Vedro a sucho českým jaderným elektrárnám nevadí

Vedro a sucho českým jaderným elektrárnám nevadí, ... Na zajímavá data upozornila krátká zpráva kolegů makroanalytiků z naší vídeňské centrály (a také v pondělí v denní zprávě z akciových trhů kolega Petr Bártek), a to na téma způsobu, jakým se chladí jaderné elektrárny v různých zemích.



Jaderné elektrárny dle způsobu chlazení (v % celkové produkce elektřiny v dané zemi; Erste Bank Research) To může působit jako nezáživné odborné téma, ale vzhledem k aktuálním problémům s horkem a suchem jde o aspekt, který může dost dramaticky ovlivnit výkon jednotlivých jaderek, a tedy energetickou bilanci (a tudíž vykázané HDP) daných zemí.

Například v maďarské jaderné elektrárně Paks (normálně zajišťuje cca polovinu tamní výroby elektřiny) je pára po průchodu turbínami kondenzována s pomocí velkého množství vody odebrané z řeky (Dunaje). Tento „once-through“ systém je používán i v elektrárnách Kozloduj (Bulharsko) a Cernavodă (Rumunsko).

Naproti tomu jaderky v Česku (a také třeba na Slovensku) využívají chladicí věže. Jde o řešení, které je stavebně dražší (a viditelnější v krajině), ale jeho výhodou je, že potřebuje mnohem méně (chladné) říční vody a vypouští méně ohřáté vody (nevyužitelná tepelná energie namísto toho odchází v podobě páry do vzduchu). Takové elektrárny tudíž nemusejí v obdobích nízkých říčních stavů a vysokých teplot vody svůj provoz z technických a environmentálních důvodů omezovat.

Michal Skořepa