Nejdražší plyn za tři a půl roku zdražuje vládě dluh a Čechům hypotéky

Evropský plyn se dostává na nejvyšší cenu zhruba za tři a půl roku a jeho zdražování se už neodehrává pouze na energetickém trhu. Přelévá se také na trh dluhopisů a úrokových sazeb. Výsledkem je dražší financování českého státního dluhu a rostoucí tlak na zdražování hypoték.

Cena klíčového evropského plynového kontraktu TTF dnes během obchodování vystoupala nad 75 eur za megawatthodinu, tedy nejvýše od přelomu let 2022 a 2023. Bloomberg ukazuje intradenní maximum 75,325 eura (1 820 Kč). Ještě začátkem léta se přitom plyn prodával přibližně za polovinu. Za poslední měsíc zdražil asi o čtvrtinu. Za růstem stojí zejména konflikt na Blízkém východě a obavy z omezení dodávek zkapalněného plynu z oblasti Perského zálivu. Evropské zásobníky jsou navíc před nadcházející zimou naplněny podstatně méně než bývá v tuto část roku obvyklé.

Drahý plyn zvyšuje inflační riziko. Nejde jen o účty domácností. Plyn zdražuje výrobu elektřiny, vytápění i produkci energeticky náročného průmyslu a postupně se může propsat do cen širokého spektra zboží a služeb. Finanční trhy proto začínají počítat s tím, že centrální banky budou muset držet úrokové sazby výše a déle, než se ještě před několika týdny předpokládalo. Stejný mechanismus nyní kvůli dražším energiím zvedá výnosy státních dluhopisů prakticky po celém světě.

Česká republika není výjimkou. Výnos desetiletého českého státního dluhopisu podle Bloombergu dnes vystoupal na 5,21 procenta, prakticky nejvýše rovněž za zhruba 3,5 roku. Ještě zhruba v polovině června činil kolem 4,6 procenta. Během několika týdnů tedy státu zdražilo dlouhodobé financování přibližně o šest desetin procentního bodu.

Rozdíl je pro státní rozpočet citelný. Pokud by ministerstvo financí vydalo sto miliard korun desetiletých dluhopisů při výnosu o 0,6 procentního bodu vyšším, než jaký trh požadoval v červnu, znamená to zjednodušeně přibližně 600 milionů korun dodatečných úrokových nákladů ročně. Nezdražuje samozřejmě okamžitě celý existující dluh, ale postupně se vyšší sazby promítají do nových emisí a refinancování starších dluhopisů.

Ještě bezprostřednější dopad může pocítit trh hypoték. Bloomberg ukazuje, že tříletá korunová úroková swapová sazba vystoupala na 4,75 procenta, nejvýše za bezmála tři roky a zhruba o 0,7 procentního bodu výše než v červnu. Právě swapové sazby patří k hlavním veličinám, podle nichž si banky stanovují cenu peněz pro hypotéky s několikaletou fixací.

To znamená, že prostor pro další výrazné zlevňování hypoték prakticky mizí. Pokud nynější růst swapových sazeb přetrvá, mohou banky naopak hypoteční sazby během podzimu zvyšovat o několik desetin procentního bodu. U hypotéky čtyři miliony korun se splatností 25 let znamená samotné zvýšení sazby například z 4,5 na pět procent růst měsíční splátky přibližně o 1150 korun.

Drahý plyn tak vytváří pro Česko dvojí úrokový problém. Zvyšuje inflační očekávání, a tím zdražuje peníze české vládě, zároveň ale přes stejný mechanismus zdražuje dlouhodobé peníze bankám. Paradoxně proto může další vývoj cen plynu v příštích měsících rozhodovat o ceně českých hypoték více než případné jednotlivé snížení základní sazby ČNB.

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Hlavní ekonom, Trinity Bank