Po čipech je dalším limitem pro AI elektřina. Novou sázkou mohou být bateriová úložiště

Výstavba datacenter pohánějících umělou inteligenci už dávno není jen příběhem polovodičů. Po čipech, serverech a softwaru se do centra pozornosti investorů dostává další, dosud spíše přehlížený prvek: elektřina. A spolu s ní bateriová úložiště, která mají pomoci zvládnout rychle rostoucí energetické nároky datových center.

Podle analýzy serveru Yahoo Finance založené na datech amerických úřadů a energetického sektoru by se spotřeba elektřiny v amerických datových centrech mohla do roku 2030 více než zdvojnásobit: z přibližně 167 terawatthodin v roce 2023 až na 376 TWh na konci dekády.

Takový nárůst odpovídá přibližně roční spotřebě elektřiny asi 20 milionů průměrných amerických domácností. Pokud by se zároveň s rostoucí poptávkou zvyšovala celková výroba elektřiny, šlo by dokonce o ekvivalent 25 až 27 milionů domácností, podotýká server.

Tato změna tak činí z bateriových úložišť součást příběhu infrastruktury AI, píše Yahoo Finance a přikládá vyjádření Bretta Conrada, předsedy Fixx Energy, amerického výrobce článků pro ukládání energie na lithium-železité fosfátové (LFP) bázi, jenž vidí bateriová úložiště jako součást řešení vysoké poptávky po energii.

"Ukládání energie je velmi zásadní součástí americké výroby a AI datových center a poskytuje stabilní energii i spotřebitelům," řekl Yahoo Finance na červnovém fóru ETP pořádaném ETFGlobal.

Baterie jako časový posun energie

Role baterií přitom není ve výrobě elektřiny. Jejich hlavní funkcí je přesouvat energii v čase – ukládat ji ve chvíli, kdy je dostupná a levná, a dodávat ji zpět do sítě v okamžicích vysoké poptávky, přetížení nebo vysokých cen.

AI totiž „nežije v cloudu“, ale v reálném fyzickém řetězci: v serverech, chladicích systémech, datových centrech, rozvodnách a přenosových soustavách. A celý tento řetězec vyžaduje přesně načasovanou a spolehlivou dodávku energie.

V elektrických sítích, které byly historicky budovány pro relativně stabilní odběr, má tato flexibilita stále vyšší hodnotu. Bateriová úložiště se tak posouvají z role „zeleného doplňku“ k nástroji zajištění provozní spolehlivosti.

Investiční příběh se rozšiřuje

Takzvaný „AI trade“ se už dnes neomezuje jen na technologické firmy. Příkladem je automobilka Ford, jejíž dohoda o bateriovém úložišti s francouzskou společností EDF investory zaujala právě proto, že zapadá do širšího příběhu infrastruktury pro AI, přestože samotná akumulace zatím netvoří významnou část byznysu Fordu.

Podle Conrada je to logický posun. S rostoucí poptávkou po výpočetním výkonu se energetická flexibilita stává součástí technologického „stacku“, stejně jako hardware či software.

Tento trend se ostatně odráží i v plánovaných investicích do energetiky. Podle údajů americké agentury EIA plánují developeři letos přidat 24 GW výkonu v podobě utility-scale bateriových úložišť. To je druhý nejvyšší přírůstek hned po solární energii a více než u větrných či plynových zdrojů.

Baterie sice samy o sobě problém spotřeby AI nevyřeší, nicméně mohou výrazně pomoci lépe využít existující výrobu elektřiny tam, kde poptávka roste nejrychleji. Pro investory to znamená, že příběh umělé inteligence se posouvá pod povrch obrazovek a datových center – do světa energetické infrastruktury. „Je potřeba dívat se o několik úrovní níž, než co je na první pohled vidět,“ uzavřel Conrad.