Hypotéky splašené Hormúzem

Blízkovýchodní konflikt se už začal promítat dokonce i od českého hypotečního trhu. V březnu byly podepsány čisté nové hypotéky (tj. bez pouhého refinancování) v objemu zhruba 40 miliard Kč, což značilo meziroční růst o 54 %. Po předchozích šesti měsících, kdy se tento objem meziročně zvyšoval tempy převážně pod 50 %, šlo o viditelné urychlení růstu, které bylo možno chápat jako důsledek snahy klientů „předzásobit se“ před tím, než od 1. dubna začnou platit přísnější pravidla ČNB pro „investiční hypotéky“.

Jenomže předběžná data Hypomonitoru ČBA za duben ukázala, že tempo čerpání hypoték v dubnu nepolevilo: naopak zesílilo, a to meziročně o 68 % (podepsaný objem činil přes 44 mld. Kč). Za tímto prudkým nárůstem zájmu (a možná do jisté míry už i za výše uvedeným březnovým číslem) tak musí být vedle uvedeného zpřísnění regulace hypoték ještě jiný faktor. Nabízí se právě Blízkovýchodní konflikt, tedy přesněji řečeno strach z nárůstu hypotečních úrokových sazeb poté, co centrální banky začnou – jak očekává většina finančního trhu – zvyšovat základní úrokové sazby ve snaze bojovat s nákladovou inflací způsobenou zdražováním ropy, hnojiv a dalších vstupů.

Ať už k onomu zvyšování sazeb nakonec dojde, nebo ne (jak zatím očekáváme v prognóze my), dá se předpokládat, že nynější horečné posilování poptávky po hypotékách povede později naopak k jejímu citelnému ochabnutí. Je ovšem otázka, kdy přesně nastane ono „později“.