trend takzvaného slownomádství. Jinými slovy, že digitální nomádi meziročně navštěvují v průměru méně míst, přičemž na každé zastávce tráví více času. Předloni tak navštívil průměrný digitální nomád 6,6 lokality, oproti 7,2 lokality v roce 2023. V každé z nich přitom strávil průměrně 5,7 týdne, oproti 5,4 týdne v roce 2023.

Data MBO Partners poukazují také na to, že roste počet digitálně-nomádských rodin, kdy mohou odkudkoliv pracovat oba partneři. Tomu se pak následně přizpůsobují i děti. Mezi digitálními nomády mají rodiny téměř čtvrtinový podíl, většinou však jde o případy, kdy rodina cestuje v rámci jedné velké země, ve které žije. Typickým příkladem může být USA. „Existuje ale i řada výjimek, se kterými se lze setkat v Indonésii. Rodiny často cestují mezi ostrovy, stabilní sídlo pak hledají na klidném místě mimo turistický ruch pro větší komfort dětí,“ uzavřel Petr Hemerka.