Český stavební boom pokračuje, navzdory zdražování hypoték. Odvětví stále naráží na staré limity: pomalé povolování, nedostatek kvalifikovaných lidí či vysoké ceny pozemků

Květnová čísla ze stavebnictví jsou příznivá, jak je poslední dobou zvykem. Stavební produkce meziročně vzrostla o 4,4 procenta a byla vyšší už devatenáctý měsíc v řadě. To ukazuje, že stavebnictví se i přes opětovně – byť mírně – zdražující hypotéky, problémy se zásobováním některými materiály typu polystyrenu nebo i přes nejistotu developerů kvůli možným výraznějším inflačním tlakům napříč ekonomikou drží v solidní kondice. Květnový růst není jednorázovým výkyvem, ale potvrzuje delší růstovou sérii.

Navíc je pozitivní, že růst nestojí pouze na jednom segmentu. Pozemní stavitelství, tedy zejména výstavba budov, meziročně přidalo 3,3 procenta. Inženýrské stavitelství, kam patří například dopravní infrastruktura, sítě nebo další veřejné stavby, vzrostlo dokonce o 6,6 procenta. Růst bytové a nebytové výstavby ukazuje na solidní soukromou investiční aktivitu, zatímco růst inženýrského stavitelství souvisí s veřejnými investicemi a infrastrukturní modernizací.

Stavebnictví je přitom odvětví s výrazným multiplikačním efektem. Když se staví, nevydělávají jen stavební firmy. Zakázky mají výrobci stavebních hmot, dopravci, projektanti, architekti, developeři, realitní služby i finanční sektor. Růst stavebnictví se proto do ekonomiky přelévá šířeji než růst v některých jiných odvětvích. Zvláště v době, kdy průmysl zůstává závislý na vývoji zahraniční poptávky, je trvalejší posilování domácí stavební aktivity důležitým stabilizačním prvkem.

Kladně lze hodnotit i počet vydaných stavebních povolení. V květnu jich bylo 5784, meziročně o 11,6 procenta více. Růst povolení naznačuje, že stavební aktivita by se nemusela zastavit ani v dalších měsících. Zvlášť výrazný je nárůst podlahové plochy u nových budov, který dosáhl 74,2 procenta. To značí, že se po předchozím útlumu začínají opět rozbíhat větší projekty. Problémem však zůstává, že české stavební řízení je dlouhodobě pomalé a administrativně zatížené. Jednoměsíční růst povolení proto ještě rozhodně neznamená, že se systémově zlepší problém nedostatečné nabídky nového bydlení.

Výrazné číslo vykazuje samotná bytová výstavby. V květnu byla zahájena výstavba 3968 bytů, což je meziročně o 48,3 procenta více. Dokončeno bylo 2811 bytů, tedy o 13,5 procenta více než loni. To je dobrá zpráva pro trh s bydlením, který v posledních letech trpí chronickým nedostatkem nové nabídky. Nelze ji ovšem přeceňovat. Platí to, co je řečeno výše: jedna vlaštovka jaro nedělá. Vyšší počet zahájených bytů může v delším horizontu mírnit tlak na ceny nemovitostí i nájmů, nelze však čekat okamžitý a zaručený efekt. Byt, jehož výstavba je dnes zahájena, se na trh dostane až s odstupem. Navíc dosavadní deficit bytů, zejména v Praze a dalších velkých městech, je tak velký, že několik silnějších měsíců jej neodstraní.

Květnová data tedy potvrzují, že stavebnictví je nyní jedním z motorů českého hospodářství. Odvětví stále naráží na staré limity: pomalé povolování, drahou pracovní sílu, nedostatek kvalifikovaných lidí, vysoké ceny pozemků a nejistotu ohledně budoucí regulace. Letos tak celkové stavebnictví přidá 1,5 procenta, v příštím roce by ale jeho růst měl být zhruba trojnásobný.

Hlavní ekonom, Trinity Bank